Before Sunset
Pred súmrakom
Before Sunset
VOD (1)
Obsahy(1)
V polovině 90. let se Jesse a Celine setkali ve vlaku z Budapešti do Vídně, kde společně prožili několik hodin, které zásadně poznamenaly jejich další život. Rozešli se slibem, že se znovu setkají ve Vídni po šesti měsících. Setkali se až o devět let později. Tentokrát v Paříži, kde spisovatel Jesse v knihkupectví Shakespeare & Company představuje svůj první román. Když postupně odpovídá na otázky týkající se jeho nové knihy, je čím dál víc evidentní, že jeho prvotina vypráví v pozměněné verzi o devět let staré vídeňské romanci. Uprostřed jedné z odpovědí pak Jesse uvidí, že v knihkupectví stojí Celine. Radostně i trochu s rozpaky se pozdraví. Oba cítí, že si toho musí spoustu říct, a vyrazí spolu na několikahodinovou procházku Paříží, která trvá až do chvíle, než Jesse musí na letiště stihnout letadlo do místa dalšího představování své nové knihy. (TV Nova)
(více)Recenze (547)
Toto je neuvěřitelně ukecaný film! Ještě ukecanější (podle mého momentálního aktuálního subjektivního pocitu), než jednička. Velmi otevřené, velmi upřímné, velmi donitrasrdcejdoucí. Překvapil mě konec. Seděl jsem a čekal celé závěrečné titulky, protože jsem chtěl vědět, jestli na jejich konci nebude třeba ještě nějaké dohrávka. Nebyla. Nevadí. Beru :). Nad maximálním hodnocením neváhám ani sekundu, protože kromě jedničky (míněno "Před úsvitem") neznám film, který by se tomuto jen vzdáleně podobal. Super, že už je to zase k dostání na DVD! Měl jsem to objednané skoro rok :). ()
Setkání po devíti letech nepřineslo výraznou změnu k lepšímu snad v žádném z ohledů, tedy ani ve fyzických proměnách. E. Hawke vyhlížel jako druhá alternace Mechanika, případně jako navrátilec z podpůrné skupiny anonymních alkoholiků, J. Delpyová vyvázla jen s mírně zapadlými víčky. U Jesseho a Céline se karta obrátila, zatímco jeho postava zůstala charakterově stabilní, ta její nesla výrazné stopy neurotické hysterky, tudíž to málo, kterým by si mohla před devíti lety diváka získat, nenávratně zmizelo. A stejný problém přetrvává v reakcích Jesseho postavy na Célininy vyprávěnky, přesně takhle nepřirozeně si počínám v případech, kdy mě nezajímá samotná osoba vypravěče, tím méně jeho sdělení, ovšem každý mě odhalí, protože jsem mizerná herečka, a tady něco nehraje, neboť E. Hawke mizerným hercem není, přesto měl velké problémy podat upřímný smích i zájem o repliky pronášené ženským protějškem a na přesdržku bylo jeho "salut" i "au revoir", kterými s přihlouplým úsměvem častoval kolemstojící Francouze. Když přidám do placu ještě Juliinu rádoby svůdnou napodobovací scénku z koncertu, myslím, že je na čase ukázat prstem na scénář a vedení herců. 30% ()
Po úsvitu přichází soumrak. Aneb po krásném dni plném ideálů, který prostě musel skončit a skorouzavřel kapitolu dvou lidí, přichází opakovatelný zážitek v podobě něčeho, co buď jednou provždy skončí nebo přetrvá. Je krásné zpoznat, jak si náhle uvědomíte, že všechny romantické filmy byly dosud jen poblázněné pohádky, na které je radost se dívat, ale o to těžší je prožívat. Jak se krajně vzdalují od reality, která je pouze, ehm, obyčejná a všední...Tento film je jejich protipólem, ne v příběhu, ale v podání. Zde si režisér vystačí pouze s dvěmi herci a jedním 80 minutovým dialogem (ve kterém mimo jiné chytře využívá všechny známé dramatické prvky) až po okraj naplněný tolika myšlenkami, které snad není možné ani na první shlednutí pobrat. S myšlenkami, s kterými se každé ráno probouzíme a každou noc s nimi uleháme. Věci, co nás trápí, co nás baví, bez kterých nemůžeme žít a naopak. Je zde tolik přesných myšlenkových pochodů, že by se nejeden z nás udivil, proč mu sakra ještě nedošly. Pomalu se necháváme unášet na obyčejných "lidských" pocitech, ve kterých nám dopomáhají vlastní zkušenosti, které mohou dopomoct ještě silnějšímu dopadu. Postavy jsou spjaty jakýmsi "poutem", které lze jen těžko oddělit, ač oba dva žijí jiné a rozdílné životy (trochu mi to připomnělo Prázdniny v Římě). Výsledek je velmi osvěžující, precizně odvedený, jak prací herců, tak přístupem režiséra, přesně podaný, nic v něm nenadbývá ani nechybí a nakonec také velmi silný co do pocitů. Prostě jedna dlouhá procházka, která je svým civilním pojetím pro jedny to, co chybí přeslazeným romantikám. ()
