Reklama

Reklama

Lazebník sibiřský

  • Rusko Sibirskij cirjulnik (více)

Obsahy(1)

1905: Matka píše svému synovi, který je kadetem na proslulé americké vojenské akademii ve West Pointu. Jak mu vypráví svůj příběh, odhaluje dlouho skrývané tajemství jeho narození. 1885: Mladá Američanka Jane Callahanová cestuje do Ruska. Během své cesty do tohoto nového světa sdílí kupé se skupinou mladých divokých kadetů. Mezi nimi je i Andrej Tolstoj, elegantní a vášnivý mladý muž. Jane zjistí, že oba sdílejí stejnou lásku k hudbě a kadet se do této krásné a nezvyklé cizinky bláznivě zamiluje. Na moskevském nádraží očekává Jane Douglas McCracken, excentrický vynálezce, který se snaží získat podporu velkovévody, aby mohl prodat Rusku svůj výtvor: obrovský stroj na kácení stromů. Aby dosáhl svého cíle, představuje McCracken Jane jako svou dceru. Její rolí je obměkčit úředníky a okouzlit všechny McCrackenovy potenciální zákazníky. Jane by se ráda znovu setkala s hezkým mladým kadetem Tolstým, a tak ho navštěvuje ve vojenské akademii. Tam je představena generálu Radlovovi, muži, kterého má na přání McCrackena svést. Jane brzy poněkud nemotorného Radlovova okouzlí. Ten požádá kadeta Tolstého, jehož city k Jane zcela ignoruje, aby ho doprovodil k McCrackenovi, kde hodlá požádat o Janinu ruku. Mladý muž, přemožen svými emocemi a láskou, nemůže při generálově návrhu déle tajit své vlastní city k Jane. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (131)

Dont 

všechny recenze uživatele

Rozmáchlá výprava typická pro ruské snímky a přepálená stopáž vzbuzují obavy, zda se to dá zvládnout naráz. Naštěstí vše zachraňuje humorná stránka filmu (vtípky s Mozartem, Alexandrem apod.) a velice silný příběh, který se naplno rozvine ve druhé polovině. Ruská romantika jak se sluší a patří, i s klasickým tragickým vyústěním. Nemůžu však souhlasit s většinovými pozitivními ohlasy na herecké výkony. Obsazení Julie Ormond mi přišlo nevhodné, místy přehrávala a v závěru nestíhala. Oleg Menšikov je bezpochyby výborný herec, ale v době natáčení mu bylo 38 a do role kadeta už byl prostě příliš starý. Snazší je maskovat někoho na pár záběrů do starší postavy než hrát ve středních letech více jak dvě hodiny mladíka. ()

Decker 

všechny recenze uživatele

Velmi elegantni, emotivni a krasne citlive natoceny film pro divaka, ktery hleda neco vic nez jen vybuchy a mrtvoly. Julia Ormond je ve sve roli Jane jednim slovem uzasna. Opravdu velmi mile a necekane prekvapeni. Na Rusko uz budu mit od teto chvile zase o neco jiny a rozsirenejsi pohled nez doposud. ()

Reklama

JenYu 

všechny recenze uživatele

Tenhle film jsem poprvé viděla, když nám domů na zkoušku zavedli kabelovku a dávali ho na HBO.Uteklo mi asi prvních 25 minut, což při jeho stopáži až tolik neznamená.Ale přesto jsem ho chtěla vidět znovu a pořádně, tak jsem se na něj vypravila do kina (s mamkou a sestrou).Málem ho nepromítli, byly jsme totiž jediné divačky.Nakonec se to nějak vyřešilo a já si doplnila nejen tu necelou půlhodinu, ale mnohem víc.Tenhle film mě naprosto okouzlil a ještě několik dní jsem ho nemohla dostat z hlavy - jak to u správných filmů má být. ()

longercz 

všechny recenze uživatele

Film je hrozně dlouhý, to se nedá říct nijak jinak. Chvílemi asi prostě trošku zanudí, ale celý ho lemují úžasné scény (Generálův flám, šermířský souboj, vyznání lásky při recitování vyznání lásky někoho jiného a hlavně Tolstoyův odjezd do vězení za doprovodu zpívajících přátel a salutujícího nadřízeného; ta byla pro mě doslova nezapomenutelná), které z něho dělají víc než jenom romanci mezi dvěma lidmi. Je to pohled na Matičku Rusi, její lid, staré zvyky, absolutně nezápadní mentalitu a v neposlední řadě obrovské přátelství. ()

Eleanor05 

všechny recenze uživatele

"Copak lidský život v této zemi nic neznamená?" - "To záleží na tom, o čí život jde, madame." /// Aneb ruskou povahu asi nejlépe vystihne právě Rus. :o) Výborná Julia Ormond a typově sice přesný, ale zato často přehrávající Oleg Meňšikov (který ale třeba v Unaveni sluncem hrál úplně normálně, tak nevím, zda bylo v tomto filmu záměrem, aby Tolstoj v každé scéně šíleně poulil oči...) jako jeden nešťastný americko-ruský pár v carské Moskvě. Nějak nevím, co si o tomto filmu dál myslet. Je to komedie? Je to tragédie? Je to na mnoha místech přepjatý až patetický romantický film? Je to exkurze do pochopení ruské mentality? Je to epická oslava Ruska a jeho obyvatel? Já nevím, asi od všeho trochu. Uvítala bych, kdyby scény byly sevřenější, jedna lépe navazovala na druhou, kdyby se vypustily zbytečně dlouhé pasáže (Palačinková slavnost a opíjení se Radlovova a mnohé další), které jsou pro někoho asi vtipné, pro mě však někdy až stupidním humorem oplývající, a místo nich bychom se více seznámili s city dvou hlavních hrdinů, nebo bychom se třeba mohli něco víc dozvědět i o Tolstojovi. Bohužel v záplavě ruských tradic a zbytečných odboček od hlavního děje, jsem si nějak nebyla jistá, proč se vlastně Jane a Andrej tolik milovali (viděli se jenom párkrát a skoro spolu nemluvili) a co měli společného. Závěr byl předvídatelný od samého začátku, už jen jména Andrej a Andrew asi leckomu napověděla, o co tam půjde... Lazebník sibiřský je každopádně zajímavý, epický film, který se sice snaží vylíčit obrovský milostný příběh, ale víc, než to se mu daří seznámit cizince s ruskou povahou, ačkoli to činí poněkud křečovitě a za pomoci jednoduchého humoru. ()

Galerie (50)

Zajímavosti (15)

  • Režisér filmu Nikita Michalkov sám pochází z rodiny se šlechtickým původem. Jeho otec slavný sovětský básník Sergej Michalkov byl mimo jiné autorem textů obou hymn Sovětského Svazu z roku 1944 a 1977 a hymny Ruské Federace z roku 2000. Povědomí Nikity Michalkova o slávě svých předků a šlechtických kořenech se zřetelně odráží v celé jeho herecko režisérské tvorbě. Michalkov je zastáncem osvíceného monarchismu. V tomto filmu si zahrál samotného ruského cara Alexandra III. (Aelita)
  • Ve scéně z roku 1905 vidíme americkou vlajku s 50 hvězdami. Ve skutečnosti jich tehdy měla jen 45 (Oklahoma, Nové Mexiko, Arizona, Aljaška a Havaj tehdy ještě v Unii nebyly). (džanik)
  • Herci, kteří představovali důstojníky, se několik měsíců připravovali na Vojenské akademii v Kostromě podle výcvikových regulí z konce 19. století. (džanik)

Reklama

Reklama