9 rota
9. komppania
9th Legion
9. rota
9th Company
Režie:
Fjodor BondarčukScénář:
Jurij KorotkovKamera:
Maxim Osadčij-KorytkovskijHudba:
Dato JevgenidzeHrají:
Artur Smoljaninov, Fjodor Bondarčuk, Alexej Kravčenko, Alexej Čadov, Amadu Mamadakov, Alexej Serebrjakov, Michail Porečenkov, Michail Jefremov (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Strhující válečný velkofilm F. Bondarčuka o hrůzách ruské intervence v afganistanu. Syrové zobrazení války od výcviku po tvrdé nasazení ve válečném konfliktu. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Recenze (364)
Bylo to takové...realistické :). Jeden z nejlepších válečných filmů, které jsem kdy viděl. Vojenský výcvik je ve vhodné chvíli nahrazen akcí z afgánských hor. Tvrdé, ale krásné. PS: "Vidíš ten tank? Krásný, ani čárka navíc. Krásné je to, kde není nic zbytečného. Válka je krásná. Život, smrt, nic jiného, žádné zbytečnosti." ()
Zažil som povinné návštevy sovietskych filmov nevalnej úrovne, ktoré boli organizované školou, a o ktorých sme dokonca museli aj hovoriť, teda spievať oslavné ódy a napísať aj nejaký ten sloh, a to bolo dôvodom, že som dostal z toho všetkého k sovietským, dnes ruským filmom antipatiu. Našťastie jeden sovietsky film v 1979 spustil záchránnú brzdu tejto antipatie, pretože nebol povinný, a bol na svoju dobu viac než dobrý a tak som neprišiel dnes o jeden z nadpriemerných vojnových filmov. Dobre natočený, dobrá kamera, jasný scénar, s kvalitnými hercami, nevyumelkovanosť scén sú hlavnými oporami filmu. To prečo som nedal max bodov sú niektoré pre mňa nezmyselné až trápne scénky a zbytočná dĺžka filmu. Táto snímka sa však určite v mojej filmotéke nestratí medzi ďalšími filmami s touto tématikou. ()
Barbaři z východu bojují s ještě většími barbary z ještě vzdálenějšího východu. Ale má to něco do sebe - správně namíchaná atmosféra chlapského přátelství a boje o holý život... ()
Určitě to není nejlepší válečný film podle skutečných udalostí, ale určitě je to jeden z nejlepších Ruských válečných filmu !! ()
jednoducho a dobre, podla starého,osvedčeného amerického vzorca na vojnové filmy, žiadna psychológia ani ideológia, tie si tam môžme ale sami dosadiť ... ak máte fantáziu ()
Zklamání po všech stránkách, ale největší průser je scénář. Postavy jsou naprosto nereálný i na tehdejší poměry v SSSR, a jejich kostrbatý dialogy vyloudí na tváři nejeden úsměv. Jestli se to takhle celý skutečně odehrálo, tak to teda potěš pánbůh. Celej film v podstatě ukazuje že v tomhle konfliktu na obou stranách válčil výkvět všeho dementstva, což samozřejmě není pravda. Tohle mi přijde minimálně o třídu lepší : http://www.csfd.cz/film/89065-afgansky-zlom/ ()
Dobrý vojnový film nesie vždy rovnaké pososlstvo. V jeho závere už nikto nebojuje o územie, slobodu, alebo nejakú ideológu, pretože to všetko zanikne v krvavom boji o jedné a tým je holý život. Vojnový konflikt spája mužov z celého Ruska do priateľstiev, len aby následne spôsobil, že svojich priateľov uvidia umierať vo vlastnom náručí. I keď smrť v patovej situácii môže byť aj vykúpením... ()
Jsem rád , že vznikl pořádný ekvivalent k americkým válečným filmům, nic méně ruská tvůrčí ruka je z toho cítit na sto honů. Bojové scény při obraně kóty jsou však úžasně, až precizně vyvedeny. Celkový dojem by mohl být větší, kdyby afgánští povstalci při útoku na kótu, nešli procházkovým tempem a nenechávali se zabíjet bez jakékoliv strategie. ()
Vojnový film podľa obvyklej šablóny. To znamená úvodné predstavenie charakterov hlavných postáv a ich životných príbehov, nasleduje určitý čas strávený na cvičisku spojený s fyzickými aj psychickými útrapami a napokon dochádza k presunu na vopred stanovené bojisko, v tomto prípade vyprahnuté afganské hory. Po formálnej a technickej stránke sa filmu nedá veľmi čo vytknúť, je spracovaný na úrovni, ponúka realistické a surové vojnové scény, a kamera je veľmi profesionálna. Film sa elegantne vyhýba dialógom na vtedajšiu politickú situáciu, čo je na jednej strane aj pozitívom, ale na druhej strane neuvádza, že za čo tam Rusi išli vlastne bojovať. Určite jeden z tých lepších ruských vojnových filmov. 75%. ()
