Che Guevara

Nejvíc jsem si užil skvěle nasnímané lokace a perfektní dobývání Santa Clary. Partyzáni tam pobíhaj mezi těma hezkejma budovama, krejou se za bourákama z 60. let a dobývaj a dobývaj :) Samotnej Del Toro mi nějak extra famózní nepřišel, ale nevadil mi. Che Guevara tu je podanej jako extrémně naivní dobrák, co má přesně vytyčený hranice mezi dobrem a zlem, a jinej (byť objektivnější) názor prostě nebere. Jako partyzánský film bezva, jako životopisný film to bude mít hodnotu asi až po zhlédnutí druhého dílu. (08.02.2009)

Soderbergh nám roste a tentokrát si ukousl krajíc, který dlouho kousal ale nakonec se jím začal dusit a musel ho vyplivnout. Pokusil se natočit velký film o velké postavě ale zůstal někde na půl cesty. Che Guevarův život byl poměrně zajímavý na zfilmování ale Soderbergh není velký režisér ačkoliv by si to určitě přál. Del Toro zachraňuje dost a akční scény připomínající hru na vojáčky jsem si i přes svou přímočarost a obyčejnost užival ale bylo to málo. Celá první část této rozmáchlé podívané je o výletech po lese, občasných přestřelkách a aby film působil důležitěji nechybí ani Guevarovi proslovy. Bohužel mě jeho příběh přestal hodně brzy zajímat a popravdě jsem se toho o něm moc nedozvěděl. (15.07.2010)

Příručka pro všechny budoucí revolucionáře a partyzány, ale jako film je to brutálně neuspokojivé. Soderberghova "Part One" je zdlouhavou, vypiplanou a koneckonců vyhoněnou nudou, která rozhodně jako "dobrý" biografický film neuspokojí. __ Ano, nejvíc se spoléhalo na Del Tora, kterej hrát umí, to víme všichni, ale když mu pan režisér nedá moc šanci ve filmu, ve kterým se děje hovno, tak se nikdo nemůže divit. Ono klidně můžete na deset minut odejít, usnout nebo udělat cokoliv jiného, a stejně o nic nepříjdete. __ Uvidíme, co přinese druhý díl, na kterej se rozhodně nepodívám. (10.01.2009)

No tak ja nevim, na jednu stranu je film docela zajimavej, konec s obsazovanim mesta je paradni a clovek se navic neco o danym tematu dozvi. Ale na druhou stranu je vse toceno skoro az dokumentarne, takze bud sledujem partu partyzanu v dzungli nebo Guevarovo proslovy v OSN, pripadne rozhovory s novinarema a co si budem nalhavat, misty to docela nudi, protoze film je docela stereotypni, cemuz taky napomaha skoro uplna absence hudby. Navic jsem se kolikrat v deji ztracel a nevedel, o cem to mluvi, nebo co resi. A co se tyce Benicia, ten je v roli perfektni, hlavne vzhledove, ale prislo mi, ze i kdyz je tu prakticky neustale, nema az zas takovej prostor, aby predved nejaky charismaticky vystupy, proste se dost krotil. No a jinak film sleduje Guevaru od jeho seznameni s Fidelem az po obsazeni Santa Clara, takze tu necekejte zadny zabery z jeho detstvi. Ale na to, ze je tohle vlastne prvni cast ze dvou, tak je to zakonceny celkem slusne. (21.02.2009)

V chrámu, kde smrdí kadidlo a myrha by byl maestro Soderbergh zaručeně bossem vzbouřenecké skupiny mnichů. Opravdu, i žáci z tibetské školy Červených čepic (Karma-kagjü) nadělají více hluku, než film o Che Guevarovi. V první polovině jsem se tvářil podobně jako sedmileté holky, když je bere ďas. Přemýšlel jsem o své smrti. Jestli by nikomu vadilo, kdybych si při sledování partyzánského filmu prostřelil hlavu šípem. Nálsedně jsem byl pokropen studenou vodou, protože epitaf znějící: "Zemřel s revolucionářskou čepicí a s krucifixem v náručí.." by nezněl tak, jak bych chtěl. Proto jsem zatnul zuby a pokračoval. Zarazilo mě jak dalece jsou schopny lidské hlasivky navodit atmosféru bezbřehé nudy a spánku. Herci mluví tím nejtišším hlasem, jakým si dovedete představit, a jelikož všichni pobíhají v maskáčích, máte problém rozeznat Che Guevaru od Fidela Castra a vojáka od sloupu s elektickým vedením. Nepřemýšlel jsem nad ideologií, ani nad tím, jestli film odpovída skutečnosti, seděl jsem, koukal z okna a zamýšlel se nad, zda-li Silvia Plathová před svou sebevraždou neviděla Soderberghův opus magnum. Vůbec bych se jejímu činu nedivil... Volím raději dokument! (16.08.2009)