Režie:
Adam SedlákScénář:
Adam SedlákKamera:
Dušan HusárHudba:
Oliver TorrHrají:
Petr Uhlík, Luciana Tomášová, Martina Jindrová, Kristýna Jedličková, Tadeáš Moravec, Lenka Dusilová, Jan Hájek, Kristína Martanovičová, Barbora Bočková (více)Epizody(6)
-
Adiktologové (E01)
-
Zkratky (E02)
-
Superpowers, dědek (E03)
-
Shit happens (E04)
-
Nespalme to krásné v nás (E05)
-
Průvodci (E06)
Obsahy(1)
Max, Mell, Ema, Robin a Soňa. Pětice studentů adiktologie se v rámci zodpovědného přístupu ke studiu rozhodne pro experiment – vzít si drogy, které by mohly na chvilku vyřešit problémy každého z nich. Jak říká profesorka Jensenová, drogy jsou zkratky k řešení problémů. Experiment má ale jeden podstatný háček. Účinek drog se u všech stane permanentním. Zábava a nově nabyté „superschopnosti“ vedou mladé hrdiny až na hranu jejich možností, ale i sil. A to vše v situaci, kdy je v zemi zřízena funkce drogového koordinátora, který k drogové problematice přistupuje s maximální tvrdostí… (Česká televize)
(více)Recenze (125)
Adikts jsou edgy asi jako středoškolák, který si zapálí cigaretu deset metrů od školy a mudruje o životě den potom, co si přečetl Sezónu v pekle. Strašný postavy, herci, kteří neví, co s nimi dělat, tak smutně improvizují (aspoň doufám, že improvizují a že jejich výbuchy nebyly součástí scénáře, protože jestli jo, je to ještě horší). Každopádně mi je všech herců líto, protože dělají maximum. Děje asi na čtyřicet minut, subjektivní délka nekonečno, a samozřejmě Meky, dodávající poslední dobou každýmu druhýmu seriálu falešnou hloubku. Jestli je Adam Sedlák náš nejprogresivnější filmař, tak je česká kinematografie docela v háji, protože je pořád zhruba 15 let pozadu za všemi trendy. ()
Po vynikajícím a po zásluze oceňovaném Bangerovi Adam patrně notně zpychnul a řekl si, že teď vlastně děsně rozumí feťáckým psychózám, a jakože pod záštitou (slovní základ „zachcat“) boje proti drogovým závislostem uklohnil pravou Sedláckou smaženici z lysohlávek pro pubescentní degeneraci, kdy při předložení scénáře patrně řádně zhulil krekem nějakého hodného strýčka z veřejnoprávního bandity, kterýžto to na tripu dobrovolně zacvakal. Smaženici z lysohlávek, většině jejíž po piku dozajista prefíkaných narkojinotajů a narkoposelství, jakož i tomu údajnému a hodně dobře ukrývanému odbojovému mementu, porozumí možná jen tvůrce sám a pár smažek v posledním tažení. Má to sice několik neotřelých nápadů a sugestivně hnusných či řádně vychlazených momentů, přičemž to přirozeně slizký Uhlík táhne nejen svým pérem, ale i herecky, seč mu metadon stačí, ovšem pro většinového a řádně nenapajcovaného diváka je to spíše otravné perníkové utrpení a šest hodin psychotropního blábolení s bandou totálně nesympatických prkenných pizd, chovajících se poplatně svému přirození, sjeté, či nikoliv. Rovněž rozhořčeně vytýkám tu odpornou bandu zaprodaneckých anglicismů, jakož i trapný čenglišský pičoid jako titul. Neodehrává se to v žádném degenerativním anglosaském mrdníku a světový bestčuměl to taky nikdy nebude, Adame, tudíž by se v tomto kontextu jevil název „Závyslácy“ jako mnohem méně kokotský! Příště ty idioty mentorsky uč nejen nefetovat, ale také ctít svůj rodný jazyk, aby ho „neměli tolik v piči“! ()
