Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

čekal sem typickou přebarvenou Murphyovku plnou laciného, rádoby šokujícího násilí a místo toho jsem dostal extrémně pomalou, depresivní a realitě skoro věrnou sondu do hlavy psychopata. Už to samo o sobě je od Murphyo a spol. dost příjemné překvapení, jenže on jde ještě trochu dál a nezaměřuje se jen a pouze na Dahmera, ale dává prostor i obětem, dopadu na jejich rodiny a taky tomu co následovalo po jeho dopadení (fanoušci, snaha vydělat na jeho příběhu, věcech atd.). Oběti sice nedostávají prostor zdaleka všechny, ale třeba šestý díl byl nejen zajímavě pojatý, ale s tím jak vše uvedl do kontextu to byla i silná káva. Nejvíc prostoru má ovšem samozřejmě sám Dahmer, který byl zvláštní už jako dítě a poté co se na něj velmi brzo prakticky všichni vykašlali, tak už nebyl nikdo kdo by ho dokázal zkrotit a třeba nakonec i zastavit. Palec nahoru pak pro Evana Peterse, který se celkem náročné role chopil skvěle a dokonce by se našly i momenty kdy by ho divákům mohlo být snad i trochu líto (což ale zase velmi rychle přejde)...70% (23.01.2023)

Nejprve ho doma dostatečně psychicky vyždímal, aby si pak třeba na části jeho těla pošmáknul k večeři. Než policejní hlídku upoutá velký umělohmotný barel a hlavně silný mrtvolný zápach, který se line z jeho bytu (prý mu lekly rybičky), svede v něm mladý černoch boj o holý život. Sice napáchá hned několik chyb, ale uteče... Celé je to detailní, depresivní a děsivé pomalé. A to je teprve začátek. Média mají žně, ale my se dle očekávání vracíme na úplný začátek. Léta páně 1966 a malý Jeffrey Dahmer je častým svědkem rodičovských hádek. Matka silná neurotička, otec často nebýval doma, přesto se Jeffovi snažil věnovat. Ten byl melancholickým samotářem, kterého s postupem let víc a víc fascinovala mrtvá zvířata. Sbíral je u silnic, kde každou chvíli našel nějaké přejeté. Doma na nich různě experimentoval, pohled na vnitřnosti pro něj byl zdrojem vzrušení. Když se TO stalo poprvé a případně zopakovalo, Jeffrey to o sobě věděl, hledal stabilitu, snažil se s tím pracovat a potlačovat to, ale okolí ho v tom jaksi „nechalo“. Přesto tvůrci opakovaně vytvářejí prostor pro záblesky empatie. Řada neúspěšných pokusů (vystřízlivět, dostudovat, zkusit to v armádě) i série špatných rozhodnutí pokračují. Líbí se mi i pečlivé sociální a dobové zakotvení příběhu. Stejně jako linie policejní necitlivosti, která se opakovaně vrací na scénu. Komunita cítí, že ji roky nikdo nevyslyšel (sousedka Glenda by mohla vyprávět). Zároveň se mi zamlouvalo, že se tvůrci po čase rozhodli obrátit perspektivu, odsunout Jeffa na čas na vedlejší kolej a zaměřit se na jizvy v okolí. Co zanechal na své rodině, na rodinách obětí, na sousedech. I když jakmile Jeffreyho vyvedou v poutech, psychologická sonda do života několika lidí „poté“ je už poměrně zdlouhavá. Evan Peters byl u mě prozatím hlavně vyšetřovatel Colin, který v Mare of Easttown kryl záda Kate Winslet. Tentokrát se dá očekávat, že za jeho výkon padnou nějaké ty nominace. (14.11.2022)

True crime miluju as much as the next person, ale tohle bylo silný kafe i na mě. Je to skvěle natočený, skvěle zahraný, má to fakt tísnivou atmosféru a člověku je z toho nedobře... ale nemůžu se ubránit tomu, že to Dahmera minimálně v první polovině až moc fetišizuje. Nejzajímavější byly nakonec díly skoro kompletně věnované jeho obětem, myslím, že se seriál měl vážně věnovat spíš jim. (13.11.2022)

Namet je natolik silny a zajimavy, ze uz to slo jen spatne natocit. A to se nastesti nestalo. V serialu se podrobne seznamime s minulosti pachatele, vztahu v rodine a s jeho pracovnimi "uspechy". Tak i s nekterymi obetmi. Zde mam prvni vytku, proc se tomu hluchonememu klukovi venovala vice jak desetina serialu? Muze se zdat, ze pak uz je hlavni postava upozadena a serial na prvni pohled muze ztracet tempo. Ale pohled k sousedce, rodicum, veznum... je taky zajimavy a dotvari uceleny obraz k tomuto silenci. Asi neni potreba si to nekdy poustet znovu, ale dojem to udelalo. (29.12.2022)

O Jaffrey Dahmerovi jsem sám věděl jen to, že to byl sériový vrah. Protože takový téma můžu, plus vysoký hodnocení tady mě na seriál navnadilo. Rozdělil bych ho na dvě části. Prvních šest dílů mě fakt bavilo, odehrávalo se to v letech 1960-1991, takže můžete sledovat celý Dahmerův život od narození až po jeho zatčení. Nevadilo mi, že se příběh neodehrává postupně, ale na přeskáčku. Naopak se mi líbilo, že něco, co jsem nechápal třeba v prvním díle, se vysvětlilo ve třetím. Spousta uživatelů tu napsala, že se jim z některých scén zvedal kufr a nebylo jim z toho dobře po těle. Já si naopak myslím, že na to, jaký byl Dahmer prase (alkoholik, homosexuál, nekrofil, kanibal) a když si zjistíte, co všechno svým obětem provedl, tak se tvůrci drželi ještě hodně u zdi. Sedmým dílem potom kvalita a zajímost až do konce upadla. Soud, uvěznění, Dahmer byl přesunutý na druhou kolej a hlavní roli sehrál Netflix, kterej se snažil zavděčit současným trendům a pojal to jako agendu na ochranu černých. Za mě prostě zbytečný poslední čtyři díly, ze kterých se dal splácat jeden a byl by z toho super seriál. Takhle ve mě zůstala trochu pachuť - 65%. (23.11.2022)