Neuvěřitelný život rockera Coxe

Už jsem vydržel 12 minut, to není možný! Rocker Cox? Leda hovno. Kokotox, to je mnohem přesnější. Nechám to doběhnout, na to, že by se mi chtělo měnit dosavadní hodnocení (ODPAD!) v tuto chvíli nevsázím ani zlámanou grešli. Naopak mám neodbytnej pocit, že tohle bude sračka sraček. Nechtěl bych se jmenovat John C. Reilly a už vůbec ne Jake Kasdan. Že může v Hollywoodu opiglovat každou servírku? To je za tu hanbu slabá náplast. (29.09.2013)

S žádnou parodií na hudební filmy jsem ještě tu čest neměl, takže jsem byl na tenhle film docela zvědavý, a pravda je, že některé fórky a scénky byly hodně vtipné (obzvláště neustále opakovaná hláška "Umřel nesprávný" byla hodně vtipná), ale bohužel některé fórky byly hodně trapné a jak tak ten čas postupoval, tak už mi tam nepřišlo vtipné vůbec nic, u druhé poloviny filmu jsem se už vůbec nesmál, už mi to přišlo zkrátka ohrané a nenápadité. Což je velká škoda, protože ze začátku jsem se smál docela často, ale mám pocti, že ten humor ně zkrátka s postupujícím časem stále více otupoval, až prostě zbyla jen hořká příchuť trapnosti. Ale celý film rozhodně nikterak špatný nebyl, bylo tam čemu se smát a ty songy byly opravdu hodně chytlavé a hodně originální, po hudební stránce je to maximálně dokonalý film, který nemá chybu. Pokud bych se měl věnovat hereckým výkonům, tak tu máme zcela jasnou one-man-show Johna C. Reillyho, který Deweyho Coxe hraje perfektně a jemuž nemám absolutně co vytknout, ale bohužel i jeho výrazy a gesta s tím, jak film postupuje, ztrácejí na zajímavosti. Takže pokud to mám nějak shrnout, tak výsledný dojem je takový, že film si nějaký ten průměr udržel, ale bohužel na nějaké lepší hodnocení to nevidím, tvůrci se zkrátka musí spokojit s tím, že ode mne více než tyři hvězdy, které právě uděluji, nedostanou. (30.06.2010)

Už jsem měl dobrý pocit, že máme na čas jalových parodií typu BULSHIT a SCARY MOVIE dost, ale s vlnou "hudebních" biografií (RAY, WALK THE LINE, IM NOT THERE, CONTROL) se teď vyrojila i jejich první parodie, která si utahuje především z prvních třech jmenovaných. WALK HARD. Sofistikovaný humor nečekejte, herecké výkony nic moc (nechtějte mě rozesmát tím přirovnáním k FORRESTU GUMPovi), Johna C. Reilly jsem měl dosud v paměti za herce jiné kategorie a ne za performátora laciných záchodových fórů a korunu tomu nasadil podpis Judda Apatow (autor ZBOUCHNUTÉ) pod scénářem. Tohle je příliš laciné (a místy nudné i na svých 100 minut) na to abyste s tím ztrácely čas a par vydařenějších momentů (Deweyho hippie období a dva momenty s Patrickem Duffym) to nezachrání. (09.04.2008)

Walk the Line patrí u mňa jednoznačne na prvé miesto a toto je jeho celkom slušná paródia. Vôbec som nevedel o čom tento film je ale už po prvých štyroch slovách ma napadla podobnosť práve s WTL a o pár sekúnd, keď som uvidel siluetu muža opretého o stenu, začínal som tušiť o čo asi pôjde :) Väčšina ftípkov sa naozaj vydarila, skutočne som sa schuti zasmial ale ku koncu to mierne strácalo na kvalite. No a hudba, pri prvom zhliadnutí ma až tak veľmi neoslovila ale keď som film videl druhý krát (o týždeň, asi som mal lepšiu náladu) sa mi celkom zapáčila :) (75%) (23.03.2011)

Úžasná parodie utahující si snad ze všech hudebních klišé. Problém v dětství, jeden song, který se stal slavný přes noc, okamžité získání fanoušků, přístup k drogám, život na cestách doprovázen drogami, mejdany, pokus o megalomanský masterpiece, tvůrčí krize, rozpad kapely a na stará kolena pochopení toho, o čem ten život je. Navíc Jack White v roli Elvise! Od teď budu projevovat svůj vztek vytrháváním umyvadel ze zdi! (01.03.2012)