Všeobecně mám v oblibě válečné filmy, které mně vrhnou přímo do boje. Skrze psychické a fyzické vyčerpání, jež na hrdiny klade tíže bojů, se s nimi nejlépe sžiju. Díky tomu mně postavy vtáhnou do děje a válečný film se tak stává mnohem osobnější záležitostí. Nepotřebuju procházet s hrdiny přijímačem či jinak prožívat jejich předválečné životní osudy. Jedinou výjimku v tomto tvoří Olověná vesta, jejiž vycviková část je dokonalá. 9. rota začíná podobně jako Kubrickovo veledílo, a to ztrátou vlasů. Tady ale jakákoli další podobnost končí, protože ruský film nedokáže během výcviku vzbudit větší emoce nebo dokonce úžas nad vedenou formou výcviku. Mnohem lepší je afgánská část. Tam se ke slovu dostává válka ve své trýznivé podobě. Akce je dost a především závěrečný boj je výborně natočený. Ale ani tady ve mně nedokázali tvůrci vzbudit větší zainteresovanost směrem k postavám nebo příkořím, jimiž tam procházejí. 5/10 ()
Podle skutečné události, stalo se 8. ledna 1989. Jak tohle Rusové, Finové a Ukrajinci dokázali? Skvělá kamera, skvělá hudba, skvělé triky, ti vojíni jsou mladí kluci, ne jako dřív bývalo zvykem, že je hráli chlápci ve středních letech. Nemá to slabá ani hluchá místa, děj začíná na cvičišti a po první hodině se přenese do "Afgánu", kde plynule jede a jede až do konce, do poslední bitvy, která má 2 fáze, nejde vyhrát a je dost autentická. Nakonec zůstane jen jeden, ten co měl talisman, a válka končí. ()
Film natočen Rusy. Příběh vypráví o silném přátelství vojáků, kteří se vydaj do boje v Afganistánu, ale nejdříve si projdou těžkým výcvikem, no a pak se film konečně přesune tam, o čem vypráví. Začátek je dlouhý a zdlouhavý, akce je ve filmu minimum a je vidět, že když na tom nespolupracuje Hollywood, není to taková pecka. Snímek se mi i docela líbyl, ale čekal jsem víc, je mi jasné, že originální válečný film natočit je těžké, protože mi tohle hodně připomínalo Četu a Zachraňte vojina Ryana. Ale zase herecké výkony byly dobré a divák ze snímku pochopí, že život v armádě je úplně odlišný než v civilu. ()
Slušný film, škoda pokazenej práce s gradientným filtrom pri záberoch krajiny. ()
Že to schytal da Vinci tak debilně a hned, aniž by si pořádně zastřílel, to mě nasralo. Ale jinak pěkný film. Ruský vojáky já tuze nerad, zvlášť když se projíždějí po Václaváku, nicméně tady jsem místy cítil značné sympatie. Kvalitní, doporučuju 😊 ()
Semion Semionovič Semionov v 1,26 hod. drží krompáč ako panna kokot, takto sa len narobí ako somár a prd spraví. Už sa nečudujem čo je v Rusku taký bordel, hovno vedia, hovno spravia. Inak ako film o živote, môže byť a nejak tak to aj vyzeralo; tj. po krk v brude a mizérii a ešte aj štetky za nič nestáli. ()
Filmu nelze upřít nemalé technické i herecké kvality, nicméně jeho první "předbitevní" část je rozvleklejší, než se na válečný film sluší. (Ondřej Novák, Ci 07/2008) ()
Prvý väčší film o vojne ktorý som videl po roku 2000. kde podanie vojakov a jednotlivých bitiek bolo obstojné. Hlavne tu ide o scény, ktoré ukazujú jednotlivé povahy chlapcov a ich pohnútky, prečo sa dostali do Afgánu. Ukončenie výcviku v podaní Belosnezhky bolo úchvatné. ()
povodne som chcel dat len 2 hviezdy ,ale za skvelu kameru a predovsektym mam slabost pre MI-24 a Kaťuše ;) skoda mohlo to byt lepsie nieco mi tam proste chybalo mozno lepsia hudba, lepsie tempo filmu neviem, ale konecne pohlad na valku aj z inej strany ako je ta americka :) ()
