poster

Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

  • Česko

    I'm Not There

    (festivalový název)
  • USA

    I'm Not There

  • USA

    I'm Not There: Suppositions on a Film Concerning Dylan

    (pracovní název)
  • Německo

    I'm Not There

  • Kanada

    I'm Not There

  • Kanada

    Les Vies de Bob Dylan

  • Slovensko

    Partička B. D.

  • Slovensko

    I'm Not There

    (festivalový název)
  • Austrálie

    I'm Not There

  • Nový Zéland

    I'm Not There

  • Velká Británie

    I'm Not There

Drama / Hudební / Životopisný

USA / Německo / Kanada, 2007, 135 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sawy
    ****

    V mnoha směrech (zvláště pak v první půlce) naprosto geniální,u mnoha scén (zejména v půli druhé :-) mi ovšem jako člověku,který Dylana rád poslouchá,ale o jeho životě toho moc neví,silně unikal jejich smysl,zvláště když bez nich by film nejen fungoval,ale byl by i míň roztahaný a vstřícnější.I tak ale fascinující generační portrét plný dojmů a skvostné filmařské práce s originálními postupy,podbarvený Dylanovými songy.Způsob,jakým dokázal Todd Haynes propojit šest individuálních osudů do jednoho portrétu nesmrtelné folkové legendy,je známkou bezmála režijní geniality.S pátou hvězdičkou čekám,až si o Dylanově osobě udělám sám ucelenější obrázek,což ale na silném zážitku nic nemění.A průpovídky Bena Wishawa jsou ultimátní! 85 %(22.1.2012)

  • Hwaelos
    ***

    Jsem přesvědčen, že stačil kousek, aby mě to nadchlo. Fascinují mě nejednoznačné příběhy a tady je interpretační pole široké, dlouhé a bystrozraké jako poušť Gobi. Parta výborných herců se může přetrhnout, aby předvedla, co umí v příběhu, který možná ani sami nechápou. I na mě byly ty paralelismy místy trochu moc. Přesto I'm not there všem doporučuju. Je za tím vidět pečlivá práce a dobré vedení příběhu. Minimálně režisér věděl přesně, co točí. Otázkou je, jestli je dobře nebo špatně, že to ví málokterý divák.(29.12.2009)

  • Renton
    ***

    Scénář: Todd Haynes, Oren Moverman .. Jediné opravdu přirozené věci jsou sny. A ty příroda nemůže rozložit. ___ Boží, boží. Boží je Cate Blanchett v dosti tvrdém biografickém oříšku, který nejspíš každý nerozlouskne, ale věřte že v jádru se skrývá rozhodně originálně pojatý portrét hudební osobnosti amerického folku. Především Blanchett, ale i Bale táhnou snímek vší svojí grandiózní hereckou silou, opomenoutí si však nezaslouží ani Marcus Carl Franclin, který je jako zpívající černý chlapec excelentní. Jenže, nejen žánrové roztříštění, ale celková nesourodost vyprávění je největším nepřítelem a pokud nejste vyloženě fanda do Bob Dylan, asi právě tohle bude, společně s přílišnou délkou (linie s Richard Gere je nejméně snesitelná ba nadbytečná), největším nepřítelem vysokého diváckého prožitku. A to i přes fakt, že obsažené písničky má Bob Dylan skutečně skvělé. 70%.(15.1.2008)

  • Deimos
    **

    TV/// Obsazení 6/10 Děj 3/10 Hudba 5/10 Prostředí 4/10/// +obsazení, celkem fain hudba -u písniček chybý titulky, neznalí angličtiny nepochopí kontext s dějem, je to pomíchané, nesrozumitelné, nudné, podivné/// Tak tomuhle jsem vůbec nepřišel na chuť. Dělalo mi problém se v tom vyznat a zorientovat se v ději. Moc mě to ani nebavilo a představoval jsem si to tak, že hlavní hrdina se bude dějem protloukat od začátku do konce a jak bude stárnout, tak bude měnit i "tváře". Jenže ono je to celé domíchané a já se moc nechytal. Tento film mě vážně nepotěšil./// Celkem 41%///(27.2.2010)

  • Brygmi
    *****

    I’m Not There se snaží upozornit právě na skutečnost, že každý mediální obraz je vlastně lživý a že obraz hvězdy se může neustále proměňovat a přepisovat. Nesnaží se o odhalení pravdy, ale spíše ukazuje, co Bob Dylan pro lidi reprezentoval. Respektive šest „možných Dylanů“, z nichž každý zastupuje jiné období jeho života a tvorby, jiný pohled na to, kdo vlastně byl. Nebo vlastně nebyl? Je těžké se nechat příběhem pohltit, protože stále dochází k narušování kontinuity. S divákem je přímo manipulováno – sotva navykne na tempo a vyprávění jedné části, je nucen přesměrovat svou pozornost jinam. Je to stejné jako s konstruováním obrazu hvězdy – stále se objevují nové věci, které obraz naruší či převrátí jeho význam. Stále a znovu se objevují prvky, které si přímo odporují. Ve filmu je to stejné i s využitím Dylanových písní. Postavy prohodí určité slovo, a to se vzápětí objeví v textu písně. Někdy je naopak řečený přímo název známé skladby (např. Just Like a Woman), ale zcela proti diváckému očekávání začne hrát píseň úplně jiná. Divák se nesmí spoléhat na to co vidí a co si vytváří ve své hlavě.(8.9.2010)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace