Sluha dvou pánů

Když jsem včera psal komentář k doktoru Martinovi, netušil jsem, že budu večer doslova donucen sledovat další donutilovinu. Co jsem ale mohl dělat? Na jiných televizních stanicích nedávali už vůbec nic, ostatně jako každou sobotu, dokonce i nikdy nezklamávající Tv Šlágr po odchodu Vratislava Měchury nestojí za nic. Mimochodem mám pocit, že včera na ČT art (!!!) pouštěli tu verzi z 2010, ovšem na druhou stranu, ty fotky zde v galerii odpovídají tomu včera viděnému, a csfd se snad nemýlí. No každopádně, protože se jsem rytíř bez bázně a hany, fouknu odpad a tenhle komentář k oběma verzím. Odpad je možná trochu nefér k ostatním účinkujícím, protože v těch chvílích, kdy ze scény zmizel šišlající a přehrávající Donutil, se na představení dalo relativně i koukat. Ovšem těch chvil bylo bohužel pomálu. Obecně mě fascinují lidé, kteří se považují za kulturní či za něco víc proto, že chodí do divadel. Já byl naposledy v divadle 19.8.2016 na Romeovi a Julii v rámci Shakespearovských slavností (kde jsem jako jediný na konci nezatleskal, chachá!) a pak jsem po pěti letech viděl tohle další přestavení. A musím říct, že jsem se ve svém názoru jen utvrdil. Ti, co chodí do divadla, jsou povětšinou pokrytci, kteří by tleskali i Babovřeskům, pokud by je Troška napsal jako jevištní přestavení. (14.02.2021)

Za mě nejlepší divadelní komedie vůbec a to jsem celkem divadelně znalá. Když jsem to viděla poprvé, tak jsem koukala s otevřenou pusou. Děj diváka vtáhne a už jej nepustí. I přes délku se divák nezačne nudit. Donutilovo herectví je jedna z věcí, kvůli kterým by měl tuto komedii každý vidět aspoň jednou. (13.01.2016)

To bych brečel, to bych blil,zase hraje Donutil.Všechny kolem dostává, jak svý role přehrává...tak tato básnička frčela u nás ve Staváku hodně dlouho.Ten samolibý blb z poslední zatáčky před Vídní si za ni může sám.Nejneoblíbenější člověk v divadle Dóňa tu předvádí celé své zoufalé herectví v plné nahotě.Já bych chtěl touto cestou poděkovat do nebe Ivanovi Rajmomtovi, že zařídil, aby nebyla v představení jediná přestavba, jediná změna a nemusel jsem ho dělat.Je super, že už konečně vysmahnul a neotravuje vzduch. (13.06.2020)

Komedie Carla Goldoniho mají samy o sobě osobitý a zcela jasný náboj pozitivní energie a zábavy, ale Sluha dvou pánů v podání skvělého pana Donutila byl povýšen na naprosto nadčasový divadelní zážitek. Originalita, se kterou hraje každé představení, energie, kterou do hry vkládá, vtipná improvizace a naprosto beznadějně vyprodaná představení mluví naprosto jasně - dokonalé! (09.10.2011)

Neviděl jsem to v televizi, ale v divadle. A co víc, je to vlastně jediná hra, na níž jsem byl v pražském Národním Divadle (jsem halt z Brna a je to trochu z ruky). A musím říct, že jsem byl unešen. Nejen briskné dialogy (a občas monology ;) ale i zahraný to bylo perfektně. Škoda, že takhle komedie nepsal Shakespeare, protože to by byla pecka. Jinak Donutil jako obvykle strhává všechnu pozornost na sebe. Dá se říct, že všichni ostatní herci mu dělají křoví. Protože jsem seiděl až v horní galerii a na dálku vidím jemně hůř, moc vám toho o kostýmech neřeknu, akorát že byly barevný. Ale slyším dobře a tak jsem se celou dobu skvěle bavil, a to i s tím, že mě tlačily půjčený černý boty a kravata se mi nepříjemně zařezávala do krku. Kdybych žil v Praze (Bože chraň, při těch cenách!), šel bych na to znovu. (27.06.2006)