poster

Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

  • Česko

    I'm Not There

    (festivalový název)
  • USA

    I'm Not There

  • USA

    I'm Not There: Suppositions on a Film Concerning Dylan

    (pracovní název)
  • Německo

    I'm Not There

  • Kanada

    I'm Not There

  • Kanada

    Les Vies de Bob Dylan

  • Slovensko

    Partička B. D.

  • Slovensko

    I'm Not There

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    I'm Not There

  • Austrálie

    I'm Not There

  • Nový Zéland

    I'm Not There

Drama / Hudební / Životopisný

USA / Německo / Kanada, 2007, 135 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • castor
    ***

    Jedno je zřejmé – pro diváky, kteří ví pouze fakt, že Bob Dylan byl nějakým zpěvákem ze šedesátých let, bude životopisný snímek hodně silnou kávou (komplikovanost i nesourodost děje běžný divák odkojený na přímočarém vyprávění při vší úctě nepobere). Řada odboček, drobných narážek, skrytých významů, nespočet odkazů, komplikovaných textů jeho písní a především množství více či méně provokativních hvězd ztvárňující zpěvákova alter ega dělají z už tak inteligentního filmu relativně náročnou záležitost, protkanou nitěmi dokumentu i fikce. A až překvapivě hodně na mě padala jistá zcizenost, protože upřímně přiznávám, že i když tu má všechno svůj význam, nejednou jsem se ztrácel. Drama s šesti výtečnými herci v hlavní roli tak utváří i sráží představu o samotném Dylanovi a jeho zásadní postavení v popkultuře. Herecky je to excelentní na několika úrovních, máme tu jedno z posledních filmových zastavení Heathe Ledgera i na tucet dalších hvězd a hvězdiček, které tak vzdávají hold mimořádnému folkovému talentu. Bezpochyby zajímavé uchopení, kterému ale něco chybí, aby si „zasloužilo“ místo v mojí filmotéce!!(27.6.2008)

  • kinej
    **

    Film I´m not there nefunguje. Je to škoda, protože Bob Dylan by si zasloužil lepší film. A nezachraňují to ani někteří slavní a někteří dobří herci. I když jsem většinou chápal poslání tohoto filmu, smysl několika scén mi vysloveně unikal. K čemu to je, že Cate Blanchett, Heath Ledger nebo Charlotte Gainsbourg hrají výborně, když jejich výkony díky zmatečnému pojetí filmu vyzní na prázdno? Asi je to záležitost jen pro ortodoxní fanoušky, kteří mají Dylanův životopis důkladně nastudován. Pro mě je jediným pozitivem to, že jsem mohl sledovat pěkné záběry za doprovodu krásné Dylanovy muziky a číst k tomu v titulcích jeho texty. Měl jsem tak příležitost ocenit jejich genialitu. A nejsilnějším záběrem pro měl bylo závěrečných autentických několik vteřin Boba Dylana hrajícího na harmoniku.(11.2.2010)

  • mysiak
    ***

    Po pozretí tohto filmu ani neviem čím ma tento film zaujal...ale zaujal ma dosť...Po prvé Cate Blanchett si ukradla celý film pre seba, bohužiaľ zatieňuje aj zaujímavého Christian Bale a Heatha Ledgera...pesničky sú skvelé, dosť zaujímavé....a keby som sa zapodíval do tohto filmu...tak by automatcky klesalo hodnotenie, pretože to bolo dosť vizuálne zvláštne aj príbehovo...ale nestalo sa tak...(26.9.2008)

  • Morien
    ***

    V haynesovském období jsem byla z filmu nadšená, ale dylanovské pomatení dává mé přízni pěkně na frak. Pořád platí, že oceňuji ten koncept, že ta scéna s Bítlsáčky je k popukání a že nikdo asi nemůže představovat Dylana lépe než Cate Blanchett, ale mám dojem, že za těch sedm let od prvního shlédnutí se z filmu vypařila všechna šťáva. Dnes mi to přijde bez energie a nedotažené. Film s takovouhle premisou by měl mít minimálně čtyři hodiny, protože tak, jak je teď, má v sobě spoustu náznaků, ale žádné opravdové uspokojení. Pokud zná někdo Dylanův životopis zpaměti a ještě k tomu je scenárista, tak musí nutně trpět při pohledu na tu prázdnotu (mluvím o sobě ve třetí osobě). Také si pohrávám s myšlenkou, že když se dá vedle sebe několik Dylanových písní z různých období (a ještě k tomu v provedení různých interpretů), tak vzniká nemožnost vytvořit fungující hudební atmosféru. Soudtrack Sametové extáze byl skvělý, protože jednotlivé písně pocházely ze všech možných zdrojů, ale vnitřním naladěním byly stejné, vyprávěly příběh vzedmutí a pádu jedné dekadence. Tady pocházejí písně od jednoho autora, ale protože nevyprávějí jednotný příběh a i hudebně se velmi liší, vytváří mi to v hlavě spíš nepříjemný hluk než nějaký bohulibější souzvuk.(12.8.2014)

  • Lima
    ****

    Divácky chvílemi trochu nepřívětivé, bez pevné vypravěčské kostry, ale i tak mě to bavilo. Kdybych měl Haynesův film k něčemu připodobnit, napadají mě dvě slova – „pocitové puzzle“, jehož hlavním plusem je téměř permanentní Dylanova hudba v pozadí, resuscitace atmosféry doby beatnické generace a neskutečná Cate Blanchett, která dokonale odkoukala Dylanovy tiky, pohybové móresy i to držení cigarety :o) Naopak od absolutního hodnocení sráží tenhle film zbytečný Richard Gere (i když chápu, „co tím chtěl básník říci“) a až přehnaně dlouhá stopáž.__PS: Moc se mi líbil Ben Whishaw se svým nejistým, rozpačitým, klukovským výrazem, tak typickým pro mladého Dylana :o)(12.4.2011)

  • - Pro role Boba Dylana připadal v úvahu také Adrien Brody. (FilmFan24)

  • - Todd Haynes potřeboval souhlas od Boba Dylana, aby mohl použít jeho hudbu ve filmu. Narozdíl od Sametové extáze (1998), kde od Davida Bowieho povolení nedostal, měl pocit, že zde by film bez použití písní portrétovaného umělce nefungoval. Napsal tedy Dylanovi stručnou koncepci příběhu a postav a Dylan mu to schválil. Bohužel trvalo dalších šest let, než se film kvůli dalším problémům zrealizoval. (Morien)

  • - Když Richard Gere objeví ve vagónu kytaru, jsou struny natažené pro praváka. Ve zbytku filmu je tomu naopak. (zigot7)