Bridget Jonesová - S rozumem v koncích

Chudák Renée, nejdřív kamion koblih, pak do šatů hollywoodských superstar a teď zase koblihy.. Návrat mírně korpulentní "staré (skoro) panny" se nese v o něco více crazy rovině a body sbírá především v návaznosti na humorné situace z předchozího dílu (rvačka mezi muži). Někteří zde jsou s rozumem v koncích, jak to ta zakulacená zmatkařka dělá, že se u ní v posteli střídají jak noc a den krasavci Firth a Grant, ale na to mám dvě navzájem související odpovědi: za 1.) ti dva to mají ve scénáři a za 2.) (nejen) ženy trpící podobnými problémy se na to strašně rády dívají a jelikož šance, že se něco stejného přihodí zrovna jim je tak 100:1, mohou se královsky bavit eskapádami Bridget a přitom nadále toužit a snít své sny, aniž by jim nějak vážněji hrozilo jejich naplnění, což jak z vlastních zkušeností dobře víme, stejně mnohdy znamená lidskou polosmrt, protože dokud člověk sní, tak žije.. (23.08.2010)

Rok se s rokem sešel a vypravil jsem se s přítelkyní na Bridget Jonesovou dvojku. A byl to můj nápad, podotýkám že zcela nezištný:) Sluší se ještě podotknout že to bylo zase s jinou přítelkyní než s tou která mě provázela životem v době kdy jsem viděl díl první:)) Tentokrát jsem věděl o čem to bude a na trapasy až přespříliš boubelaté Renée jsem byl připraven, stejně jako na dokonalého právníka se svědomím, Marka Darcyho. Ale také jsem věděl, že to s největší pravděpodobností bude slabší než part one, a proto, i když se moje očekávání naplnilo, stále to dá na velmi solidní ***. Proč? Proto, že naprostou předvídatelnost a naivitu celého filmu vynahradilo několik opravdu epesních gagů a další povedený gentlemanský pěstní souboj:) Což mi připomíná, že Hugh Grant i přesto, že tentokrát i svou kariérou pěstuje image totálního špinavce, působí sympatičtěji než v prvním díle. Co dále působí sympatičtěji je i hudba. Děsivé coververze děsivých coververzí ustoupily do pozadí a k našemu sluchu se dostal stále stoupající (i když tímhle se teda zrovna neměl šanci moc vycajchnovat) Harry Gregson-Williams, od něhož (v souladu s komerčními intencemi) na soundtracku uslyšíte jenom Bridgetino téma. Je jenom smutné, že musíte v rádiu poslouchat jak se moderátorka/DJka rozplývá nad soundtrackem nabitým skutečně hvězdnou coververzovou sestavou (původní jsou tuším dvě písničky), a kvalitní skladatel je pozornosti veřejnosti všemožně skrýván. Se soundtrackem k Love Actually se Bridget Jones: Edge Of Reason naprosto nemá šanci srovnávat. Jaký je tedy výsledek? Solidní dílko mezi romantickými komediemi, které ale na první ligu (do které podle mě první díl patří jen tak tak) ani omylem nemá. Uno, dos, tres a dost, a to i přesto, že jsem v době promítání byl v prvním, tedy totálně obluzeném stádiu zamilovanosti, a tak by mi podobné filmy měly přijít lepší než jsou:) 60% (11.12.2004)

