Chouans !
Režie:
Philippe de BrocaKamera:
Bernard ZitzermannHudba:
Georges DelerueHrají:
Philippe Noiret, Sophie Marceau, Lambert Wilson, Stéphane Freiss, Roger Dumas, Isabelle Gélinas, Maxime Leroux, Jean-Pierre Cassel, Charlotte de Turckheim (více)Obsahy(1)
Příběh nás zavádí do období francouzské revoluce, kdy proti republikánům a jejich přívržencům povstali zastánci krále. Události v zemi nabírají rychlý spád. Privilegia aristokracie byla zrušena, a v roce 1789 bylo vydáno „Prohlášení práv člověka a občana“. Majetek katolické církve je zabaven, a vznikají francouzské departementy. Král Ludvík XVI. uprchl do Varenne, kde je začas zajat, a v roce 1793 popraven. V té době povstali na západě země proti republice Šuani. Philippe Noiret hraje hraběte de Kerfadeca, který je příslušník šlechty, členem Šuanů. Kolem něj se shromažďují lidé mu oddaní a zastánci monarchie.Ovšem i mezi jeho blízkými se najdou lidé, kteří smýšlí naopak, a jsou pro republiku, jako třeba Tarquin – Lambert Wilson, který je proti útisku a vládě šlechty a domnívá se, že by si měl lid konečně vládnout sám. Céline, kterou Kerfadec vychovával se zmítá mezi láskou a politickými ambicemi dvou mladých mužů – Auréla, šlechtice tělem i duší – Stéphane Freiss a Tarquina oddaného republikána. Ovšem v zemi bojují po boku roayalistů i šuani sedláci - partyzáni z Bretaně, a s nimi celý vzbouřený department Mayenne. Množí se vzpoury a spiknutí roajalistů, a proti nim tvrdě zasahuje národní garda... (marťan)
(více)Recenze (30)
Podivná směsice historického filmu s romantickou komedií, občas tam padne nějaká ta hlava nebo někdo umře, do toho si pan hrabě dělá svoje technické vynálezy a vlastně se chová, jakoby žádná revoluce ani nebyla.Nepřesvědčilo mě to ani jako historické podobenství doby, ani milostný trojúhelník. ()
Spíš než film historický mi to připomínalo parodii. Scény, kdy prostý lid pěje v chrámu jako Strahovský chrámový sbor a přeruší je pančitelka se skupinkou dětí, pějící jako Bambini di Praga, působí komicky. Jenže na parodii tam toho humoru bylo poskrovnu. Dokázala bych to odpusitit, pokud by měl film silný originální příběh, ale bohužel mě nedokázal vtáhnout do děje. ()
Kruté, pravdivé, nutné??, v té době se utvářela první demokracie světa, aneb pohled na dva muže, kteří spolu kdysi vyrůstali a milovali jednu ženu, a teď stojí proti sobě, jeden jakožto šuan-royalista chtějící jen žít svobodně s úsměvem a ve spokojenosti dávných dob a druhý coby revolucionářský republikán tvrdě hájící právo na vybojovanou nezávislot na šlechtě a jejím králi... co bylo lepší nám snad sdělil čas, ale hrůzy odehrávající se v často nevinných lidských osudech zúčastněných, jejich krvi... A je skutečně za tím oddanost ideologii té či oné, anebo právě jen ta jedna jediná žena.?!!! ()
Velkorysá historická love story přesvědčivě ukazující, že každá násilná revoluce bez ohledu na své ideály smete všechna lidská pravidla a skončí v žumpě sobectví a tupého zabíjení. ()
Tento film můžeme vnímat jako čistě romantický snímek zasazený do konce osmnáctého století. Můžeme od něj očekávat patřičnou dávku dobrodružné atmosféry i sympatické nadsázky. Na de Brocu je film hodně vážný, místy až nezvykle, ale ráda mu to odpustím, neboť v těchto chvílích zádumčivosti sahá po moudrých větách, které bohužel stále neztrácí na platnosti. ()
Sloboda, rovnosť, bratstvo? Ale kdeže....násilie, vraždy, boj o moc. Šuani sa tvári ako monumentálna historická freska, avšak nedlho po začiatku som si začal uvedomovať, že je to skôr trochu výpravnejší televízny film bez takých ambícií, aké by si látka zaslúžila. Sme neustále svedkami ohromných masakrov, popráv rôzneho druhu, ale hrôza z nich jednoducho nejde. Buď sú bitky odfláknuté a tak záverečný záber na krvavú spúšť nemá šancu vyvolať emócie, alebo pri popravách a úmrtiach má človek pocit, že na zem padá herec na povel. Čiže vidíme skutočnosť a nie film. Čo považujem za hrubú chybu. Dvaja chrabrí muži milujú celý život jednu krásnu ženu, i keď ich stretli v živote určite veľké množstvo. Ženy môžu pri tomto filme skutočne snívať a držať palce ako hrdinke, tak tomu správnemu z nich. Môžu spolu s nimi skočiť vo vetre z útesu do mora pred prenasledovateľmi.Záver je bohužiaľ čistá melodramatická paródia. ()
