Rumový deník

Alkoholový opar je v tomto filmu doslova hmatatelný a ačkoliv jsem byl zcela střízlivý, film se mi skutečně líbil. Vystřízlivět by měla spíše zdejší, chvílemi dosti zdrcující kritika. Já jsem měl pocit, jako bych se díval na pokračování Ohňostroje marnosti, jen chytřejší, vtipnější, hezčí, v jiném prostředí, s jiným příběhem a jinými herci. Speciálně pak ležérní Johnny Depp vyzdvihl tento snímek o úroveň výš, o nahrávačích Rispolim a Ribisim nemluvě. Jen ten Aaron Eckhart se tam tak nějak míhal a ve výsledku jako by tam ani nebyl... Neubráním se srovnání Rumového deníku s další Thompsonovou perlou, jíž není nic jiného než Strach a hnus v Las Vegas. Oproti vegasskému hnusu je portorický deník značně umírněnější a sluší mu to o poznání více. Komická složka plynule odstupuje částem dramatickým, chvílemi až thrillerovým a naopak. Ne, nebudete se válet smíchy a ne, nebudete si kousat nehty napětím, ale právě ona nadžánrovost a lehkost činí tento film o to zajímavějším. I když (jak tak koukám) tato forma nebude nejspíš příliš doceněna. (12.12.2011)

Po tak nepriaznivej kritike som čakal doslova pohromu ale to sa nekonalo.Príbeh trochu fádny ale herecké predstavenie Deppa bolo naozaj zážitkom.Portoriko 60. rokov fakt super,rumové príhody takmer dokonalé a Ribisi a jeho postava boli stopercentné, a aby som nezabudol Amber Heard odtohoto momentu milujem. (21.07.2012)

Nikde se tu nepíše to nejdůležitější. Předlohu napsal Hunter S. Thompson, kterej měl na triku Strach a hnus v Las Vegas. Ano, ten Strach a hnus v Las Vegas, kterej se odehrával asi 10 let po tomhle a v jehož filmový verzi hrál taky Johny Depp. Jenže Depp je teď o 15 let starší a ne o 10 let mladší jak by měl. Takže skoro padesátiletej chlap hraje novinářskýho bažanta v Portoriku - wtf 1. WTF 2 s velkými písmeny je ale žánrová rozkolísanost tohohle filmu. V jedný chvíli pozorujete žhavou romantickou scénu, pak se tam najednou vyjeví vtipy jak z Četníků ze Saint Tropez - ale nefalšovaný, po chvíli CGI meskalinová halucinace. Tento film je klišovitý v jednotlivostech a chaotický jako celek což je přesně ta blbá kombinace k nekoukání. (07.12.2011)

Příjemně se na to koukalo. I když příběh se tam objevuje jen v náznaku. Ta linie s lobováním pro Aarona Eckharta byla zajímavá, ale problémy s novinama šly úplně mimo mě. Bavily mě tam ty chlastací excesy a nejlepší scéna je ta z toho koncertu v chudý putyce. Prostě bylo to celkem fajn, ale vadily mi tam ty narážky na tehdejší dobu jako scéna s Nixonem a Kennedym, bylo to takový laciný. I ten konec vyzněl do ztracena a ani tu Amber Heard nakonec neošukal. Ale Depp se mi herecky líbil. 70% (03.03.2012)

Když se na plátně objevila poprvé, zaskočila mi miňonka. Když ji kamera zabrala podruhé, zapomněl jsem polknout a káva mi tak vytekla z úst na mikinu. Potřetí jsem už byl skoro nasrán, poněvadž to mně z rukou vypadla termoska s teplým čajem. Vyplynulo mi z toho ponaučení, a tak jsem zbytek filmu proseděl zařezán jako pila ve fošně, připraven zvolat "zdravotník!", kdyby mě snad z její krásy trefila pepka. Ano, řeč je o Amber Heard. Šmankote, i kdyby se Rumový deník jmenoval dvouhodinový záběr na její obličej, já do toho kina půjdu znovu! Jo a kromě ní? No jistě, Johnny zůstal Johnnym, novým mimickým výrazům ho už zřejmě nikdy nikdo nenaučí, a rum je mrcha již od prvopočátků, to také víme. Co jsme však možná nevěděli je, že Bruce Robinson dokáže filmu vdechnout příjemnou atmosféru, díky níž se pak i krutý návrat sychravým večerním městem z kina domů promění v hezkou procházku. (09.12.2011)