Dokonalý filmeček, který vypadá téměř jako dokument, (spousta dialogů bude určitě improvizovaná), ve kterém je během pár minut řečeno naprosto vše. ()
Veľké stretnutie po rokoch, na ktoré každý kto videl prvý film o Celine a Jessem čakal. A preto divák s touto dvojicou zdieľa pocit prekvapenia, radosti, smútku, krátiaceho sa času a ozajstného šťastia... Ukryté emócie čakajúce na prasknutie a životné postoje a názory, ktoré tvoria iba zdvorilostnú predohru pred opäť nadobudnutým staronovým objatím. To však môže tvoriť rozlúčku, ako aj trochu neskoré privítanie, you never know. Príbeh s troma krásnymi bodkami na konci. ()
Hoci ide v podstate o jeden dlhočizný dialóg, hoci film neponúka žiadné nóvum, jedná sa o veľmi pekný a príjemný snímok. Podobná dialógová explózia bude vždy zábavná a kúzelná. ()
Jesse a Celine měli v prvním díle našlápnuto na vztah na dálku, ale nikdy se to nestalo. Po letech se o něco starší a zkušenější znovu setkávají. Ze začátku to znovu vypadá, že budou hodinu tlachat o světových pravdách, postupně ale jejich dialog začíná být stále osobnější a naši hrdinové se navzájem dozvědí, že život ani jednoho z nich není tak skvělý, jak se zdálo na první pohled. Zkrátka romance bez jediného polibku, prsou nebo přirození - a film stejně příjemný jako procházka za letního večera. ()
Uběhlo něco přes 2 měsíce od doby, co jsem viděl Before Sunrise a po prvních minutách mi přišlo, že to bude snad taky těch 9 let. Chyběli mi. Někdo tu píše, že první film není třeba bezpodmínečně vidět. Podle mě je však klíčový v tom, že atmosféra, která se koncem Úsvitu zastavila, hned po vykročení z knihkupectví (po 9 letech(!) ) pokračuje. A dává dohromady něco, co jsem v oblasti filmu asi ještě nepocítil a co ve mě vyvolává přání, aby se každých dalších 9 let objevila další část a já mohl být zase jednou součástí jejich hodinu a půl dlouhého rozhovoru. ()
Pro někoho možná zlatý střed, což sedí v případě věku obou protagonistů. Jinak je to jen další "hluboká" konverzačka cestou uličkami a místy Paříže. Když ale víc než děj sleduji rozdíly jejich vzhledu, je něco špatně! Aspoň napíšu na co jsem přišla: Ethan byl nejlepší ve 20 a 40 a Julia ve 20 a 30. 🚻 ()
Po devíti letech od filmu Před úsvitem se režisér a spoluscenárista Richard Linklater vracejí k ústřední dvojici. Tentokrát se nepotkají v berlínském rychlíku cestou do Vídně, ale v Paříži, kde Jesse představuje svou novou knihu. Spolu s Celine pak procházejí Paříží a jejími uličkami a v nekončícím rozhovoru prozradí mnohé o sobě i možné budoucnosti. Velice chytře je dialogů využito ke skládání si příběhu divákem, a dokonce dojde k závěrečné katarzi. A k tomu jako "kulisa" krásné město s krásnými zákoutími. ()
Před úsvitem považuji za jeden z nejlepších romanticky laděných filmů. Pokračování odehrávající se příběhově několik let po prvním setkání Celine a Jesseho tentokráte v Paříži, a nikoliv tedy ve Vídni, jež byla prostorem prvního dílu, mi přišlo zprvu trošku zbytečné. Přiznávám, že nemám příliš rád dovysvětlování a dokonávání otevřených myšlenek. Sledování Před soumrakem mi však cosi dávalo, v duchu jsem vzpomínal na realitu a sílu dílu prvého, dialogy a minimalismus všeho víceméně kvitoval. Pryč však byly ty první pohledy, sympatie, nesmělost, pryč bylo ono původní kouzlo noční Vídně i plynoucích hodin. Ne, v denní Paříži se setkali už známí, navíc po letech. S jiným životem. Nechci nikoho zmást: Před soumrakem je výborný film a pasáž s Ninou Simone, waltzem a tancem je jedna z nejpodařenějších scén obou filmů (konec jednoznačně vítám), ale zmizelo původní hluboké tajemství. Chápu však, že život i vztah dvou lidí, kteří se navíc nesetkali po "šesti měsících" (jak si původně slíbili), se musel zákonitě změnit a že Před soumrakem vlastně ani jiné být nemohlo... │70% ()
Srdcervoucí setkání osudové lásky po devíti letech. Dokonalý scénář opět přispěl k mé stísněnosti. Proč se ti dva nedali dohromady? :( Možná je to tak lepší. Jsem velice rád za tak otevřený konec. Občas jsem jen zíral na krásu Julie Delphy a nevnímal slova. Celý film jsem měl úsměv na tváři. ()
