Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

Pseudodokument o životě Boba Dylana bez Boba Dylana…. Zprvu se celý film tváří jako dokument doplněný o rozhovory a fotografie, avšak postupně se změní v sled střípků ze života hlavních představitelů, jenž se navzájem proplétají bez logické návaznosti. Naprostá absence dějové linie nutí diváky být stále ve střehu, film ale nenabízí žádný klíč k dekódování zprávy, jenž se ukrývá hluboko pod povrchem této nevšední hříčky, ani konečné vyznění, které by dalo divákovi možnost pochopit celkový koncept. Kdyby se jednou měl točit snímek o tom, jak to mohlo vypadat třeba v mé hlavě přál bych si, aby výsledná podoba byla takováto, neboť velryby v Mississippi, žirafy pobíhající na venkově a mezi tím umě vimplantované důležité okamžiky lidského života jsou naprosto impozantní. 8/10 (20.11.2008)

I am not he, her, here, there...hra se slovy a hra s diváky. Trip od začátku do konce. Nepopíratelně originální nápad, ale tvůrci to trochu přepískli a té originality bylo až moc, především v druhé půlce film silně ztrácel dech a já jsem se nemohla dočkat konce, který ale žádným koncem ani nebyl – prostě to tak nějak utkli...ze šesti „životů“ mě zaujali jen tři (černoušek, Heath Ledger a Cate Blanchett), zbytek se mi zdál jen do počtu. Také se mi nelíbilo nechronologické přeskakování z života do života a z herce do herce, myslím že chronologicky by se to dalo přežít daleko lépe. Váhám mezi 3 a 4, ale vzhledem k originalitě a textům písniček Boba Dylena se přikláním ke 4. (24.11.2008)

Film má veľmi veľmi zaujímavé herecké obsadenie, preto som sa na I'm Not There tešil. Ale musím sa priznať, že som čakal niečo iné. Podľa môjho názoru to mohol Todd Haynes natočiť aj trošku lepšie. Bolo tam dosť veľa okamihov, pri ktorých som sa nudil. Možno ma film neoslovil a nudil preto, lebo život, hudba a aj celkovo osoba Boba Dylana mi nie je veľmi blízka. Tri hviezdičky sú u mňa vážne len za to herecké obsadenie. (09.12.2008)

O barvitém životě Boba Dylana by se jistě dal natočit tuctový film. Todd Haynes to naštěstí neudělal. Hlavní roli tak vytváří šestice rozdílných herců a liší se i materiál a styl snímání. Navíc má každá postava jiné jméno, z nichž ani jedno nemá iniciály B. D. Nejvíc pozornosti po zásluze strhává Cate Blanchett, která Dylana v jeho rockově-drogovém období nehrála, prostě se jím stala. Překvapením pro mne byl spíš Richard Gere, ze kterého se s pomocí maskérů také vyklubal velmi přesvědčivý (tentokrát post-westernový) odraz slavného zpěváka. Originální koláž, ve které dává stejný smysl, že Dylana hraje černošský chlapec, jako že ho uvidíme mrtvého. (14.08.2014)

Souhlasím s většinou místních příspěvků. Takový výstřelek, originální paskvil, citová míchanice z šílených vajec zfetovaných slepic. Nelíbilo se mi, že každému příběhu byla dána rozdílná váha, rozdílný přístup. Nejvíc pak tedy z celého "dokumentu" vystoupili Heath Ledger a Cate Blanchett. Pěkná vzpomínka na hudební velikány při poslechu písní, citový rozpor při vyprávění jejich příběhů. Jako obraz Jacksona Pollocka, jako jazzová skladba. Smíchané a pozpřeházené, improvizované. Na úkor smysluplného a divácky přijatelnějšího děje nám tu zbyl poněkud přehnaný důraz na originalitu. Vcelku zábavné, ale jen jednou. Člověku to dojde, když už se blíží konec a z příběhu v něm moc nezůstane. 65% (10.02.2012)