Žánrovo je tento film zaradený medzi dobrodružné, ale nikde nie je napísané, že si robí srandu z divákov. Pretože taký guľáš, aký nám navaril Philippe de Broca za asistencie úspešných hercov, sa hneď tak nevidí. Najhoršie je, že tieto filmy, ktoré by som mal vypnúť po štvrť hodine, pozerám s vypätím síl až do konca, pretože najprv neverím svojim očiam, že je niečo také možné a neskôr dúfam, že sa úvod nepodaril a ku koncu bude začiatok rehabilitovaný. Zatiaľ mi to nevyšlo ani v jednom prípade a napriek tomu túto chybu opakujem, nevediac prečo. ()
Jsem sice velkým příznivcem francouzské kinematografie, ale s politováním musím říct, že podobné výpravné dobrodružno-historické spektákly pro Francii tolik typické (když nepočítám Hugovy Bídníky ve zpracování z roku 1958, které mám naopak hodně rád...) mě spíše míjejí. Příběhy šlechticů a jiných bojovníků plné plášťů, kordů, dýk a šavel mě nikdy nebraly a na Šuany jsem se podíval jenom kvůli mým dvěma oblíbeným Philippům, z nichž jeden film napsal i režíroval a druhý v něm sehrál jednu z hlavních rolí. Ani to nepomohlo k výraznějšímu zážitku z mé strany a víc než nadmíru dlouhá stopáž mi v podstatě překážela žánrová a stylová neukotvenost. Přičemž film v několika dějových linkách přechází od syrových naturalistických scén přes spoustu romantiky, občasnou snahu o humor (ale nepříliš výrazný), rodinný příběh až po reflexi reálných politických událostí. Nemůžu říct, že by mě některé scény během těch 145 minut nedokázaly zaujmout, najdou se takové, které na mě zapůsobily, bavila mě postava hraběte vynalézajícího novátorský létací stroj, ale jako celek na mě Šuani nefungovali. Doslova tragických mi přišlo pár dialogů, které z toho chtějí udělat vzdělávací film o Velké francouzské revoluci, ale působí těžkopadným dojmem zdramatizovaných řádků školní učebnice (1789: „Dobyli Bastilu! – Královskou věznici? Pařížskou bastilu? – Ano, před třemi dny, 14. července. To není žádný významný den. Z toho bude největší událost v našich dějinách!“) [55%] ()
Šuani mě děsně nebavili. Začátek je při tom docela prima, taková historická komedie s fantasy prvky (vynálezy), rozkročená až na romanticko-dobrodružnou půdu. Skvělý Phillippe Noiret v postavě glosujícího hráběte, nádherná Sophie Marceau (tady se sice nesvlíká, ale za to jí to sluší v měřítku jejích filmů na stupnici 10 z 10). Jenomže pak přijdou události VFR (fakt nemám rád francouzskou revoluci ve filmech), objeví se sokol, volé, teda bratr Orel a já si ty dva vlasatý vocasy začnu plést, protože Sophie se tak nějak kočkuje s oběma a navíc u toho dva večery usínám. Dokoukáno s velkým sebezapřením a neustálým hvězdným propadem. Nový dabing ČT si zachovává slušnou úroveň, nad všemi vysoko vyčnívá skvělý Miroslav Donutil. ()
Nadčasové podobenství zasazené do doby Velké francouzské revoluce nabízí spíše Wajdův Danton. V Šuanech jde především o tragický milostný trojúhelník, barvitě dobrodružný děj a sympatickou postavu hraběte (P.Noiret), který se místo politické angažovanosti pokouší dobýt vzduch. Ovšem časy jsou zlé, rodinné vztahy v rozvratu a každý si nakonec bude muset tu svou (revoluční, nebo kontrarevoluční) stranu vybrat. Hvězdička dolů za to, jak se ve filmu tlučou naturalistické výjevy (rodička překusuje pupeční šňůru, několik postav schytá kulku do hlavy) s pohádkovým závěrem. ()
Od Rezisera De Brocu som uz videl Muz z Acapulca, ale tuna sa velmi nepredviedol. Namet a tematika z Velkej Francuzskej Revolucie je fajn, ale film rychlo vysumi a nema dohromady co ponuknut. Taka francuzska sucharina, ktoru si ani netreba pamatat. 30 % ()
