Zkažená mládež

Souhlasím se vším vyřčeným v okolních pětihvězdičkových hodnoceních a podotknu, že Třídu se v každém případě vyplatí vidět bez ohledu na to, zda se vám ve výsledku bude líbit či ne. Mám s ní však jeden velký problém. Je totiž na motivy skutečných událostí. Ne, že bych tomu nevěřil, ale máte to jako kdyby na Manhattonu na dvou místech tráva prorostla skrze beton; a byl dle toho natočen film "jak se New York změnil v neprostupnou džungli". Což nutně neznamená, že to musí být špatný snímek. U jiného typu filmu by mi taková věc nevadila, ale zrovna u Třídy s jejím sdělením, aktuálností a výpovědní hodnotou ano. Je to takové nelacině laciné naléhání na diváka. Přitom by to fungovalo stejně, ne-li více, i s "komorněji" podanou šikanou a bez spiknutí celé třídy, potažmo školy (při lynčování na chodbě, že by nikdo nezasáhl, byť jen přivoláním učitele?). Ovšem pochybuji, že by tohle vadilo ještě někomu, takže můj verdikt neberte zase až tak v potaz. (05.02.2008)

Jsi alfa samec posedlý touhou ovládat své okolí, nesneseš odpor, odlišnost a známky slabosti nelítostně trestáš veřejným ponižováním vybraného subjektu? Tak by ses jednoho dne mohl stát smutným hrdinou filmu, který v závěru bude vyděšeně koukat do hlavně revolveru a milióny diváků na celém světě si budou říkat, že tak rychlá smrt je pro zmrda tvého ražení až příliš milosrdná! Chování pubertálního stáda pod vedením třídního "borce" bylo bohužel nepříjemně realistické a člověk se tak nemůže konejšit větou "byl to jen film". Krutost některých jedinců a neschopnost většiny ostatních rozeznat špatnost jednání a čelit jí, to je běžná realita nejen na školách, ovšem právě tam a v tomto nedospělém věku jsou outsideři nejzranitelnější a stádo nejsnadněji manipulovatelné. A lepší to nebude, dokud rodiče nevtlučou do svých namachrovaných potomků nějakou tu empatii, ono prosté: "nečiň jiným, co nechceš, aby činili Tobě". Hnusný film, už ho nechci nikdy znovu vidět. 75% A dodatek (spoiler) k oné velmi nepříjemné scéně před závěrem: nevěřím, že by tyran nůž použil při natáčení na mobil a před tolika svědky, tudíž ani nevěřím, že by se do té doby celkem drsný chlapec nechal zlomit a udělal "to". (22.06.2010)

Na první pohled vypadá Zkažená mládež jako kontroverzní film. Houby s octem. Ve skutečnosti jde o snímek, který své poselství předkládá tak přímočaře a jednoznačně, že si snad neumím představit diváka, který by ty dva nešťastníky a jejich zoufalý čin nechápal (pochopit, to dá rozum, neznamená automaticky souhlasit). Věřím, že by se našli mnozí, kteří by po tom týdenním pekle ochotně oběma nosili střelivo a dobíjeli prázdné zásobníky jejich arzenálu. Zkažená mládež je nepříjemný film, v určitém ohledu bezesporu působivý. Hraje ale na jistotu do té míry, že to jeho emocionální dopady tlumí. Na odsudku tak brutálního násilí se totiž bez problému shodne i ten, co sám šikanu provozoval či dosud tak či onak provozuje. V populárním sitcomu Teorie velkého třesku sympaťačka Penny s nadšením vzpomíná, jak na střední škole rafinovaně ponižovala a týrala třídní šprtku. Zaražená společnost mladých intelektuálů si následně vybavuje, jak jim jejich méně nadaní spolužáci dokázali deptat život. Na otázku, zda si Penny uvědomuje, že vlastně spáchala trestný čin, dívka odvětí, že se všichni přece strašně bavili a užívali si to, jako nikdy předtím a nikdy potom. A o tom to právě je. Spousta věcí, které jsme prováděli kdysi ve škole zas tak férová nebyla a dokázala těm méně populárním a méně úspěšným či slabším docela znepříjemňovat život, a spousta z nás tak či onak dokáže nenápadným mobbingem znepříjemňovat život svým kolegům, kteří nám nejsou sympatičtí, a vůbec si přitom nepřipouštíme, že jde ve skutečnosti o šikanu. Tu přece provozují nějací sadističtí vězni v kriminále nebo mazáci nováčkům na vojně. Nás se to přece vůbec netýká... Z mého pohledu je Zkažená mládež průměrný film se silným tématem. Nic víc, nic méně. Celkový dojem: 60 %. (24.05.2015)

Klass je opravdu nádherný klíč k uchopení tragédie v Columbine. A nejen to... nabízí tři roviny. První je klasická dělba společnosti mezi slabé a silné jedince podle opakujících se archetypů Junga přes celou historii lidstva. Druhá rovina se týká mlčení, tichého souhlasu a nemožnosti vzdorování násilí, což vede k šikaně (plynoucí ze zvířeckosti teens a dětí, kteří už mají racionální úvahu, ale neprojevují empatii) a což nezřídka kdy končí masovou vraždu. Čo Sung-hu popravil v areálu technické univerzity v americké Virginii 32 lidí. Robert Steinhäuser zavraždil na gymnázium Johanna Gutenberga šestnáct lidí. Eric Harris a Dylan Klebold postříleli třináct lidí. Proč? Klass na tohle v řádcích i mezi nimi odpovídá. No a třetí rovina se týká antisemitismu, diaspor, lynčování... což později přerůstá do Konečné řešení židovské otázky, nebo genocidu v Srebrenici. Pokud je tedy na začátku tohoto filmu řečeno, že je to podle skutečné události – není to za A, pravda (v dějinách Estonska se nic takového nestalo) a za B, to souvisí s tím, že jde zkrátka o průřez všemi tragédiemi, který se kde udály. Režisér Raag zaslouží vyznamenání za to, jak umně pořešil absolutní puzzle všech filmařů, kterak verglovat kamerou a rázem zalomením scény opustit hrátky s formou a explodovat v sugestivním líčení. Je zvláštní, že tak neskutečně silný filmy točí pouze ve Skandinávii a v okolních periferiích – v zemích vydestilovaných z Counter-Strikeu, vodky a melancholický deprese. Klass má mega drive od začátku do konce a 85% filmů, co se honosí zařazením „drama“, by při pohledu na něj měly projevit dostatek mravopočestnosti, zabloudit do stroje času a odfrčet z naší reality. (27.12.2007)

Ač jsem bezcitné zasrané hovado, které se posmívá psům a przní retardy, chtě nechtě musím uznat, že tento film ve mně jisté emoce vyvolal. Krom vztyčení mých voňavých genitálií do tvaru šikmé věže v Pise pokaždé, když jsem na scéně viděl tu šukézní prcinu, mi ejakulát v koulích vřel taky u děvčat, které se filmem mihly. Neuvěřitelné! (31.10.2013)