Ani s vícedenním odstupem se stále nemůžu rozhodnout, jestli Adam Sedlák sofistikovaně vytrolil jednu konzervativní televizní instituci, nebo se s mecenáši z Kavčích hor jenom prostě nepochopili. Rozhodně to ale není antidrogová agitka, která by se měla promítat na školách. Fakt je ten, že „takový malý český Trainspotting“ se nekoná hlavně proto, že ten nesmyslný děj se stále více na sílu snaží maskovat jako úlet za hranice běžné tuzemské produkce. Zatímco Banger pracoval s realistickou zápletkou kluka z ulice v průseru, tohle je jiný svět, kde dialogy zavánějí deklamací a vztahy mezi postavami jsou jak z nekonečného seriálu. Jen to hrozně dobře vypadá (ten promyšlený vizuál mě vlastně udržel až do konce) a vlastně bych Sedlákovi přál, aby natočil evropskou věc v produkci Netflixu, nebo HBO, protože Adikts mají mezinárodní parametry. Ale potřebuje lepšího scenáristu než je on sám. Anebo přísného dramaturga. PS: Uhlík je herecké zjevení odjinud, absolutní král. ()
Trailer mě hodně zaujal, ale zároveň ve mně vytvořil úzkost. Tudíž předpokládám, že splnil přesně to, co splnit měl. No a tak jsem neváhal a v jeden moment tu úzkost přes zájem k tématu prostě kousnul. První dva díly tak byly super. Seznámily mě s postavami. Během sledování mi u toho navíc bylo docela intenzivně hnusně (asi jako když jsem tenkrát viděl Rekviem za sen) – v což jsem po traileru doufal. Plus s herci, kteří tu hrají fantasticky, a u kterých jsem si říkal, že se o budoucnost české kinematografie, vůbec nemusím bát. No a pak to po těch dvou dílech začalo jít příběhově lehce do kytek. Posunulo se to tam, kam bych to nečekal. Do nesmyslu. A i když z toho ve finále trošku vyklouzli, výsledný dojem už se mi změnit nepodařilo. Technicky a herecky ale naprosto boží a jsem moc zvědavý, s čím tvůrci přijdou příště. ()
Vydatná dvoudílná dávka je skutečná a nápaditá jízda, které poté spadne řetěz a dojed zbytku je dost průměrný. Mám v piči, přesně před rokem viděný Banger byl větší šlehá. Ale na iVysílání bych tohle nečekal... ()
Nový progresivní český seriál od tvůrců Banger měl velký potenciál a první 2 díly nasvědčovaly k velké pecce, poté šla kvalita však prudce dolů a zabrousila kdesi k průměru. Herecky je Adikts velmi povedené, Mám f pi´či Petr Uhlík stole the show a snad jej na české scéně uvidíme častěji. V prvních dvou dílech se skvěle povedl i humor a experimentování s drogama je tu zábavné, v závěrečných dílech " dojezd" je však zábavný o něco méně. Finále je však hodné k zamyšlení. Celkově zajímavé, ale mohlo být lepší. 6/10. ()
Nášup k parádnímu BANGER., kdy mám ale pocit, že BANGER. už všechno řekl a ukázal výrazně líp. Tohle je bizarní guláš s otravnými postavami a spoustou rozkostičkovaných penisů. ()
Drogy jsou jen zkratky. A Adikts je vlastně taky taková zkratka. Předvoj k něčemu potenciálně většímu. Hereckou sestavu to má nabušenou, jen škoda, že jí Adam Sedlák nechává v každém dílu vystřelit do takových celkem podivně černohumorných sfér. Ale cením vynasmažení. ()
Česká televize si o něco takového už dlouho říkala, konečně z ní někdo za její peníze udělal veřejně pořádného blbce. Oslava fetu v šesti dílech, úlet úletů a nikdo na to Sedlákovi nepřišel, gratuluju, skočili mu na špek. ()
Nesnesitelné české peklo, u kterého jsem nepoznal, jestli je vizuálně opulentní adorací na drogy nebo vztyčeným ukazováčkem, upozorňujícím na problémy dnešní mládeže. Nekoukatelné a neuvěřitelné vzhledem k tomu, jak vypadal předchozí režisérův Banger. ()
Od drog to asi neodradí, ale od dôvery v dramaturgiu v československom kontexte asi áno. Adikts pôsobí, akoby to futuristické futro fákali v pvom rade práve dramaturgovia seriálu. Zo všetkého najviac to pripomína protidrogovú edukáciu v Amerike 40. rokov, hyperblizované, didaktické metafory zasa normalizačné kino rokov 70tych, postavy a celkový flow zasa Filipa Renča z prvej polovice 90tych. Na druhú stranu treba oceniť formálnu štýlovosť, ža ktorou stojí skvelá a výrazovo veľmi ohybná (zároveň totálne koherentná a rozpoznateľná) kamera Dušana Husára, dobrá hudobná dramaturgia a pôvodná hudba (Oliver Torr) a fakt, že Luciana Tomášová bude pravdepodobne jednou z najvýraznejších herečiek našej generácie (navyše jej herecký prejav dodáva jej postave ako jednej z mála hĺbku a autenticitu, dokáže sa vzoprieť všadeprítomnej karikatúre, poznačujúcej celkové vyznenie seriálu). Ako celok neviem, či je Adikt iba premárnená šanca a zbytočný žánrový mišung s komickými postavami. Vizuálne pútavé (ťažko určiť nakoľko zámerné) memečko to je určite. ()
Hodnotím první dva díly. Víc nedám. Bolestivě trapný. Vynasmažím se, ach jo. Strašně napsaná věc. ()
Zrovna jsem dokoukal závěrečné dva díly najednou. A tak nějak si nejsem jist, zda to bylo tak rafinovaně psychologicky podprahově svým způsobem zajímavé nebo to to byla ulítlá nesmyslná psycho blbost. Nejpřesnější by bylo asi - bylo to zajímavě divné. V prvních dílech jsem si musel vygooglit, zda si (ne)dělají s nějakou adiktologií srandu, nějaký program pro totálně ujeté existence, nebo takový obor fakt existuje. Když už požili ty šmakulády, nebylo ztvárnění různých "schopností" nezajímavé. Zajímavá herecká sestava. ()
Myslím, že díky tomuto seriálu mladí v drogách zalíbení nenajdou, snad jen kromě LSD…ale nijak to nezlehčuji, sama mám děti a nechci aby braly drogy. Seriál je správně odstrašující a při jeho sledování mi bylo dost hnusně, ne sice tak, jako při filmu Requiem za sen (hrůza hrůz), ale prostě strašně. Bylo to nechutný, odporný, vulgární, neskutečně depresivní a smutný. Ovšem výborně natočené a zahrané! Jsem ale člověk, kterého drogy nikdy nefascinovaly a i s těmi dvěma legálními (kouření a alkohol) jsem se rozloučila. Baví mě být střízlivá. Jako mladou, ještě snad na ZŠ mě od tvrdých drog dostatečně odradil dokument, na kterém jsme se školou byli v kině, o feťákovi, co nakonec byl i HIV pozitivní. Po celou dobu se tam procházel na hřbitově a bylo to příšerně smutné a beznadějné. A samozřejmě časosběrný dokument Katka (ale ten dříve natočený V pasti - Katka, který končil tím, jak byla na substituci a jak se prodávala u Národního divadla. Některé pasáže z toho souborného dokumentu zmizely). Taková krásná holka…a jak vypadá teď, a nejen vypadá, prostě celkový rozklad osobnosti. Když nad tím tak přemýšlím, jako výchovný ten seriál být moc nemůže, když je až 18+. A v tomto věku už jsou mladí rozumější, i když kdo ví. Jako umělecký počin tedy dobré, ale co z toho vlastně. Promítat to plnoletým po matuře? Pamatuji si, že jsem opakovaně shlédla film Trainspotting a nikdy mě ani nenapadlo si ty drogy někde shánět, jediné, co jsem si sháněla byl soundtrack k tomu filmu. Věřím, že snad tento seriál nikoho k drogám nepřiměje. ()
Jak se mi Banger od Sedláka dosti líbil (doopravdy progresivní film po všech stránkách, který trošku rozčeřil ty vody zdejších konzervativně založených snímků), tak s Addikts mě vyloženě zklamal. Ano, pár povedených aspektů se najde i tady (kamera, hudba, herecký výkon Uhlíka). Ale příběh se za mě rozvinul směrem, který podle mě neměl moc co nabídnout. A v závěru to dohánět, to už prostě přišlo pozdě. Škoda. Potenciál tady rozhodně byl. Za mě dávám 5/10 ()
Misfits z Wishe. Mám v píči, dědek, víš jak. Přestože minimálně Sedlák s Uhlíkem dokazují, že patří mezi největší naděje českého filmu. 55 % ()
Zvlášstí dílo. Občas vtipný, občas možná trochu šokující, celkově zpracování pojato tak, že mi to přijde jako kravina, ale je to určeno hlavně pro sněhové vločky. Jestli to na ně zabere, těžko říct. Oceňuju naturalismus, přirozenost, neoceňuju místy módní zoom kameru. Co mě však nejvíc iritovalo, byla ústřední píseň. ()
Dokoukala jsem před více než měsícem a pořád nenacházím ta správná slova pro popis toho, co jsem vlastně viděla. Je těžké se rozhodnout, jestli celkové vyznění drogy démonizuje, nebo adoruje. Děj i prostředí na mě působilo těžce nevěrohodně a nerealisticky. Co se týče hereckých výkonů, všechny kolegy o třídu převyšuje Petr Uhlík, který bude příští rok velmi pravděpodobně ověnčen když ne cenami, tak alespoň nominacemi za ztvárnění sériového vraha Ladislava Hojera (ale o tom zase někdy příště). Takže za Uhlíka, jinak dost slabota. ()
Drogový Troška. Seriál působí jako když chce někdo po 30 splnit cíl natočit nějakou ujetou taškařici o drogách o mladých lidech pro mladý a vzpomíná přitom na devadesátky, kdy takové věci frčely, ale protože už je starej, tak neví, co mladý baví a domnívá se, že je rebel. Ale tady se nebudou bavit ani staří, co si pamatují různé vzory typu Refn nebo Misfits. Režisér si k tomu sehnal dobrého kameramana a tým, který vytvořil atraktivní výtvarnou stránku, ale obsah obalem nezlepšil. Někteří úzkostliví lidé si často stěžují, proč se točí další film obsahující homosexuály, ale já bych chtěl vytvořit novou demografickou skupinu stěžovatelů, kterým vadí, že se pořád točí další filmy o braní drog, ať už komedie nebo dramata. Fakt už ne a rozhodně ne tady v Čechách, prosím. :) ()
Seriál Semestr, následně filmy Domestik a BANGER. Všechno jsou to projekty, které snadno dokázaly, že by mohl Adam Sedlák patřit mezi nejzajímavější české filmaře současnosti. Inspirací mu dosud byla nejen tvorba Nicolase Windinga Refna a bratrů Safdieových, jeho projekty zvládají být svou realističnosti velmi nepříjemné , jsou ovšem především progresivní. Jeho projektům nechybí energie, výrazná kreativita a nádech jedinečnosti v rámci českého rybníčku. Po Semestru Sedlákův 2. seriál s názvem Adikts poté pracuje nejen po vzoru BANGERU. s tématikou drog, ale přiznaně také se schématem superhrdinského žánru. V tomto ohledu má Adikts blíže spíše k (Sedlákově velmi oblíbenému) Vyvolenému od M. Nighta Shyamalana nežli k moderním komiksovkám ze stáje Marvel a DC Comics. Sám Sedlák Adikts označil za seriál pro mladou generaci s vážným tématem, ale s odlehčeností. Na seriálu se poté podílela také Česká policie a Česká asociace pojišťoven, kdy je zdánlivě zcela zřejmé, že by chtěl seriál fungovat jako osvětová reklama na protidrogovou prevenci. Ambice tak seriálu rozhodně nechybí, komplikací spojenou se závislostí na drogách poté ostatně prozkoumal už jeho BANGER. Tvůrčí pověst poté jistě nemá seriál Adikts potenciál Sedlákovi nějak pošramotit. Přesto by možná bylo lepší nečekat od jeho seriálové novinky vyložené zázraky. BANGER. byl v podstatě sondou do života tiktokové generace, která nepostrádala várku audiovizuálních nápadů a výtečnou kombinaci humoru a vážnějších momentů. Sám Sedlák přislíbil, že jím též napsaná novinka bude mít odlehčený nádech, vrací se navíc osvědčený tým z Domestika a BANGERU. Kameraman Dušan Husár, střihač Šimon Hájek i skladatel Oliver Torr. I tentokrát výsledný seriál nepostrádá mnoho výrazných kamerových i střihových hrátek, na poměry průměrné české seriálové tvorby i tentokrát výsledek působí velmi progresivně a nejednoho věrného diváka České televize jistě překvapí, že něco takového vůbec vzniklo u veřejnoprávní televize (a dobře jim tak!). Jen jak BANGER. mohl pro jednoho být velmi milé překvapení, Adikts dost možná očekávání mohou nabudit až příliš vysoko. A není zaručené, že dojde k adekvátní satisfakci. Dle Sedlákova příslibu seriál skutečně pracuje s nádechem