Postava Bridget Jonesové patří k mým nejméně oblbíbeným filmovým postavám vůbec. Ne-li, vůbec nejneoblíbenějším. Nijak se tímto faktem netajím a proto následující řádky možná budou až příliš kritické, tak je neberte zase až tak příliš vážně. První díl o obtloustlé třicátnici, která zoufale hledá chlapa se dočkal úspěchu a vidina zisku byla nejen pro filmové producenty, ale i samotnou autorku knižní předlohy Helen Fieldingovou, silným lákadlem k tomu, aby vzniknul druhý díl o ženské, která jak ona sama říká: posere úplně všechno co jde. Změnila se režisérka a s ní i přistup k filmu. Beeban Kidron totiž spoléhá na ty úplně nejubožejší ingredience filmového vtipu. Pravda, scénář, na kterém se podílel třeba i Richard Curtis, jí taky moc prostoru k tomu, aby zábava byla nějaká inteligentnější, nedal. Gagy se snaží být vtipné, ale bohužel se jim to moc nedaří. Přesto se od prvního dílu něco na mém přístupu k filmu změnilo. Zatímoc jedničku jsem absolvoval s kamennou tváří, tak u dvojky jsem se válel smíchy. Je jenom škoda, že to nebyl klasický upřímný smích, ale ten obranný, když nechcete, aby jste začali nahlas brečet vzteky. O poznání vyšší rozpočet dává příležitost dostat se i za hranice Britských ostrovů. Návštěva Alp se k vtipům na zasněženém svahu přímo nabízí. Momentálně se ve mě sváří mé klidné já, které mě nutí, abych zůstal v klidu a zkousnul to, a to druhé mi říká, ať se v klidu vynadávám. No, je to škoda slov... To už i gagy se Snowboarďáků byly lepší... Ticho! Thajsko. Už jenom název země zavání romantikou. Zvlášť pokud tuto návštěvu absolvujete s Hughem Grantem. Nevím, nevím, ale nikde jsem nepostřehl, že by se konzumace "kouzelných houbiček" přenesla z teenagerských filmů do filmu pro "dospělé". A podle tohoto filmu bych i řekl, že thajské vězení zase až tak špatné není. Co na něm ti drogoví dealeří, kteří se do něj dostali, vidí, vždyť tam může být i legrace a dají se tam zpívat písničky od Madonny. Co najít na dvojce Bridget Jonesové pozitivního? Špatný scénář, špatná režie... špatná legrace... Herci? Renée Zellweger mám rád jako herečku i jako ženskou, ale v této roli se mi vyloženě protiví. Sexistické macho Hugha Granta opět boduje na plné čáře. Ale Colin Firth, to je třída. Firth je pro mě pravý britský gentleman. Jednoduché a přitom mistrně přesvědčivé herectví z něj dělá jednoho z nejlepších ostrovních herců současnosti. Ale ani sebelepší herci prostě nemají na to, aby utáhli tak špatný film, ze kterého je cítit, že je dělaný bez lásky, jeho logika je dána kalkulačkou producentů, kterým je upřímně jedno, co bude výsledný film zač. Oči k výslednému produktu by možná vzhlédli až, kdyby se na ně vybalilo nějaké porno. Nebudu to rozvádět. (04.04.2005)

Nechápu – tak nízká hodnocení a ty odsuzující komentáře. Není to sice už taková bomba, jako jednička (což ostatně nebyla ani kniha). I rvačka na písničku - It's Raining Men od Geri Halliwell měla mnohem větší šťávu než tahle strkaná v kašně, ale pořád je to hodně dobrá komedie. Ovšem co mi nejde na rozum (dalo by se dokonce říci že jsem „s rozumem v koncích“) co se proboha těm chlapům (a nejen jim) na té Bridget tak líbí?! Jak to ta Bridget sakra dělá??? (21.02.2005)

Scénář: Andrew Davies, Helen Fielding, Richard Curtis, Adam Brooks .. Vstoupit znovu do ženské postavy překypující několika nadbytečnými kily byl pro Renée rozhodně risk. Děj filmu už se neopírá o skvělou knižní předlohu Helen Fielding a tak k pobavení slouží jen fantazie týmu scénáristů. Z Bridget je v podstatě hloupá husa, která i za daných okolností absolutně neví co chtít od života. Příběh se tak tříští na několik epizod, které jsou nerovnoměrně protkány ucházejícím humorem. Oproti původnímu snímku sestup o několik schůdku níže - ve všech aspektech - ke stále ucházejícímu komediálnímu průměru. (29.04.2006)