Film je zaujímavý z historického hľadiska - Francúzsko po ľudovej revolúcii sa otriasa v základoch a minimálne v Bretónsku sa delí na dve rozpoľtené skupiny, ktoré sú total znepriateľné. Horšie je to čo do vzťahových rovín, v ktorých sa niektoré postavy chovajú nevieryhodne a málo logicky. Z kňazov sú po prevrate hrdlorezi, zo šľachty vojenskí generáli, z prostých rolníkov banditi. Jedna z hlavných postáv sa tu hrá na bratov Wrightovcov, dokonca svojím parným rogalom ich predbieha o 110 rokov - žeby pokus o sci-fi? Nudne podaná romantická linka prehlušuje snáď okrem surových popráv všetko ostatné. Dobrodružných prvkov je tu ako šafránu, viac by sa hodilo zaradenie do žánru historickej drámy. Dlhočiznú stopáž by si žiadalo skrátiť. Herecky iba priemer, nikto nevyčnieva, akurát mladá a kozypredvádzajúca Marceauová je celkom rozkošná. ()
Doba francouzské buržoazní revoluce. Manželé z roku dva, Cartouche atd. Republikáni a royalisté. Občanská válka. Otec proti synu, sestra proti bratru. Revoluce požírající své děti. Filozofující vynálezce markýz (Noiret) a jeho rodina. Drama lidí, jež proti sobě postavila revoluce. Především ale silný příběh, výborné výkony, krásná Sophie, famózní Noiret. Peří, klobouky, kostýmy. Kdo by se nenechal strhnout...80% ()
Ani osvícený šarmantní vynálezce Philippe Noiret a jeho davinciovsko-benzo-dieselové vynálezy nedokáží zastavit revoluční běsnění fanatických občanů komisařů. Pokrok nebo "pokrok"? Kruté, rychlé, romantické. 70% (hodnotilo nás zatím 90 s průměrem 75%). ()
Zajímavý snímek a hodně nadčasový. Hlavně mě zajímá, kdy ve Francii začnou restituce církevního a šlechtického majetku. ()
10. 06. 2014 (174.); nepěkné období ()
V titulcích filmu uvedeno: český název Šuani! ()
Výborní P. Noiret a S. Marceauová v historickém filmu o vlivu francouzské buržoazní revoluce na venkově, kde se stává direktorem místní rodák, ale revoluční fanatik, který lidem svobodu chce vnutit i za cenu prolité krve. Děj je dost komplikovaný a postrádá pro mne nějakou konstrukci, v níž by bylo vyvrcholení s vůdčí myšlenkou. Je to až únavná snůška bojů a půtek, vraždění, setkávání a loučení, kterou si divák ztěží po shlédnutí filmu zapamatuje. Přesto jde o film, který si čtyři hvězdičky zaslouží. ()
Trochu jiný pohled - vyváženější a pravdivější - na velkou francouzskou revoluci, než jsme zvyklí, zasazený do milostného trojúhelníku Céline, Auréla a Tarquina, které jako vlastní vychoval Aurélův otec hrabě de Kerfadec. Člověk moudrý, láskyplný, vynalézavý, milující svou ženu, "děti", staré pořádky, snažící se stát mimo obě bojující strany revoluce. Ano, má to své mouchy a klišé, ale příběh ukazuje dle mého názoru velmi přesně i pravdivě rozdíl mezi životem a smrtí, mezi ideály věčnými a dočasnými, mezi láskou a nenávistí. Takže určitě 4* a tu pátou za nesmrtelné score velkého francouzského skladatele filmové hudby, jakým byl Georges Delerue. ()
No, na svojí dobu asi celkem monumentální počin, velkolepá výprava, hvězdné obsazení, ale bohužel taky ukrutná délka, blížící se dvěma a půl hodinám, ve kterých se toho stane tolik, že by se to dalo zvládnout v čase o hodinu kratším. Já nejsem úplně příznivcem francouzských dějin a období kolem velké fr. revoluce, nemám to nějak moc nastudované, takže nemůžu posoudit historickou věrohodnost, ale jedno vím jistě. Že jsem se v tom celém prakticky od začátku poněkud ztrácel a nezaujalo mě to skoro vůbec. Jak tady krásně napsal uživatel "dopitak" - "... já si ty dva vlasatý vocasy začnu plést...". Byl jsem na tom naprosto stejně, a neplet jsem si jenom ty dva, ale vždycky mi chvíli trvalo, než mi seplo, jsou-li to šuani či ti druzí vejři. Myslím, že nebude trvat do konce měsíce a nebudu vědět, že jsem to viděl. Jo, a viděl jsem dobře, že baron vynálezce zkouší v době velké franc. revoluce dostat do vzduchu něco, co vypadá jak rogalo a v pozdější fázi pokusů je to poháněné čímsi, co vypadá jak spalovací motor?!? To snad ne-e... Nebo to měl být parní stroj? Pak zase působí dost humorně závěr, táhnout se s tím na hradní věž by se mi teda fakt nechtělo...:). ()