Oscar Wilde

3* Životopisný snímek o Oscaru Wildemu je kvalitně natočený a zahraný a prozrazuje o něm, že byl sice skvělý literát, ale v osobním životě byl přelétavý a jaké měl naivní představy o tom, že by mohla být tehdejší společnost tolerantní k jiným sexuálním menšinám. Hlavní herečtí představitelé své role zvládli přesvědčivě a díky nim byl tento "smutný" film dobře koukatelný. I tak film u mě dopadl jen na tři hvězdičky. Koho však zajímají historické filmy a gay tématika, tak si ho může užít. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.10.2019)

Jedna z životních rolí Stephena Frye, který tentokrát mohl těžit z postavy, jako by mu psané přímo na tělo. Pokud si totiž přečtete jeho autobiografii Moab Is My Washpot, zjistíte, že Oscara Wilda obdivuje od dětství. A pokud se podíváte na některá z jeho mnoha veřejných vystoupení, naskytne se vám pohled na muže, který, narodil-li by se od 150 let dříve, mohl být Wildovým dvojníkem. Oba pocházejí z vážených, akademicky založených rodin, oba mají obrovskou slovní zásobu a vytříbenou rétoriku, oba si zakládají na poměrně nemainstreamovém stylu oblékání, oba jsou homosexuálové, oba mají staromilsky romantický pohled na vztah mezi dvěma muži, oba si potrpí na výrazně mladší partnery, oba se v Anglii proslavili především svými literárními schopnostmi a jejich knihy se staly bestsellery. Neexistuje tedy pravděpodobně herec, který by se na Wilda hodil více; a neexistuje ani role, která by se více hodila pro Stephena Frye. Bohužel ze scénáristického a režisérského hlediska si dokážu představit film, který by z podobné látky dokázal vytěžit mnohem intenzivnější zážitek. V konečném důsledku je to ale film, který vás přímo nutí vzít si z knihovny vše, co tento známý irský spisovatel kdy napsal, a to nehledě na to, zda jste jeho díla četli stokrát anebo nikdy. Velkou zásluhu na tom má i podmanivý hlas Stephena Frye, který v průběhu celého filmu cituje ukázky Wildova díla a který z každou vyřčenou větou jasně ukazuje, proč se v Británii jím namluvené audio knihy těší obrovské oblibě veřejnosti. (04.10.2012)

Panske konecniky nepovazujem za pritazlive, sex a manzelstvo musia byt len hetero a filmovu teoriu som pochopitelne nestudoval. Skoda, ze aj taky dobry a talentovany herec ako Zid Zakon /Spy, Gattaca/ prepadol zbuznelej homoromantike, to si uz fakt radsej mohol zahrat nejakeho mladeho dynamickeho manazera, ktory prave rekvalifikoval na svetaznaleho hajzldedka nez sa zjavit v takejto uchylarni : 5 % (20.12.2016)

Každému, co jeho jest. Jedinečným, neopakovatelným, svým citem nechejme se vést. V lásce je dovoleno vše. Nevysvětlitelné emoce cest. Ona nehrbí hřbet, nezná hranic, nedrží se tradic, nelpí na konvencích, na pravidlech. Tajné vášně, lákavou rozkoš chovat, však jen v nitru, publikum není třeba. Výtečný Jude Law - Apollón vytepaný ze zlata, zosobněná sladkost, sluncem protkaná líbeznost, čirý světský hřích, božské dítko, pozemsky vztekající se plavovlasé kvítko. Nepředstírající oddanost ducha romantické ztepilosti mravních dispozic. "Zakázaná" lidská slavnost, na níž ještě nebyla připravena společnost. (27.05.2016)

Rozlomenost nesporně nadprůměrného, ale nikoliv špičkového díla spočívá poněkud překvapivě právě v tom, co je jeho největší silou: ve vůli demýtizovat wildovskou báj a v současné nezastírané úctě k dílu muže, který byl nesporným nadčasovým géniem své vlasti i světového lidstva. Prvoplánová reakce by ráda nenapravitelného, trochu rozmazleného, ale rozhodně ne bezcharakterního dandye, který, pokud byl ochoten, byl i skvělým otcem svých dvou synů, viděla jako revolucionáře nebo revoltníka své doby a jejích plochých konvencí. Důkladnější pohled postaví do popředí tragickou, předčasně zesnulou Wildovu ženu, která se rovněž projevila jako nekonvenční. Nekonvenční tím, že se vdala z lásky, že svého manžela milovala z hloubi srdce, nikdy ho nezradila, s odevzdaností a asketičností, budící úctu, hájila ze všech svých skromných sil jeho dobré jméno, jméno jediného skutečného muže svého nešťastného života. A snažila se zvládnout to, na co Wilde ve své nezodpovědnosti postupně zcela rezignoval: výchovu dvou synů, které spolu přivedli na svět. Podobně pozoruhodnou a statečnou ženou je Wildova matka, irská spisovatelka-revolucionářka. Alternativou tohoto soustředěného, duchaplného pokladu ctnosti a oddanosti takřka biblické se stal posléze rozmazlený sebestředný šlechtický fracek, který těžil ze svého fyzického zevnějšku, o nějž se nijak nezasloužil a jehož největší činem byly "homoorgie", ve kterých se posléze vyžíval nejen on, ale i sám Wilde. Ne homosexualita (obdobné stavy znají také pedofilové a incestníci, kteří rovněž mohou poukazovat na antické paralely jako to činil ve své obhajobě Wilde), ale právě tato charakterová a osobnostní rozlomenost z Wilda činí osobnost až tragickou. A jsou důvodem rozporuplné rozštěpenosti, kterou na sobě při zhlížení tohoto díla pozorujeme (ne náhodou filmem prochází jedna z nádherných Wildových pohádek o sobeckém Obrovi). Kritizovat ovšem v tomto případě není totéž co zatratit. Režisér Gilbert při svém vedení filmu dbal na co nejminucióznější vedení dějových ploch-epoch, víc než funkčně využíval neopakovatelnou Wildovu řeč, jejíž kouzlo je založeno na literátových uštěpačně rozpustilých paradoxech. Předností Gilbertova přístupu je i důraz na kvalitu výpravy a dokonalé vykreslení i sebemenších detailů podstatných pro vytvoření přesvědčivého obrazu viktoriánské monarchie. Výkony všech hlavních představitelů počínaje skvělým Stephenem Fry (mírou svého hereckého ztotožnění s postavou připomíná Cotillardovou v EDITH PIAF) jsou další mocnou oporou jeho režisérského ztvárnění. Divák při sledování tohoto filmu kritického myšlení tak nic nedostane zadarmo. Plody takovéhoto trávení času se nejvíce projevují na diváku samém: otázky, kladené Wildovi, se postupně mění v dotazy věnované sobě samému. V dotazy po mezích konvence, ideálu a lidského - byť nezavrženíhodného - selhání. (06.04.2008)