Sólokapr

„Slyšel jsem, jak se topíš. Tak jsem dopil čaj, dojedl koláčky a hned jsem přišel.“ Tak s Match Pointem to jistě má některé věci společné, ale Sólokapr je hlavně komedie, což dává v celkovém vyznění kapánek něco jiného. Film mě začal moc bavit už na lodi Smrti a hned při první scéně s Woodym jsem zajásal, že svého oblíbence zas po delší době uvidím v jeho osvědčené poloze. A samozřejmě si zase vložil do úst pár parádních hlášek, které v jeho podání zkrátka umí mířit do černého. Ale hlavně se dala brzdy do kupy kouzelně nesourodá dvojice a začalo jejich vyšetřování, které mě bavilo, a zároveň místy napínalo, to když se „otec s dcerou“ pohybovali na tenkém ledě (jinak nepřekvapivě převládala pohodová atmosféra). A závěr se mi svou „poťouchlostí“ moc líbil. Škoda jen nižší koncentrace opravdu kvalitních hlášek a sem tam hluššímu místu, proto „jen“ solidní 4*. „Dal mi kombinaci k sejfu. Ale nemám ponětí k jakému.“ – „Žádný sejf jsem neviděla.“ – „No a dosáhla jsi tam vůbec něčeho, kromě potenciálního otěhotnění?“ (13.07.2016)

"I was born of the Hebrew persuasion, but I converted to narcissism." Woody Allen patří mezi mé velké oblíbence. A opětovně mě svým novým filmem nezklamal. Po minulém snímku Match point zůstal věrný Anglii a nádherné, charismatické Scarlett Johansson..a udělal dobře. Oproti Match pointu odlehčil děj a přidal tam sebe, věčného neurotika. "'Oh, you always see the glass half empty.' 'No, I always see the glass half full. Of poison!'" :) Scarlett mu na výbornou sekunduje a jejich rozhovory se dostávají do těch nejbizarnějších a nejabsurdnějších poloh. :D Mno, jsem zvědav, čím nás Woody překvapí v dalších dvanácti měsících. "16 blue ponies, 21 airplanes, and 12 spinning midgets." (06.12.2006)

Přemýšlím, čím to je, že Allenovi občasní diváci většinou Sólokapra berou jako příjemnou komedii, zatímco jeho pravidelnější publikum zůstává zklamané. Já zůstal někde na půli cesty. Žádná katastrofa se nekoná, naopak. Některé gagy fungují na jedničku a třeba právě Woody si pro svou hereckou rozlučku pro příštích pár let nemohl vybrat vděčnější part. V konkurenci desítek jeho dalších děl ale dojdu k neodvratnému zjištění, že jednotlivé složky příběhu už jsem viděl jinde a jinak. A lépe. Hlavně Scarlett se do role hlavního neurotika vůbec nehodí. Při hádkách s kouzelníkem jí sice pusa střílí parádně, ale nedostaví se ani osobní charisma a v první řadě ani chemie s jindy bezchybným Jackmanem. (31.05.2011)

Scénář: Woody Allen .. Vlezdoprdelkové žvásty o Londýnu a jeho obyvatelích, dlouhé jednozáběrové pasáže plné onanistických dialogů o ničem, neurotický kouzelník, skoroneurotická studentka žurnalistiky, dogmata smrti, egocentrismus… Je to vlastně bezduchá (i když duchů se dočkáme) slátanina, jenže svým způsobem neskutečně vtipně odzbrojující. Předcházející Match Point mne víceméně zklamal a od Scoop jsem čekal totální propadák, jenže vše je podané takovým okouzlujícím způsobem, s neskutečnou porcí humoru, že jsem se chtě nechtě po celý film velice příjemně bavil a nemohl se zbavit širokého úsměvu. Nutné brát jen jako komedii, pak Vás téměř nemůže zklamat. Co se ti vlastně podařilo, kromě možného těhotenství? 75%. (27.01.2007)

No jistě ... to, co Woody Allen předvádí v Sólokaprovi už jsem sice u něj nejednou viděla, nicméně ještě pořád je to na úrovni, kdy mě zplna hrdla jeho cynicko-sarkastický neurotismus rozesmívá. I přestože jsem očekávala, že na piedestral hlavní role dosádí momentální múzu Scarlett Johansson, hraje prim on sám - jako Splendini-Skvělini by ukecal snad i Chárona. Nicméně bez ženského protějšku žurnalistky-amatérky Sondry Pransky a výrazné naivky, by to jistě nebylo tak vtipné, protože jejich rozhovory jsou někdy neodolatelně absurdní. A to mám ráda. (18.12.2006)