Snímek, jehož jedinou výhodou je logická autenticita použité výzbroje, kterou prostě na Západě pro film tak snadno sehnat nelze. Jinak příběh je prostý, hrdinové také...ani tedy moc hrdiny nejsou,ale to není tak podstatné, režie i scénař snímek shazují daleko více. Místy je to fakt smutné, často je béčkovitost filmu do očí bijící. Třeba nechápu ale proč nebyl vojenský poradce filmu aktivnější, některé scény,jako třeba přepad konvoje,jsou fakt směšné a jen na efekt. závěrečná scéna je místama drsná,ale není natočená moc dobře,a přitom by stačilo málo a byla by fajn....ale prostě dav tupých afghánců co jdou jak ovce na porážku + jeden z nich je rambo.....hmm. Že se film leckde inspiruje by nevadilo,ale to provedení je fakt síla. škoda. ()
Související novinky
Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm
Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (více)
Andrzej Brziecki: "Afghánci, na něž jejich vlast zapomněla Často jsem hovořil s veterány války rozpoutané v roce 1979. Během 10 let bojů poslala Moskva do války proti mudžáhidům celkem přes 600 000 lidí. Domů se nevrátilo 15 tisíc vojáků, ale desítky tisíc dalších byly zraněny a ty s psychickými potížemi nelze spočítat. Průměrný věk sovětských vojáků vyslaných do Afghánistánu činil 19-20 let. Mnoho vojáků bylo přesunuto například z Běloruska nebo Ukrajiny – ani nevěděli, kam letí. Tito chlapci se nedokázali vyrovnat s traumaty války. Ponížení přišlo i po válce. Ačkoli sovětská armáda neprohrála v Afghánistánu žádnou velkou bitvu, nakonec byla považována za poraženou stranu. Všichni, s nimiž jsem mluvil, říkali, že když se vraceli domů, tak věděli, že je nikdo nebude potřebovat. Kromě toho se stát, jehož jménem bojovali, vzápětí se rozpadl a byl prohlášen za morálního bankrotáře a žalář národů. Nejenom Rusko, ale i Bělorusko a některé další bývalé republiky raději oslavovaly veterány Velké vlastenecké války. Přehlídky se pořádaly na počest hrdinů od Stalingradu a dalších bitev druhé světové války. Slavilo se dobytí Berlína. Nikdo neslavil například vstup do Kandaháru. Sovětská armáda zapomněla na kamna Afghánci, jak posměšně říkali vojákům bojujícím v Asii, představovali výčitky svědomí. A nejen to – nově vzniklé postsovětské státy se k nim často vůbec nehlásily. Když chtěli podporu, dávky, bydlení, práci, lékařskou péči – nové vlády řekly, že jejich země přece nevedla válku s Afghánistánem... Takže je pro podporu posílali do Moskvy. Ale v Moskvě na ně také nikdo nečekal. Vždyť už to byli občané jiných států. Je zajímavé, že při útoku na Afghánistán nebyla sovětská armáda – opět – zcela připravena. Dne 25. prosince 1979 chtěli ovládnout zemi rychlými akcemi na letištích v Kandaháru, Kábulu a Bagrámu. Přesunuli také téměř 2,5 tisíce obrněných vozidel. Ale zapomněli na kamna do stanů. A tato země se vyznačuje tím, že přes den může být vedro, ale v noci je ďábelsky zima. Transporty byly špatně organizované, rozhodnutí o přesunu vojsk se činila ad hoc. Jeden veterán vyprávěl, jak jeho oddíl letěl v letadle plném zelí – v hrozném vedru a dusnu. Nakonec dorazili polomrtví, skončili v nevytápěných stanech a vzápětí byli vrženi do boje. Ztráty byly značné. Zpět do země se zabití vojáci vraceli v zinkových rakvích – a náklady s mrtvolami se označovaly jako „náklad 200“ (gruz 200). Válka v Afghánistánu byla umíráčkem pro celé impérium. Pravda o konfliktu byla v Sovětském svazu tabu. Nemluvilo se o civilních obětech ani o bestialitě Sovětské armády, /.../ Rusko nařizovalo vojákům jíst psí žrádlo V SSSR, pokud existovala psychologie a psychiatrie, tak byla častěji známá tím, že sloužila k boji proti „bezpříznakové schizofrenii“, tedy k týrání disidentů. Váleční veteráni nejenže se nemohli vyrovnávat s traumaty za podpory odborníků, ale také jim kvůli cenzuře nemohly pomoci kultura a popkultura. V USA po Vietnamu literatura, film a hudba přece jen umožnily některým veteránům zotavit se z války - třeba přihlouplý Rambo dovoloval mnoha z nich se vzpamatovat. Film, který poctivě ztvárnil „Afghánce“, byl natočen až v roce 2005. To byla „Devátá rota“ od Fjodora Bondarčuka. O dva roky později vznikl brutální film „Náklad 200“, jehož děj se sice odehrává tisíce kilometrů od války, dokonale však ukazuje úpadek sovětské společnosti v 80. letech dvacátého století." () (méně) (více)