Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (574)

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Vězeňské filmy jsou vždycky výborné, ale tento se vymyká, je totiž vynikající. Prakticky nejde sledovat scénu vynášení hlíny v kalhotech a nevzpomenout si na Shawshank. Škoda že Steve McQueena nebylo více. Sledovat ho jako amerického frajírka stojí za to. Mě se ale moc líbil James Garner. Nemá cenu se zkrátka bavit o kvalitách tohoto filmu. Myslím že čas prověřil dostatečně. Po 50 letech stačí jen zatleskat. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak žiadna veľká sláva sa nekonala. Vzhľadom na výborné hodnotenie som čakal podstatne viac. Oceňujem humorné poňatie tejto témy, avšak niekedy som mal pocit, že to zachádza až do akejsi nereálnej paródie na vojnu v štýle Veľkého flámu alebo Bažanti idú do boja. Väzenie vlastne nebolo väzením, skôr pionierskym táborom s minimálnou ostrahou. Ľudkovia si tam dokonca mohli osláviť Deň nezávislosti, vyvesiť americkú vlajku, verejne oslavovať, páliť alkohol, ožierať sa a pod. Dosť nereálne podmienky v zajateckom tábore :). Mať také, tak tam radšej ostanem, no nie? Lepšie ako riskovať krk. Skrátka, nič sa nemá preháňať. Prvá polovica filmu preto toho veľa neponúkne a o drámu sa ani len neobtrie. Je tu len veľká nuda s prímesou vojnovej paródie, kde najväčším dobrodružstvom bolo zosypanie hliny v únikovom tuneli. Po úteku zajatcov sa našťastie veci dali trocha do pohybu a ku koncu dokonca prišlo aj na trocha drámy (nič moc, v rámci vojnovej drámy priemerný štandard s častým dramatickým prvkom). Celkovo by som preto film zaradil k zábavným vojnovým paródiám, aj napriek tomu, že práve toto žánrové označenie tu chýba, nechápem prečo. Je to dosť mätúce, pretože človek niečo očakáva a nakoniec dostane niečo úplne iné. Toto malo od echt vojnovej drámy riadne ďaleko. S odretými ušami teda nadpriemer, ale keby som mal byť naozaj spravodlivý tak dám len tri hviezdy a hodnotím ako čistý priemer. Tá štvrtá je vďaka spoločnému účinkovaniu dvoch mojich obľúbencov - Coburna a Bronsona. 70/100 ()

