Reklama

Reklama

Sluha dvou pánů

(divadelní záznam)
všechny plakáty
TV spot

Miroslav Donutil v hlavní roli Goldoniho komedie o tom, že sloužit dvěma pánům je věc velmi ošidná. Jedno z nejpopulárnějších představení Národního divadla. Děj se odehrává v Benátkách, kam přijíždí Beatrice v převlečení za svého mrtvého bratra. Hodlá ve městě najít svého snoubence Florinda, který naneštěstí v souboji jejího bratra zabil a musel uprchnout. Beatricin sluha Truffaldino se ve městě potká s Florindem, o jehož totožnosti nemá ponětí, a dá se z vypočítavosti do jeho služeb, protože dva platy jsou víc než jeden. A záměny, převleky, komické střety a gagy mohou začít… Premiéra dnes už legendární inscenace Goldoniho Sluhy dvou pánů se konala v Národním divadle v roce 1994 a hrála se s velkým úspěchem přes dvacet let. Titulní roli mazaného a vychytralého sluhy Truffaldina tehdy vytvořil Miroslav Donutil. V průběhu času se hit proměnil ve stálici a v rekordmana v dějinách Národního divadla. A zatímco v mnoha rolích se už změnilo obsazení, Truffaldino byl stále týž. Když Miroslav Donutil se svým Truffaldinem začínal, bylo mu 43, a když po šedesátce končil, stále ho jeho trochu zmatený a trochu vypočítavý sluha nepřestal bavit. Stejně jako diváky. Slavné a divácky veleúspěšné představení skončilo šestistou reprízou v prosinci 2016. V České televizi jej měli diváci možnost poprvé vidět 15. 12. 2001. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (344)

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

Naprosto perfektní divadelní hra. Má nejoblíbenější... Kdykoliv mám náladu se zasmát, okamžitě po ní sáhnu a směju se znova a znova těm výborným vtipům a hláškám. Miroslava Donutila jsem neměla moc ráda do té doby, než jsem uviděla tuto hru v televizi. Ale poté jsem ho začala jako herce, hlavně v komediích, brát. Předvedl zde naprosto excelentní výkon. Samozřejmě i ostatní herci byli skvělí. A musím dát poklonu i pánům muzikantům. Nejlepší scéna se dá těžko vybrat, protože nejlepší jsou všechny. Ovšem pudink ala pudlík a ratlík je nezapomenutelný... "No krásně to stojíte, opravdu grandiózně. Já se vám do toho nechci vkládat, ale kdyby tudy náhodou nedejbože šla bouřka, dejte ten kord takhle." Někdy jsem měla pocit, že M. Donutil improvizoval podle reakcí ostatních herců, což ale hru dovedlo k dokonalosti. Nejlepší divadelní hra a hned po ní následuje Matka v režii Františka Laurina z roku 1985. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Goldoniho komedie mají co říct i po staletích. Pokud k tomuhle sdělení přidáte ještě vynikající herce, je o zábavu postaráno. Tohle by se mělo pouštět lidem, kteří u čehokoliv, co je starší roku 2000, ohrnují nos. Nadčasové. JÁ ALE PŘECE NEMŮŽU SLOUŽIT DVĚMA PÁNŮM NAJEDNOU....TO PRECE NEJDE... NE. CO? A PROČ BY TO JAKO NEŠLO? ()

Reklama

easaque 

všechny recenze uživatele

Nemám rád herecké předvádění a přehrávání a Donutil to nezmění. Když se to spojí ještě s Goldoniho komedií, tak je to asi ještě horší, přestože proti ní extra nic nemám. Vysoké zdejší hodnocení chápu - znám přece vkus dnešního průměrného diváka, ale nejde mi na rozum, jak se to dostalo na prkna Národního divadla. K mému hodnocení nepřidala ani strašná délka a to hrůzné a nenápadité provedení dekorací. K odpadu to zase nemá tak daleko a cítil jsem se spíš trapně. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 0 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()

waits 

všechny recenze uživatele

Tohle představení stojí jen a jen na Donutilovi (s milou podporou Alexeje Pyška) a ten svou roli hraje tak, jak žánr žádá - afektovaně, s přehnanými gesty a expresivní komikou. Přesto je můj dojem dosti rozpačitý. Některé části jsou vyloženeně estrádní a to nemyslím jako pochvalu, u jiných jsem si zkoušel do role dosadit Josefa Dvořáka, který by se v Trufaldinovi citil určitě dobře. A vlastně bych radši viděl jeho (anebo Donutilovo) podání na prknech malého divadla, bez dechovkovitého hudebního doprovodu a s herci, u kterých se nenudím, když hlavni tahoun není zrovna na scéně. Nechci být ošklivý, ale občas jsem měl totiž pocit, že se dívám na představení oblastního divadla, ve kterém v hlavní roli hostuje umělec z Prahy. V Národním jsem nebyl velmi dlouho, chodím spís do menších divadel (Jizerka, Palmovka, Bez zábradlí nebo Ćinoherní klub) a všechna představení za poslední léta byla nakonec zábavnější než tohle one man show. ()

frbulka 

všechny recenze uživatele

Těžko se hodnotí divadelní hra, kterou vidíte na svém notebooku. V tom divadle by to mělo stoprocentně mnohem větší grády. Ale byla jsem nadšená i tak - Miroslav Donutil mě většinou svých výroků, grimas a pohybů rozesmál a rozhodně bych ho nenazývala estrádním umělcem jako někteří zdejší uživatelé. Jeho Truffaldino je neodolatelný. Je pravda, že první polovina mi přišla trošku lepší, druhá opravdu malinko ztrácela na dechu a navíc mi místy přišlo, že herci trošku přehrávají. Ale jinak jsem moc ráda, že jsem tento komediální dell´arte skvost objevila:-). "Já nevím jak to tady všechno rozprostřu a ty mi cpeš nějakej pudlik!" ()

Galerie (8)

Zajímavosti (3)

  • V představení docházelo během let k častým změnám v obsazení, od samotného začátku až do druhé poloviny roku 2011 zůstal jenom Miroslav Donutil v roli Truffaldina a Jan Novotný jako Brighella. (kosticka7)
  • Premiéra se uskutečnila 22.9.1994, s úspěchem se hraje dodnes a představení se stalo nejúspěšnějším v historii Národního divadla v Praze s více než 500. reprízami. (kosticka7)

Reklama

Reklama