Královna prokletých

Proč jsem se na to dívala? Protože v tom hraje Stuart Townsend. A ten jako jediný mě nezklamal, nebýt jeho možná film ani nedokoukám, protože upřímně... nic moc, nuda, spojení všech možných klišé o upírech, naprosto béčkový film co se týče kvality triků. Ty 2* jsou jednoduše za Stuarta jako sexy upíra a částečně za ten "příběh", kdy vyleze na "světlo" a je velkou hudební hvězdou. (01.06.2013)

Shrnutí nedá moc práce: film jako takový je prostě slaboduchý. K hereckému obsazení: Stuart Townsend je normální a snesitelný a jako náhražka Cruise snad i lepší. Marguerite Moreau hraje, patrně snesitelně, nesnesitelně tragickou postavu, kterou já bych nejraději nakopal do míst, kde slunko nezasvitne. A Aaliyah je takové prkno, že si může podat ruce s Rhonou Mitrou (Underworld 3). Zbytek je bezvýznamné křoví, děj fádní a katarze vysvobozením z utrpení. Jediné, co na tomhle filmu je vlastně zajímavé, je vynikající, ale skutečně vynikající hudba, tak vynikající, že to se jen tak neslyší. Sečteno a podtrženo: tohle není film na dívání, ale k poslechu. Celkem raritka, normálně se filmy točí za jiným účelem :) (22.11.2009)

Dost podprůměrný upíří "horor", při kterém se rozhodně bát nebudete. Ani ústřední sexy dvojice matky upírů (která je krásná, což o to) a jejího upířího milence nic nezachrání. Hudební doprovod ušel, fanoušci metalové či rokovové hudby si přidají hvězdičku navíc. P.S. Jsem velký fanoušek hry Vampires, ale tá má na rozdíl od tohoto filmu atmosféru (for Gemini) a mnohem lepší příběh. (28.12.2007)

Atmosféra, kterou snímek oplývá prostě musí přehlušit veškerá klišé a vtáhnout vás do děje. Líbí se mi nápad, kdy se hlavní postava (klasicky pojmenovaná jako Lestat) rozhodne přestat skrývat svou identitu a naopak se vrhne do světa rockových umělců. Od malička zbožňuji upíry a tématiku kolem nich (vyjma Twilight, jen aby bylo jasno) a uhlazený Stuart Townsend se na svou roli opravdu hodí. Navíc všechny fanoušky metalové hudby potěší výborný soundtrack! http://www.youtube.com/watch?v=fuCAjTbRfL8 (20.05.2013)

"Je to rebel!", zařval vampkaprál a hnal se na Lestata s vytasenými tesáky. Aby taky ne, když se mizera rozhodl, že vykráká všechna upírská tajemství americké mládeží. I když si spousta gotikářů spojí jméno Lestat s Interview s upírem, nejspíš jen málokoho napadne, že Královna damnetých je volné pokračování. Možná i proto, že dle místních komentníků, dostala knižní předloha hodně na frak. Což mě naštěstí netrápí; nejspíš bych byl romantickým pojetím Anduly Rýžové znechucený víc. Tahle tvrdší verze mě vcelku bavila, přestože fanda ukňouraného rocku zrovna nejsem. Pozitivní také je, že díky tomu došlo k přeobsazení šprčka Toma, kterému by rockera věřil asi jen málokdo. Což by byl díky té stylizaci dost průšvih. Když pominu seriály a mládežnické uslintanosti, tak upírských filmů se slušným příběhem, moc není. Neustálé pokusy vyrabovat Stockera, považuju za úkrok přímo do hovínka. Takže v tomto kontextu mi příjde Královna prokletých úplně v pohodě. Ovšem, rezervy tady pořád jsou...nejspíš by to chtělo sáhnout i jinam, než do deníčků romantických tlusťošek. Třeba G. R. R. Martin, napsal moc pěkný příběh o upírech ...celou četbu jsem to viděl jako film. Sen Ockerwee se to jmenuje. Doporučuju. Postavu Lestata by tam šlo velmi snadno zakomponovat. (06.01.2024)