poster

Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

  • Česko

    I'm Not There

    (festivalový název)
  • USA

    I'm Not There

  • USA

    I'm Not There: Suppositions on a Film Concerning Dylan

    (pracovní název)
  • Německo

    I'm Not There

  • Kanada

    I'm Not There

  • Kanada

    Les Vies de Bob Dylan

  • Slovensko

    Partička B. D.

  • Slovensko

    I'm Not There

    (festivalový název)
  • Austrálie

    I'm Not There

  • Nový Zéland

    I'm Not There

  • Velká Británie

    I'm Not There

Drama / Hudební / Životopisný

USA / Německo / Kanada, 2007, 135 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Djkoma
    **

    Všeho moc škodí a hodně Dylana škodí dvojnásob. Todd Haynes si pro svůj velký experiment vybral velkého zpěváka, který je pro mě jen ikonou doby a po hudební stránce ho nijak neobdivuji. Jeho komplikovanou až chameleonskou osobnost se Haynes pokusil zajímavě zpracovat jako 6 příběhů různých zpěváků, každý s jiným jménem, každý vypadá jinak, chová se jinak, je jiný, a všichni dohromady jsou Bob Dylan. Netradiční nápad může v prvních okamžicích upoutat, ale následuje smutný pád, v kterém Haynes dovádí do extrémů svou vizi a ta pro diváka zůstává pouze "něčím odlišným". Pro mě to není jednoduchý film a bohužel byl především extrémně nudným, kdy jsem si nedokázal k ani jedné a vlastně k Bobu Dylanovi vůbec vytvořit jakýkoliv vztah, který by mě k filmu poutal či vázal. Naopak, jsem byl skoro až znechucen neustálým střídáním a přeskakováním, které ve výsledku pro mě neznamenalo nic, stejně jako celý film. Příjemně a textem zajímavé písně, které jsou další faktor dotvářející Boba Dylana mě jen utvrzují v skoro až geniálním nápadu Todda Haynese, který bohužel umřel na provedením a neschopnosti tvůrce najít rozumnou hranici snesitelnosti pro diváka. Pro mnoho kritiků tento film bude darem z nebes, protože je jednoduché Haynesův pokus označit za úžasný, geniální a okouzlující, ale pro obyčejného diváka je podle mě příliš hutný a pro neznalé osobnosti Dylana velmi matoucí a chaotický.(26.7.2008)

  • Falko
    **

    BAFTA Awards - 1 nominacia: Najlepsia herecka vo vedl. ulohe Cate Blanchett ________ Prave som dopozeral tento zvlastny experiment Todda Haynesa, ale nevedel som, co mam o tomto filme napisat, pretoze som mu vobec nerozumel. Tak som si precital par komentarov a najviac sa ztotoznujem s komentarom od Djkoma. Niektore pribehy boli trosku viac zaujimave, ine trosku menej, napokon som tento film chcel vidiet hlavne vdaka hviezdnemu obsadeniu ale aj vdaka Cate Blanchett, ktora bola nominovana na Oscara za najlepsiu herecku vo vedlajsej ulohe, avsak v tejto kategorii zvitazila Tilda Swinton za kriminalnu dramu MICHAEL CLAYTON (2007). Ani hudba Boba Dylana ma moc nezaujala a to som sa prave dnes z televizie dozvedel, ze Bob Dylan prijal pozvanie a bude koncertovat aj na Slovensku... 09.05.2010 _______ Cate Blanchett - (Jude) +++ Christian Bale - (Jack / Pastor John) +++ Richard Gere - (Billy) +++ Heath Ledger - (Robbie) +++ Julianne Moore - (Alice Fabian) +++ Charlotte Gainsbourg - (Claire) +++ Michelle Williams - (Coco Rivington) +++ Kris Kristofferson - (Rozprávač) +++ Produkcia: Steven Soderbergh +++(9.5.2010)

