Reklama

Reklama

VOD (1)

Španělsko na samém konci 18. století bylo sice ještě sebevědomým královstvím, myšlenky francouzské revoluce však už začaly pronikat i tam. A právě v té době se aragonský malíř Francisco José de Goya y Lucientes stal dvorním malířem španělského krále Karla III. a po jeho smrti i jeho nástupce Karla IV. Obrazy, které v té době namaloval, dodnes fascinují svou originalitou. Byl posledním mistrem tradičního malířství a prvním modernistou zároveň. Maloval portréty královské rodiny i dvorní šlechty, ale i nejbídnější život v chudých čtvrtích a hospodách. Jeho nemilosrdně pravdivé kresby, v nichž neskrýval nic z ošklivosti a surovosti světa, zůstaly dodnes uměleckým dokumentem doby. Španělská inkvizice, obávající se francouzského vlivu, obnovila v té době hanebné praktiky útrpného práva. Hledala nevinné oběti, aby demonstrovala svou sílu, a Goya to všechno maloval. Pozoroval události a lidské osudy krutých let a ve svém díle o nich zachoval svědectví... Nejnovější film Miloše Formana, na němž spolupracoval s proslulým francouzským scenáristou Jean-Claudem Carriérem, není ani Goyovým životopisem, ani pouze o Goyovi. Ačkoliv byl Formanův film produkčně náročný a nákladný, přesto je vlastně intimním příběhem několika lidských osudů. Příběhy Goyi, jeho mladičké múzy Inés a vlivného kněze svaté inkvizice Lorenza se však odehrávají v jednom z nejdramatičtějších období španělských dějin. Období natolik dramatickém a hořkém, že o něm sami Španělé ještě nenatočili jediný film! Herci, kteří se na tomto projektu nerozlučné dvojice Miloš Forman-Saul Zaentz podíleli, jsou jako vždy vynikající. Javier Bardem, překvapivě nikoliv v roli Goyi, ale kněze Lorenza, skvělá Natalie Portmanová v herecky náročné trojroli a švédský herec Stellan Skarsgard v roli Goyi natolik fascinující, jakoby Goya po dvou staletích znovu ožil. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (640)

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Film je rozdělen na dvě poloviny, které jsou v mých očích trošku kvalitativně nevyrovnané, protože tu první vidím jako jasně lepší. Nejlepší scénou je pro mě donucování slizkého Lorenza, kdy má podepsat doznání že je potomek šimpanze. Bohužel po více než slušné první polovině, toho už dále Goya ani přes svou, na Formana krátkou délku mnoho lepšího nenabídne. Přestože jsou Goyovy přízraky Formanův zřejmě nejslabší kousek, tak co by za to vůbec jiní režiséři dali. V tomto filmu jsem poprvé objevil jistého Javiera Bardema. 70% ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Zapomeňte na vznešenost Valmonta či velkolepost Amadea, tentokrát divák nestačí zírat, jak drsně to tenkrát vlastně vypadalo. Dokonce na mě Goya jako celek působí natolik depresivně, že si troufám říct, že už ho nechci nikdy vidět znova, protože Natalii Portman na mučidlech už bych napodruhé asi nerozdýchal. A to říkám i přesto, že je pro mě tenhle film neoddiskutovatelně kvalitní, sešli se vynikající herci, výborný scénář i působivá hudba a ty dvě hodiny uplynuly ani jsem nemrknul. Jediná výtka nakonec přeci jen patří Formanovi a směřuje k závěrečné scéně. Tenhle "zpěv smrti" je totiž všechno možné, jen ne působivý a mrazivý, což je v porovnání s předchozím dějem strašná škoda. ()

