Guard No. 47
Režie:
Filip RenčKamera:
Karel FairaislHudba:
Jiří ŠkorpíkHrají:
Karel Roden, Lucia Siposová, Václav Jiráček, Vladimír Dlouhý, Norbert Lichý, Zdeněk Dušek, Vladimír Kulhavý, Luboš Veselý, Zuzana Šavrdová, Radka Fidlerová (více)Obsahy(1)
Josef Douša (K. Roden) se vrací z první světové války s přáním po válečných útrapách prožít v poklidu spokojený život s mladou manželkou (L. Siposová) kdesi v zapomenutém kraji, v drážním domku u železniční trati. Sžívání dvojice je však při složitých psychických i fyzických problémech hrdiny (který načas ztrácí sluch) nesnadné… Jednoho dne Douša zabrání mladému muži skočit pod vlak. Zachráněný muž – hrobník Ferda (V. Jiráček) – se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. Ačkoliv se Doušovi sluch za určitý čas vrátí, předstírá i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň… Román Josefa Kopty Hlídač č. 47 vznikl v roce 1926 a byl kritikou označen za jeho nejlepší dílo. Poprvé byl zfilmován už v roce 1937 režisérem J. Rovenským s J. Průchou v titulní roli. V roce 2008 vznikla v České televizi jeho nová filmová verze – tentokrát zpracoval předlohu zkušený televizní autor E. Verner, který ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, jenž, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Filmový scénář režiséra F. Renče, na kterém spolupracoval se Z. Zelenkou, podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. (Česká televize)
(více)Recenze (597)
Velice dobrá kamera a skvělý výkon Karla Rodena, to je to, na čem tenhle film může stavět. Ostatní hercké výkony jsou slabší... celou dobu jsem si říkala, proč jsou ve filmu (tím myslím v samotném příběhu, ne ve vzpomínkách Doušy na válku) záběry téměř jen ze zimy... možná pro dokreslení depresivní atmosféry, beznaděje... ale působí to docela fádně. Stejně tak i opakované záběry na projíždějící vlaky. A musím se přiznat, že mi dost vadil přízvuk Doušovy manželky... ()
Rozpočet: 30 milionů Kč ()
Rozhodne jeden z najlepších súčastných českých filmov,ktorý síce má nejaké tie svoje malé chybičky ale v porovnaní s ostatnou domácou(rozumej českou) tvorbou sú zanedbatelné!Slušná práca pane Renč:-)) ()
docela hezké, depresivní, ale povedenné, akorát tahudba mi tam neseděla v některých akčních scénách. ()
Nečetla jsem knižní předlohu, nemůžu tedy srovnávat. Přesto ale věřím, že Koptova kniha narozdíl od filmového zpracování nějakou myšlenku měla. Co bylo smyslem celého příběhu? Poukázat na důsledky sexuální frustrace a zhoubný vliv chtíče? Vystihnout zkaženou lidskou morálku? Politovat vskutku politováníhodného válečného vysloužilce? Konec s sebou nepřináší absolutně nic, co by na diváka udělalo jakýkoliv dojem, pokud tedy za celý smysl filmu nepovažujeme hlubokou lásku hlavní hrdinky, která byla jen na nějaký čas svedena potřebami svého těla. Že by celý film byl vlastně o tom, jak sestra sestře milého nepřála, po její smrti si ho sama vzala, aby ho nakonec odvrhla kvůli méně "frigidnějšímu" milenci, a pak v hodince jeho smrti znovuobjevila svou lásku? Retrospektivy (Františka - kýč, válka - to snad jen aby se zvýšil rozpočet) byly zbytečně přehnané, herecké výkony (až na Rodena, který snad neumí hrát špatně ani v hodně špatném filmu) katastrofální (především ústřední milenecká dvojice). Zkrátka hrůza a děs, naprosto zbytečný film, Hlídač č. 47 z třicátých let by české kinematografii rozhodně stačil. ()
Pochvala Rodenovi, pokarhanie Siposovej, ku koncu to zacinalo nudit, hudba mi prisla sem tam trosku odflakla, najma v tych akcnych castiach, ale ked sa to vezme ako celok, vysoky nadpriemer. ()
Při kvalitě zvoleného námětu a hereckých dovedností Karla Rodena bych si přál rozhodně silnější divácký zážitek. Bohužel se tomu nestalo z několika důvodů. Sázka na atmosféru snímku se totiž bohužel proměnila v křeč. Já mám sice rád sněžení, ale když se film prokazatelně odehrává v rovině několika let, nechápu proč je tam pořád ten stejný sněžný zimní den/noc. Četnost neurotických flashbacků z války mi také přišla až neúměrná. Vyzdvihnul bych přeci jen výborný Rodenův výkon, který JE Josefem Doušou. Sám o sobě ale Rodenův majstrštyk nestačí na to, aby vytáhl Hlídače č.47 z šedého průměru. Kromě jednoho vcelku příjemného motivu, mě tentokráte neoslovila ani hudba. I když pominu, že z odborného železničního hlediska se tam děje také spoustu nesmyslů (což ale laika nemusí zase tak zajímat) tak stejně musím bohužel konstatovat, že Filip Renč v mých očích prozatím pořád zůstává bohužel jen režisérem jednoho filmu a sice Requiemu. Škoda. ()