superhrdinského žánru, člověk by ovšem rozhodně neměl čekat ani další Misfits nebo The Boys. Vizuál je i tentokrát výrazně moderní, po BANGERU. jistě půjde díky lákavému tématu o něco, co půjde snadno prodat mladé generaci. Jen by se po vzoru BANGERU. rozhodně nemělo očekávat, že výsledek způsobí nějakou výraznější osvětu. Jde rozhodně o svěží seriál, který nepostrádá příznaky žánrového experimentu, snadno může působit jako nějaký komentář k problematice spojené s drogovou závislostí. Dost možná proto zamrzí scénář, který je dost možná povrchnější, než by bylo zdrávo. Adikts brousí kolem mnoha syžetů. Psychologické drama, černá komedie, nadpřirozený thriller. Sedlák nepřišel o cit pro černý humor, v rámci iVysílání poté seriál rozhodně zvládne zaujmout způsobem, který donutí diváka si dát všech 6 epizod v jednom kuse (díky 30 minutové délce epizod výsledek vlastně působí jako lehce přes tři hodiny dlouhý film). Nechybí tak postupná gradace, nějaké to vyústění i Miko Žbirka. Výsledek poté rozhodně není tak brutální protidrogovou agitkou jako Trainspotting nebo Requiem za sen. Především i proto, že náhlé propadnutí drogové závislosti vlastně není tak realistické a seriál díky tomu ztrácí na intenzitě a hloubce. Především proto, že by člověk po zmíněném Domestikovi a BANGERU. čekal větší emocionální nálož, ta se ovšem ve výsledku bohužel nedostaví. To, co se stane v moment, kdy ústřední postavy vzít ústřední drogy, působí ze začátku vlastně věrohodně. Dostaví se nějaká ta forma euforie, zdánlivé vypaření problémů a náhlý nástup emocionální pohody. Seriál v tomto ohledu jasně prezentuje, jak je vlastně snadné do drogové závislosti spadnout a zvládá chvílemi evokovat i seriálový hit Euforie. Největším problémem Adikts je tak konfrontace mezi zdánlivou realitou a nevyhnutelnými sci-fi prvky, které pobízejí k tomu, že se Adikts zdánlivě neodehrávají v realistickém světě. Nádech té pravé protidrogové prevence proto chybí, nabízí se vlastně dost argumentů, proč by učitelé Občanské výchovy měli na svých hodinách preferovat jiná audiovizuální díla, která by k problématice řekla mnohem více bez várky stopořených penisů. Pořád je to audiovizuálně hravé, má to několik zajímavých nápadů, rozhodně to není hloupé a kdejaký filmový či seriálový český projekt by za takovou energii vraždil. Jen je možná škoda, že Adikts přišlo až po BANGERU., v kontrastu s s ním je Adikts do jisté míry tak trochu zklamáním, kdy zamrzí, že se Sedlák rovnou nevydal tématicky jiným směrem (kromě filmu o mladých politicích je jeho vysněným projektem také duchovní nástupce filmu Mandragora o mladých prostitutech). Nadávat Adikts do BANGER. 2.0 možná není úplně fér, přeci jen jde ovšem chtě nechtě o mladšího bratříčka, který postrádá suverénnost svého předchůdce. Tentokrát totiž nejde o tak funkční realistickou sondu, ale skutečně spíše o takový menší experiment. Ne experiment, který dopadl vyloženě katastrofálně, přesto experiment, který má své mouchy. Kterému přeci jen v jistých bodech dochází šťáva, nemile překvapivě chvílemi i větší odvaha a ten nápor energie a nápadů, který šlo v kinech zažít na podzim 2022, prostě tentokrát chybí. Víra v Adama Sedláka tak určitě není nějak výrazně nalomena, je ovšem snadné doufat, že už již snad k tématice drog řekl vše podstatné. A že se v dalším projektu skutečně vydá spíše do vod korupční politiky nebo obchodu s bílým masem. Těch důvodů těšit se na další Sedlákovu tvorbu je za celých 6 epizod Adikts pořád více nežli dost. A když už, minimálně závan svěžestí se Sedlákově seriálové novince rozhodně vyčítat nedá.... () (méně) (více)