Reklama

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Jean-Claude Carrière, Miloš Forman .. Povídačky o pádu génia či rozpaky nad jásavou ovací nechám pro jiné, tohle není měřítko, jen mnohým kalí úsudek... Goyovy přízraky jsou jedno velké paralelní zrcadlo, odrážející dramatické a kruté podobenství na DOBU minulou, současnou a nejspíše i budoucí. Především hloupá církev a její praktiky špiclování, bolestivých výslechů a promyšlené tyranie skloubené se schopnosti tahat z obyčejných lidí peníze lze vidět i na mnoha jiných režimech. Výsledek není dílo geniální a ti s tímto očekáváním budou jistě zklamání. Těm ostatním zbude slušně zrežírovaná fikce, kde umělec - Goya dostal tentokrát jinou roli než je u Formana obvyklé. Děj se možná pomalu rozjíždí, ale časem rázně zabírá a palčivá intenzita závěru je už na úrovni. Co je na filmu bez debat excelentní jsou herci, kde mezi ansáblem výborných lze spatřit dvě perly - Natalie Portman (přesvědčivá ve všech polohách) a Javier Bardem, jehož jízlivý konformista je úžasný a zosobňuje mnohé lidské poklesky s hořkým, silně hořkým nádechem. Jsem potomkem opice !! ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Nenudil jsem se. Uznávám, že to vypadalo fakt hodně sociálně a nízký rozpočet z toho opravdu dýchá. Navíc "bitevní" scény jsou katastrofa (záběry na husy, slepice a koňské nohy). Herecky, ale výborné. Javier Bardem je excelentní a ze Stellana Skarsgårda mám taky dobrý pocit. Za Natalii Portman zde hraje spíše její maska. Navíc se ve filmu objevil můj oblíbenec Michael Lonsdale, takže co se týče herců ohledně jejich výkonů, jsem nadšen. Bohužel ale z filmu není cítit, že se odehrává ve Španělsku, kromě Bardema není obsazen jediný hispánec, což na mne působilo prostě divným dojmem. Dějově roztěkané, ale přistoupil jsem na Formanovu hru. Oproti ostatním mistrovým dílům spíše slabota, ale jak jsem uvedl na začátku, bavilo mě to a to je to hlavní. 70% ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Nikdo nečeká španělskou inkvizici!“ Emocí, která u mne při sledování Přízraků převažovala, byl smutek. Smutek nad nezvládnutím ambiciózní historické látky režisérem Formanova formátu. Těžko říct, v čem tkví jádro problému, snad si tvůrci odkrojili příliš velké sousto. Tři titulní postavy nejsou moc, nefungují však jejich motivace. Něco podobného lze pochopit vzhledem k režisérově snaze nevyprávět osudy konkrétní hrdinů, nýbrž po vzoru malířů fresek zachytit určité období historie (podobně jako ve svých československých filmech nevyprávěl ani tak o člověku, jako o lidu). Vypravěčské neduhy vystupují do popředí především v druhé půli („o 15 let později“), která působí zkratkovitě, často až zmatečně. Hlavní potenciál filmu tkví pod povrchem. Není to snaha hledat nové úhly pohledu, nýbrž zostřovat ty již známé. Podobně vyzrálý komentář k době minulé a současné zároveň naposledy přinesl George Clooney ve fascinující černobílé výpovědí o éře amerického honu na čarodějnice Dobrou noc a hodně štěstí. Nelze sledovat Goyovy přízraky a ignorovat paralely s totalitními režimi. Rovněž charaktery všech tří klíčových postav jsou nadčasové. Vždy zde budou bezpáteřní hajzlíci, reprezentující směr, který je momentálně v kurzu. Vždy zde budou pasivní kronikáři své doby, zachovávající její jakž takž pravdivý portrét. A vždy zde budou obyčejní lidé, ovládáni těmi mocnějšími. Závěr krásně ukazuje věčnou zmatenost světa. Goyovy přízraky by byly polovičním filmem bez myšlenek, jež nese a jež nikomu nepodsouvá a bez výborného hereckého výkonu Javiera Bardema (Portmanová a Skarsgård jsou svými výkony trochu mimo). 65% Zajímavé komentáře: kleopatra, Cival, Renton, genetique, castor, meave, anais, Crocuta, dzej dzej, Jordan, tangerine1, , sportovec, Šandík, curunir, adams89, Petkon ()

Galerie (58)

Zajímavosti (17)

  • Na otázku, proč španělský historický film natočil v angličtině, Forman odpověděl: "Protože neumím španělsky." (formelin)
  • Celosvětová premiéra proběhla v Madridu 8. listopadu 2006. (Varan)

Související novinky

Zemřel herec Michael Lonsdale

Zemřel herec Michael Lonsdale

22.09.2020

Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)

Sejmi eso, Formane!

Sejmi eso, Formane!

14.07.2007

Goyovy přízraky ještě ani nebyly v kinech a už se nadšeně diskutovalo nad dalším filmem našeho nejznámějšího režiséra. Amarillo Slim měl být dalším biografickým snímkem ve filmografii… (více)

Reklama

Reklama