  • Satan
    ***

    Zajímavý experiment. Haynes si na tomhle snímku dal asi dost záležet a pojal příběh o Bobu Dylanovi hodně novátorsky, až klasická biografická dramata vedle tohoto svěžího vánku blednou závistí. Střídání barvy obrazu, kamerové hrátky, zajímavý střih, různá směsice zvuků a hlavně rozštěpený děj na několik osobností točený napolo dokumentárním stylem. Trio Bale-Ledger-Blanchett si zaslouží ovace. Bohužel je snímek tak netradiční, až vám bude trvat než všechny ty vlny režisérských nápadů, které na vás útočí, vstřebáte a dozvíte se krutou pravdu: tohle není životopisný film o Bobu Dylanovi, tohle je studnice mysli Todda Haynese o něm, který se nechal strhnout formou a zahleděn sám do sebe přestal vyprávět a jen na diváka ušil nic nevypovídající audiovizuální lahůdku. Proto ti, jež se chtějí o Dylanovi něco dozvědět víc, ať to proboha nečekají od tohoto filmu. Šeredně by narazili. [Přesná stopáž: 136 min](22.8.2008)

  • Lynn
    ***

    Bohužel, na film jsem šla ve Varech ve 23:59, takže jej budu moci lépe hodnotit až po dalším zhlédnutí :o) // Po druhém zhlédnutí stále 3*... Je to zajímavá studie života jednoho významného hudebníka, ale těžko se jí dostává pod slupku. K jádru - kdo vlastně je Bob Dylan - komplikovaná osobnost, zdroj inspirace mnoha zpěváků a kapel, hudební ikona... - jsem se v "jeho" Šesti tvářích nějak neprokousala. Jestliže je chyba čistě na mojí straně, o to větší škoda. Mám ovšem ten dojem, že bude chybka i jinde. Jinak ale nelze mít nejmenší nic proti V Y N I K A J Í C Í Cate Blanchett !!! Ještě teď mi tak zcela nedochází, že nejlepší alter ego mužské postavy ztvárnila žena :-))(15.7.2008)

  • Morien
    ***

    V haynesovském období jsem byla z filmu nadšená, ale dylanovské pomatení dává mé přízni pěkně na frak. Pořád platí, že oceňuji ten koncept, že ta scéna s Bítlsáčky je k popukání a že nikdo asi nemůže představovat Dylana lépe než Cate Blanchett, ale mám dojem, že za těch sedm let od prvního shlédnutí se z filmu vypařila všechna šťáva. Dnes mi to přijde bez energie a nedotažené. Film s takovouhle premisou by měl mít minimálně čtyři hodiny, protože tak, jak je teď, má v sobě spoustu náznaků, ale žádné opravdové uspokojení. Pokud zná někdo Dylanův životopis zpaměti a ještě k tomu je scenárista, tak musí nutně trpět při pohledu na tu prázdnotu (mluvím o sobě ve třetí osobě). Také si pohrávám s myšlenkou, že když se dá vedle sebe několik Dylanových písní z různých období (a ještě k tomu v provedení různých interpretů), tak vzniká nemožnost vytvořit fungující hudební atmosféru. Soudtrack Sametové extáze byl skvělý, protože jednotlivé písně pocházely ze všech možných zdrojů, ale vnitřním naladěním byly stejné, vyprávěly příběh vzedmutí a pádu jedné dekadence. Tady pocházejí písně od jednoho autora, ale protože nevyprávějí jednotný příběh a i hudebně se velmi liší, vytváří mi to v hlavě spíš nepříjemný hluk než nějaký bohulibější souzvuk.(12.8.2014)

  • - Cate Blanchett nosila během natáčení v kalhotách srolovanou ponožku. Vyjádřila se k tomu tak, že jí to "pomáhalo chodit jako chlap". (Morien)

  • - Celý film se točil v Montrealu. (Rocky62)

  • - Todd Haynes potřeboval souhlas od Boba Dylana, aby mohl použít jeho hudbu ve filmu. Narozdíl od Sametové extáze (1998), kde od Davida Bowieho povolení nedostal, měl pocit, že zde by film bez použití písní portrétovaného umělce nefungoval. Napsal tedy Dylanovi stručnou koncepci příběhu a postav a Dylan mu to schválil. Bohužel trvalo dalších šest let, než se film kvůli dalším problémům zrealizoval. (Morien)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace