Z pekla

Dvacáté století bylo stvořeno oddaným vzívačem Jah-bul-ona, svobodným zednářem, který po halucinační mrtvici poznal pravou podstatu dělohy ženy :-) Nu dobrá ... vím, že tato extra fikce pochází z pera Alana Moora, a při čtení jeho mnohovrstevnatého násilně-sexuálního komixu jsem se bavila. U filmu to však trochu skřípe, je tak moc smrtelně vážný, až je nudný. Charismatický inspektor Abberline v podání Johny Deepa může fetovat jak chce, ale moc smyslu to filmu nepřináší, Ian Holm coby William Gull se rovněž moc snaží, ale jeho postava je tak moc osekaná, že v podstatě hraje jen průměrného sériového vraha (i když jeho černé oči při extázi z vraždění jsou strašidelný brr :-o), stejně tak dopadl panský kočí Netley a řada dalších postav. Ale dost už srovnávání, děj si je podobný, poselství je trochu pošramocené, ale dílko filmové jako takové má zajisté atmosféru. Temnou, dusnou, sexuální, halucinogenní ... tvůrci se vskutku vyřádili v barevných filtrech, klipových střizích, zrychlených záběrech, v agresivním mixu zvuku. V tomto směru však u mě zvítězil podobný Vidocq (tuším, že je taky z roku 2001), který měl sice o třídu slabší děj, avšak vizuálně byl mnohem vypilovanější. No , pár specialitek přece Z pekla má - hlavně ty česko-pražské ext-interiéry (nevědět to dopředu, ani bych to nepoznala, to se upřímně přiznávám). Filmu Z pekla jsem dala po prvním shlédnutí o jednu hvězdu méně, protože mě v podstatě nezaujal a neoslovil, po zhltnutí komixu jsem po něm sáhla podruhé a našla jsem jisté přednosti. Suma sumárum = pokud znáte komix a nejste fanatiční vyznavači věrných adaptací, film si užijete! (29.06.2006)

Bol to pre mňa film s podobným účinkom, ako keď som v dedstve videl Nožnicovorukého Edwarda. (film z 1990). Musím sa priznať, že doteraz pre mňa Depp nebol na špičke (napriek veľmi simpatickým rolám), ale to jeho umenie hrať je proste nezadbateľné. Samotný príbeh ma nefascinoval, ale Ian Holmovo šakalstvo, atmosféra temného Londýna a Depp spolu určite stáli za to. (18.11.2008)

Nebýt posranýho scénáře, kterej se snažil odvděčit snad každý postavě ve filmu, mohl by film být i docela dobrý. Atmosféru má. Místo, kde se děj odehrává, taky není na škodu. Herci tu dokonce hrají vcelku solidní utkání proti Jacku Rozparovači. Ještě aby ne, když v hlavní úloze jede Johnny Depp. Škoda jen, že nemá tolik prostoru, kolik by mohl mít. To by režiséři nesměli být idioti a pokazit to celý dlouhými vraždícími scénami jednotlivých kurev. Dokonce se film snaží šokovat jistými scénami, který chtějí zajít až za hranici únosnosti, ale stejně se nakonec vrátí do tý průměrný šedi, odkud vychází většina amerických historických filmů. Ještě, že se to alespoň točilo v Praze. Ta je na ztvárnění Londýna stejně nejlepší. (08.07.2010)

Když odmyslíme rychlý střih, slušnou kameru a Iana Holma, zůstane jen docela průměrná variace Jacka Rozparovače. Hughesovi si nepochybně mysleli, že točí přinejmenším druhých Sedm, ale scénář skřípe jak zrezlá lokomotiva, dialogy nepatří k nejlepším a rádoby nečekaný konec je taky jen aby se neřeklo. Zápletka je s modernizačními úpravami a komiksovou stylizací převzata z (mnohem lepšího) TV filmu Jack The Ripper s Michaelem Cainem z roku 1988. Nebo zmiňme Vraždu na úrovni s Christopherem Plummerrem jako Sherlockem Holmesem. (15.04.2007)

Komiksovou předlohu od Moorea jsem dočetl pár dní nazpět a nebál bych se ji vřadit do školních čítanek. Problém je ten, že film nemá s komiksem nic společného. Z celé adaptace zůstal jen mooreovský trademark a název. Všechno dobré z komiksu - tzn. různé způsoby, jak ho číst: jako dobový demografický popis, spekulativní fikci o konspiračních praktikách královské rodiny, mystickou knihu plnou zednářské architektonické magie nebo nezapomenutelné introspektivní pohledy do vrahovy mysli - kdosi vyškvařil a prořezal na konfekční thriller. Určitě to nastalo i kvůli Deppovi, který si jako obvykle film přisvojil, donutil nepřímo scénáristy vykuchat předlohu, sloučil v sobě několik postav z komiksu a nenechal prostor ostatním. ____ Prvotní záběr míří po vertikále odshora dolů a sleduje okna baráku. Jinými slovy sestupujeme do londýnského podzemí. Po celý čas filmu je takových záběrů, kdy kamera začíná z nadhledu (ptačí perspektivy) a končí na úrovni oči, hodně, a všechny uvozují atmosféru a dávají nám najevo, že jsme v pekle. ____ Přes skrz naskrz chaboučký pahýl předlohy doporučuji sledovat pražské exteriéry, konkrétně Národní muzeum, Strahovský klášter a špitál U Apolináře. (11.07.2008)