Reklama

Reklama

Podrobné vyhledávání

Inženýrská odysea

(seriál)
všechny plakáty
více
32%
370. nejhorší
Hodnocení a fanklub
Drama
Československo, 1979, 11 h 42 min (Minutáž: 45–65 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Eduard Landisch

Hudba:

Otmar Mácha

Hrají:

Jaroslav Satoranský, Petr Kostka, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Eliška Balzerová, Ilja Prachař, Jiří Císler, Alois Švehlík, Petr Haničinec, Ota Sklenčka, Jarmila Krulišová, Jiří Holý (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Třináctidílný televizní seriál zobrazuje osudy tří mladých inženýrů, kteří hledají své uplatnění v různých odvětvích strojírenského průmyslu. Příběh se odehrává v prostředí tkalcovských stavů, ve sférách vyspělé moderní techniky i v zákulisí zahraničního obchodu a ukazuje i palčivé problémy naší ekonomiky v tehdejších dobách. (woody)

(více)

Zajímavosti (34)

  • Tvůrci seriálu měli zřejmě nouzi o exotické představitele. Zástupce firmy Hassari Kon-Thu se objevuje v 10., 12. a 13. epizodě, ovšem ve 4. epizodě Začátečníci jedná s ředitelem Svačinou (Jiří Adamíra) jako zcela jiná osoba. (Robbi)
  • Jméno tkacího stroje budoucnosti Perpetis vyslovují někteří zúčastnění různě - Perpétis nebo Peripetis. (Robbi)
  • V 11. epizodě jedná Jano Krnáč (Michal Dočolomanský) vyjednává v Jižní Americe s obchodníkem (Josef Laufer) u něj na cizím kontinentu. Vše je vybaveno v jihoamerickém stylu, avšak až na český televizor Tesla color, který se nachází v obývacím pokoji. (M.B)

Inženýrská odysea - Veletrh (1979) (epizoda) (E09)

  • Zatímco Rujillo (Josef Laufer) v čase 04:35 navrhoval „Perpeto“ nebo „Perpetex“, tlumočnice překládala „Perpeto“ nebo „Perpetis“. Název „Perpetis“ byl potom v dalším ději skutečně používán. (HonzaR.)

Inženýrská odysea - Loupež (1979) (epizoda) (E12)

  • Když přijede Jano (Michal Dočolomanský) na schvalování nové „čtyřstovky“, navštíví v konstrukci Ivanu (Eva Jakoubková). Rozhovor začíná její totální pasivitou, kdy na Janovu otázku, jestli ona v Hlubočanech zůstane, Ivana odpovídá: „A kam bych měla jít?“ Jano se zeptá, jestli by taky nechtěla do výzkumného ústavu do Hradce. A najednou se situace, zcela nelogicky, obrací a Ivana odpovídá, že jasně že ano. Jano namítá, že by ale nedělala na Perpetisu a ona na to, že zatím ne, ale později určitě atd. Nakonec to není Ivana, která odpovídá pasivně a pochybovačně, ale Jano. Celá situace je naprosto nelogická, jako by scenárista zapomněl, co bylo na začátku scénky a co na konci. Jako by musel Jano přijet, nakopnout Ivanu, přestože pasivní Ivana je najednou šíleně aktivní. Že by ji sami nenapadlo jít za Zbyňkem do Hradce a jako by čekala, až jí to někdo poradí. Prostě totální nelogičnost v jedno scéně. (pjotri)

Inženýrská odysea - Setkání (1979) (epizoda) (E13)

  • Na konci epizody Loupež (1979), v Miláně, na poradě u generálního ředitele atd. je Zbyněk (Jaroslav Satoranský) silně prošedivělý. Po návratu z Prahy na ubytovnu u Ivanky v pokoji není po šedinách ani památky. Totéž u Vaška v kanceláři, kde přijímá práci koncernového projektanta. Když pak přichází večer k Peškům domů a čeká u branky, je kolem uší najednou prošedivělý. Při přivítání paní Peškovou a u večeře pak opět není po šedinách ani památky. Když pak Zbyněk stojí znovu před domem, je nad uchem opět prošedivělý (když leze přes plot, je to dobře vidět). Na rautu s generálním ředitelem a náměstkem PZO je Zbyněk šedivý, v následující scéně, kde tři bývalí spolužáci konzumují rum, je opět zcela bez šedin. (pjotri)

Reklama

Reklama