Rváčův deník

Jim se s kámoši poflakuje v newyorských ulicích, popíjejí, občas si čichnou ředidla, občas vyvedou nějakou klukovinu, ale hlavně je baví basketbal. A potom jednou zkusí heroin „Nejdřív, to byla záležitost sobotní noci a ty se cítíš fajn, jako gangster nebo rocková hvězda. Je to jenom něco na zahnání nudy. Říká se tomu kocovina, malý zlozvyk. Je ti tak dobře, že to začneš dělat i každý úterý pak čtvrtek a jsi v pasti. Každý začátečník tvrdí, že on nepodlehne, ale podlehne.“ Předlohou byl deník básníka Jima Carolla, kam si, v době svého bouřlivého dospívání, zapisoval své zážitky a zkušenosti. „Z nosu vám teče, v břiše máte křeče, nohy ztěžknou jako po šesti utkáních odehraných za sebou. Ten hlas vám někde v koutku hlavy říká: Ještě jednou, pak přestaň.“ Místo domova, školy, místo milovaného basketu mu zbyla už jenom ta ulice. A k tomu krádeže aut, přepadání, loupeže. Rváčův deník je dostatečně odstrašujícím varováním, kam až může člověk spadnout a co všechno je schopen udělat. A to nejenom díky skvělému DiCaprio v hlavní roli. Víc takových filmů. Svět drog a narkomanů. Svět „v nádherných úryvcích nebo příšerných snech“. (28.06.2006)

DiCaprio zde potvrdil, že má vskutku výjimečný herecký talent. Snímek Rvačův (Basketbalový) deník se věnuje problematice drog a s nimi souvisejícími problémy a destrukcí lidské osobnosti v různých oblastech života. Příběh je založen na skutečném příběhu, což dodává na poutavosti a ačkoliv filmy o drogách už mne nebaví tolik jako dřív (je jich zkrátka nějak moc), zde musím přihodit i čtvrtou hvězdičku, nejen skrz herecké výkony, ale právě kvůli skutečným událostem, které se staly předlohou pro vznik tohoto počinu. (15.08.2013)

Raný Leonardo mně vyráží dech víc a víc, i když zůstává skvělým hercem s množícími se zkušenostmi, něco se vytratilo - něco, jako čistá živočišná radost a dychtivost, která z mladého Lea přímo prýštila, zrovna, jako ve Rváčově deníku - který se přes dobrý scénář a skvělou kameru stává nezapomenutelným právě díky jeho výkonu, kdy umožňuje vnímat každičké hnutí mysli, odehrávající se v jeho filmové postavě. (01.12.2010)

Film plný basketu, fetu a výborné muziky. Těch bografií, ve kterých se na drogách závislý člověk se svými démony vypořádá a stane se z něj uznávaná osobnost už tu několik bylo. Basketball Diaries je však výjimečný strhujícím výkonem Leonarda DiCapria ai plastičností, se kterou dokázal Kaivert svět feťáků podat. V vedlejších rolích stojí za povšimnutí Mark Wahlberg nebo Juliette Lewis, která výtečně ztvárnila závislou šlapku. 85% (30.10.2014)

Dlouho ho mi zůstával tento skvost utajen, ale jsem rád, že jsem ho nakonec objevil. Mladý Leo, James Madio i Mark Wahlberg mě velmi potěšili a hráli "vyjetý penery" tak dobře, že jsem neměl nejmenší problém jim to věřit. Začátek filmu pomalu představuje partičku 4 kamarádů, ballerz, které spojuje láska k basketballu, ale hlavně k užívání si života. Začíná to nevinně, jednou z hecu si daji lajničku háčka a už se vezou. - „Nejdříve, to byla záležitost sobotní noci a ty se cítíš fajn, jako gangster nebo rocková hvězda. Je to jenom něco na zahnání nudy. Říká se tomu kocovina, malý zlozvyk. Je ti tak dobře, že to začneš dělat i každý úterý pak čtvrtek a jsi v pasti. Každý začátečník tvrdí, že on nepodlehne, ale podlehne.“ Výborně obsazený film, který má určitě co nabídnout, není sice tak vtipný jako Trainspotting, tak kvalitně natočený jako Requiem za sen nebo tak klasicky pojatý jako My děti ze stanice ZOO, ale rozhodně má co nabídnout... a není toho málo. 85% (05.02.2012)