No, je to slabší plnej počet než při Before Sunrise, ale pořád zaslouženej. Before Sunset se zpočátku jeví jako takovej amatérskej "cestopis" s prvky vůbec ne originálního aktivismu (Celine). Působí obecně vyspělejšim a jakoby uvědomělejšim dojmem, což se na jednu stranu dalo čekat, na stranu druhou mi ale právě proto první půlhodinka dvakrát nesedla. Nicméně ta zvláštní chemie obou dvou a příjemná dynamika jejich rozhovorů se v žádnym případě nevytratily, a společně tak položily základy skvělý druhý půlky. Jakmile se Before Sunset usadilo na zadních sedačkách luxusního auťáku, nenuceně mi docvakl ten pozvolně líčenej krach americkýho snu; a příští dramatickej dialog jsem pak strávil spolu s tim všim hmyzem, co mi mezitim do rozevřenejch úst stihl nalítat. Dost ideální film na sychravej "letní" večer, sečteno podtrženo. ()
Vychází to tak podobně jako minulý díl, protože mezi Delpy a Hawkem naprosto perfektně na plátně funguje chemie. Bohužel se člověk po chvíli začne ztrácet a nudit v těch filozofických rozhovorech, přes úžasnou atmosféru, kterou filmu Linklater vdýchl. ()
Tvůrci odvedli dobrou práci a udělali z nemožného možné. Po pravdě ze začátku jsem se trošku nudil a film mě nedokázal přesvědčit, že se ty dva opravdu znovu sešli. Přišlo mi to málo uvěřitelný. Až posledních 20 minut dává celému filmu jinou formu a vy poznáváte ty staré známé zranitelné hrdiny. Konec je geniální a opravdu by mě nenapadl, čekal jsem slzypudné loučení na letišti, kdy hrdina mává z okýnka letadla a hrdinka běží přes letištní halu s bílým kapesníkem. Takže nakonec divák zjišťuje, že ho opět dostali a kouká na závěrečné titulky s otevřenou pusou. Mě se sice první film líbil asi více, ale je neuvěřitelné, co byli tvůrci schopni udělat z tak těžké látky. 80% ()
Tehdy se minuli, nyní se potkávají... Čas běží, ale oni stále nejsou schopni zapomenout na svou noc... *** Dval lidé se po devíti letech toulají městem, vzpomnají, uvažují o přítomnosti a budoucnosti a zjišťují, že bez sebe nemůžou být, spolu však také ne. Během devíti let zapustili kořeny jinde a nic není tak snadné, jako tehdy... Přesto... možná... kdo ví? ()
Jeden dlouhý dialog, který plyne neuvěřitelně rychle a krásně. ()
Lehkost a spontánnost zůstala kdesi na Vídeňském vlakovém nádraží. Na to, že proběhlo setkání po devíti letech mi přišly některé dialogy hodně přestřelené a ani ta procházka, no tektokrát spíše projížďka Paříží mě příliš neoslovila. Uvidíme, jak dopadne zakončení. Opět po devíti letech. Setkáme se před půlnocí :) ()
V prosluněná Paříži se genialita Linklaterova konceptu ukazuje snad nejlépe. Před soumrakem je neuvěřitelně rychlý film, stopáž se nezdá ani na těch kraťounkých 80 minut, koncentrace životních pravd, vzdalujících se ideálů a snů o tom 'jaký to mohlo být, kdyby...' je tak naprosto nevídaná. A film se přesto vůbec nezdá povrchní, že by své téma při tak krátkém prostoru jen lehounce načrtával, právě naopak. Scénář jde pod povrch, pod kůži postav. Scéna v autě je pro mě dost možná vrcholem celé trilogie, protože postavy si poprvé na plnou hubu řeknou všechny ty hořké věci, které do té doby jen bublají v náznacích, o to silnější je i samotné finále. Hawkovo závěrečné "I know..." říká vše podstatné. 90 % ()
"Even being alone is better than sitting next to the lover and feeling lonely." ()
Související novinky
Natočí Linklater pokračování trilogie Před?
Málokterý režisér využívá plynutí času do takové míry, jako Richard Linklater. Jeho snímek Chlapectví se točil 12 let, romantická trilogie Před úsvitem, Před soumrakem a Před půlnocí zase vznikala s… (více)
Hawke, Delpy a Před... třetím dílem
Jednou za čas neuškodí trochu kvalitní romantiky. V tomto případě dokonce špičkové romantiky. Ethan Hawke prozradil, že s Julie Delpy a Richardem Linklaterem už asi půl roku mluví o možnosti natočit… (více)
Jakubisko, třes se!
...říká Julie Delpy, kterou známe především z dvoudílné konverzační romance Před úsvitem a Před soumrakem. Julie už několik let spřádá plány na film o Alžbětě Báthoryové. K němu si sama napsala… (více)