Nevím, kdo jiný by zahrál roli Doušy líp než vynikající Karel Roden, skvělý je ovšem i V. Dlouhý jako slizký a chlípný kostelník. Jinak herecké výkony kde nic tu nic, Siposová příšerná-dabing uděsný, copak nemáme dost kvalitních českých hereček?...Příběh mě, ani nevím čím, ale dostal. Ovšem z celofilmové atmosféry chladné zimy, jsem dostala zimnici:-). ()
Je těžší vyrovnat se s traumaty minulosti nebo krutou realitou. Dramatický remake původního filmu z roku 1937 v režii Filipa Renče, postavený na právem českými lvi oceněných hereckých výkonech. ()
Zajímavý český film na téma poválečných osudů vojáka z první světové války. Nemám sice rád filmy pana režiséra Renče, ale tenhle film i díky Karlu Rodenovi se řadí mezi ty lepší co česká kinematografie za poslední dobu vyplodila. Navíc se jedná o remake a ten u nás v ČR není moc obvyklý. ()
Škoda, škoda. Potenciál to mělo, ale prvních půl hodiny filmu ho zmařilo. Roden skvěle zahrál a od půlky se do filmu dalo vžít, avšak ten prapodivný začátek filmu se odpustit nedá. Velké plus dávám za neustálé sněžení a zimu, která smutně dotváří osud Douši. ()
Hodnoceno v rámci českého filmu. Hudba a herecký výkon Karla Rodena = filmový koncert, a to do slova a do písmene. Dojemné, přirozené, uvěřitelné. Přiznám se, že na český film moc nekoukám. O to víc lituji, když náhodně narazím na kousek jako je tento počin. Renč je nesporně dobrý režisér. Karel Roden je však u mě (u nás) herec numero uno. Z nynějších herců/ček, kteří vystupují na naší scéně exceluje a nemá na něj nikdo. Tento film byl vystaven na základech jeho hereckého umu. Bravo, pane Roden. ()
Silný námět s K.Rodenem v hlavní roli a zkušeným režisérem nemohl dát vzniknout špatnému filmu. Bohužel však už nelze přidat moc dalších superlativ. Přitom při lepší stylové konzistenci (hudba!), vykreslení ostatních postav a zbavení se zbytečných banalit a přešlapování v příběhu (lepšímu drajvu) by mohlo jít o skvělou psychologickou výpověď, dílo s velkým D. Kvůli tomuto nevyužitému potenciálu dávám pouze tři hvězdičky. ()
Melancholická nálada zasazená do prostředí zapadlé vesničky vyznačující se prostým životem poznamenaným nedávno skončenou první světovou válkou. Hlavní postava Hlídače č. 47 Josef Douša v podání Karla Rodena jeví známky posttraumatických stavů z válečných zážitků a jeho poklidný život v místní železniční stanici vedený s manželkou výrazněji nabourá románek, který vznikne mezi hrobníkem Ferdou (Václav Jiráček) a právě manželkou Aničkou (Lucia Siposová). Vzniklé vztahy nedostatečně vyplňují dramatickou zápletku a z filmu vychází nedotažený pokus o kvalitní filmařinu. Nebýt hereckého výkonu Karla Rodena bylo by mé hodnocení ještě nižší. ()
Nádherné obrazy, hudba, depresivní atmosféra! Film je působivý především díky obrazovému zpracování a perfektnímu projevu Karla Rodena. Vše je syrové, studené, zimní...Nikdo není šťastný, každý po svém prožívá a řeší své utrpení. ()
Za Rodena. ()
Konečně! Konečně ten Renč natočil něco, na co se dá dívat. Za (jako vždy) skvělýho Karla Rodena a onanujícího (nebo co to tam prováděl) Vláďu Dlouhýho - 80%. Na český poměry rozhodně slušná podívaná... ()
Zní to trochu divně, připomínat v souvislosti s Koptovou adaptací... tedy chci říct s Renčovou inspirací Koptou Eda McBaina, ale celou druhou polovinu se mi dral na mysl titul jedné McBainovy novely znějící Není hluchý jako hluchý. To jen tak na okraj a na okraj taky nasměruju své výtky ohledně občas nesmyslného jednání postav a už totální zúchylnění Vladimíra Dlouhého, kterého jsem sice pravda nikdy neměla ráda, ale co je moc, to je moc. A tím s výhradami končím, protože z Wechtra se můžu radovat jak odborně (PTSD jak vyšitá), tak divácky (Roden by mohl jenom stát a dívat se a bylo by to psycho). Jen se nemůžu radovat lidsky z té depky jak uháčkované a brala bych teď zase něco letně rozjuchaného... že tomu přesně vyhovuje Mamma mia? Beru zpátky, depka má taky něco do sebe. ()
Karel Roden je prostě Pan Herec. Viděl jsem v kině a jsem spokojený. Vadila jen jedna jediná věc - a to nevhozně zvolená hudba v dramatických momentech. Působí lehce trapně. Všeobecně v české produkci vysoký nadprůměr, spíš ale špička. ()
Roden a Dlouhý sice hrají jako o život, ale co je to platné, když celý film je mdlý a nudný. 60% ()