Reklama

Javert 

všechny recenze uživatele

Skvělý příklad filmu, ve kterém ani jeden z herců nehraje dominantní hlavní roli. Všichni, počínaje McQueenem a konče Bronsonem, dostávají stejný čas, při němž mohou vyniknout a ukázat,jak umí hrát. A musím říct, že všichni opravdu excelují a casting se opravdu činil. John Sturges se minimálně vyrovnal svému předešlému dílu Sedm statečných a ukazuje,že talentu měl opravdu dost a dost. Bravo! ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Klasika-nejklasičtější ze všech útěkářsky zaměřených filmů podle mého ten nejlepší, nejdramatičtější a nejpropracovanější! Opravdu vynikající film, popisující spojenecké vojáky, kteří se pokouší utéci z německého zajateckého tábora za druhé světové války. O čem je tu důležité se také zmínit, tak sice to že příběh byl natočen podle skutečných událostí. Sám režisér John Sturges (aby byl snad výsledek ještě lepší), tu vsadil skutečně na širokou plejádu osvědčených hereckých es od Steva McQueena (s kterého tento film, už udělal hvězdu opravdu velkého kalibru), přes Jamese Garnera, Charlese Bronsona až po Jamese Coburna nebo Donalda Pleasenceho. Každý z těchto velkých herců brilantním způsobem ztělesňuje určitý charakter, který zde režisér Sturges dál reálně a detailně rozvíjí. Mužem NO.1 byl pro mne jasně sympatický kliďas Steve McQueen, zpočátku nezúčastněný muž, jednající pouze na vlastní pěst. Avšak při vší jeho smůle, kdy ho snad dvakrát lapý, tak později se přikloní k ostatním a společně naplánuje hromadný útěk se svými ostatními druhy. Má tu důvěru ostatních což je důležité. V první části je to právě nejvíc ten Steve, vůbec celá ta část je značně komická, aneb Steve klidně přicházející do tábora, jako by s nic nedělo, dominující Steve, který nejprve všechno omrkne, zjistí situaci a pak se podle toho postupně zařizuje. Steve který jak už jsem napsal snad po dvou útěcích skončí na samotce, kde si jen tak klidně odpaluje proti zdi svůj basedbalový míček:-)) Mezi tím snad jen karneval a těm němcům zdající se pofidérní kamna. Pak zde vyniká také Charles Bronson v roli bojícího se hlavního kopáče. Ale jak už jsem psal, špatní nejsou i ostatní, o kterých už se tu už podrobně rozepisovat nebudu. Zakončím to tak že samotný film "Velký útěk" je natočen opravdu velmi zdařile, jen tedy škoda že v podstatě s tragickým koncem všech spiklenců a útěkářů, kteří jsou buď zastřeleni (viz. smutná scéna na kopci s vyvezením a úplným postřílením zajatců mezi kterými jsou i dva skoro hlavní herci), nebo opětovným deportováním zpátky do tábora, mezi kterými je opět sám opět velký Stveve- bohužel už je o tak, tedy při vší smůle sakra:-) Ale ta jeho nezapomenutelná scéna, kdy se snaží ujet německým vojákům na motorce, je opravdu vynikající a paměti hodnotná. Film byl natočen pouhopouhých dvacet let po válce, a ta skutečnost byla stále více než živá, sám režisér Sturges eliminuje tragiku skutečné události, a spíš se soustředí na život v táboře, na přípravy a plány budoucího Velkého útěku. Pro mne osobně nezapomenutelný film, legenda mezi všemi útekářskými filmy a film na který se s chutí, i přes tu děsivě dlouhou stopáž (která ale lehce uteče, protože ve filmu se stále něco děje), rád znovu podívám. ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Podle většiny útěková klasika, za mě hodně slušný film, kterému kraluje Steve McQueen. Navíc i v dalším bodě půjdu proti davu, ale mně se více líbila ta vězeňská část (co jsem četl komentáře, tak většina zde registrovaných píše, že film dostal švih až poté, co utečou) i když nevím, jestli ve skutečnosti to probíhalo takhle (to opravdu mohli po táboře chodit skoro jako nic? Kde bral ten zásobovač ty věci typu foťák, čokolády, atd…?) Tohle mě strašně bavilo a právě potom, co se dostanou na svobodu, film podle mého strašně klesl, už mě to tak nebavilo a já se přistihl, že každých pět minut koukám na hodinky… Kdyby se závěr zkrátil tak o půl hodiny (a přiznejme si to, dalo se to zkrátit, zas tolik podstatných věcí se tam nestalo) tak bych The Great Escape prohlásil za jeden z nejlepších vězeňských filmů. Takhle je to "jen" hodně slušný film s hodně roztahaným koncem. 80 %. ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Filmové tunely byly vytvořeny kombinací dřeva a kůže vyplněné směsí sádry a různých odpadků. Z jedné strany byly otevřené, aby bylo možné herce dobře snímat. (ČSFD)
  • Film se natáčel výhradně v Evropě. Imitace tábora Stalag Luft III byla zbudována nedaleko Mnichova. Exteriéry samotného útěku pořídil štáb v Porýní a oblastí kolem Severního moře. Motocyklové sekvence Steve McQueena se točily na rakouských hranicích (Fussen) a v Alpách. Veškeré interiéry vznikly v mnichovském Bavaria Film studiu. (džanik)
  • O jedné z nejslavnějších scén, kterou je Hiltsův (Steve McQueen) skok na motocyklu, se nějaký čas tradovalo, že ji herec natočil sám. On sám to ovšem pár let po premiéře filmu popřel, s tím, že sice tehdy byl velmi schopný jezdec, ale ne až tak dobrý, aby si na tento kousek troufl. (Se skromností sobě vlastní pak dodal, že "dneska už bych to zvládnul"). Řídítek se tedy chopil Bud Ekins, který McQueena už zastupoval při natáčení Bullittova případu (1968) – a byl, mimochodem, jednou z inspirací pro postavu Cliffa Bootha (Brad Pitt) v Tarantinově opusu Tenkrát v Hollywoodu (2019). Ten, ve spolupráci s australským motokrosovým šampionem Timem Gibbesem, vybral vhodný motocykl a postavil speciální rampu, kterou odzkoušel při několika různých rychlostech a s ohledem na různou odhadovanou výšku plotu. Nakonec na ni najížděl při rychlosti 60 mil za hodinu (97 km/h), vyskočil 12 stop (3,7 m) do výšky a letěl 65 stop (19,8 m) daleko. Při ostrém natáčení byl pořízen pouze jeden záběr, po jehož dokončení štáb nejprve oněměl a pak propukl v divoký potlesk. A mimochodem, když už nehrozilo "nebezpečí pro film", vyzkoušeli si stejný skok s pomocí Eikinsovy rampy nejen McQueen, ale i jeho herečtí kolegové James Coburn (Sedgwick) a Charles Bronson (Danny). Všem se podařil. (NIRO)

Reklama

Reklama