Barva kouzel

Hodnotit tento film je problematické jak pro ty, kdo si nečetl příběhy Prachetta o Zeměploše, tak i pro ty, kdo si je četl. Ti první moc dobře nevědí, o co jde, ti druzí konfrontují svojí vnitřní vizi s tou filmovou. Vlastně to je stejný problém, který vzniká při zfilmování jakékoliv knihy, kterou si někdo četl. Čtenář si totiž vytváří vlastní mentální představu toho, o čem si čte, a to znamená, že kolik čtenářů kniha má, tolik je individuálních mentálně obrazových příběhů. Je však snadnější zavděčit se zfilmováním nějakého realistického příběhu, románu, povídky, než fantastického či fantazijního, protože přes rozdílnost lidského vnímání a prožívání realita má víceméně vymezené hranice a podobu, kdežto fantaziím se hranice nekladou ... tedy kromě samotných hranic fantazírování. Dokážeme si sice představit draka jako létajícího ještěra a černou díru jako propast beze dna, ale představit si něco, co neexistuje v tomto Vesmíru, zřejmě nedovedeme. Takže zfilmovaná klasika nebo moderní próza sice nesednou všem stejně dobře, ale nevyvolají tak rozporné reakce, jako zfilmovaný Tolkien, Philip K. Dick nebo Prachett. Po špatné zkušenosti s Pánem prstenů, kde se pro mne osobně absolutně ztratil duch knihy, jsem s velkou nedůvěrou a jen ze zvědavosti zapnula Barvu kouzel a ... nehledě na to, že si představuji Mrakoplaše úplně jinak - vizuálně i charakterově - jsem se nakonec dodívala až do konce a vůbec toho nelituji. Rozhodně to nebyla pohroma jak Pán prstenů, ba dokonce nebylo to vůbec špatné, obzvlášť když vezmeme v úvahu i to, že to byl "pouhý" televizní film s několikařádově menším rozpočtem než ten Jacksonův. A během filmu jsem pochopila, proč je tomu tak. Vysvětlení je jednoduché - Prachett a jeho hravá kompilativní fantazie a humor jsou tak dobré, že je opravdu těžké je zkazit. Nejvíc mne ale překvapil a pobavil okamžik, kdy jsem uviděla horu Wyrmberg a draky. Ta hora se vznášela nad údolím a ten, kdo viděl Avatara, musel v ten okamžik strnout překvapením nad tím, že se zeměplošský Wyrmberg a létající ostrovy Pandory podobají jako vejce vejci. A pak že archetypy neexistují. Anebo si Cameron tu létající horu jednoduše zapůjčil. Ostatně nejen horu, ale zřejmě i samotnou Pandoru, ale o tom snad někdy jindy v komentáři k Avataru. Krátce řečeno nehledě na některé výhrady Barva kouzel mne mile překvapila i pobavila a proto jí dávám čtyři hvězdičky. Možná tím nakonec jen vzdávám hold Prachettovi. (03.04.2011)

Tříhodinové kolosy dávám s pauzou uprostřed, ať už jsou od Kubricka nebo od Agnieszky Holland. Tady jsem byla nucena sledovat v kuse, neb si ho vyžádala starší dcera (zatímco synek si zalezl do postele s IPadem.) Když přihlédnu ke skutečnosti, že fantasy není můj oblíbený žánr a do Pratchetta jsem se nikdy nezačetla, není divu, že se to odtrazilo na hodnocení. (30.10.2016)

tenhle film vysoko nad průměr vytahuje toliko věcí: předloha T. Pratchetta, Tim Curry, předloha T. Pratchetta, Sean Astin, předloha T. Pratchetta a už sem se zmínil o geniálním Pratchettovi? Snad jen místy rozvleklejší, než by bylo nutno, což je s podivem, vzhledem k rozsahu látky, která opravdu velká. Navíc, který fanoušek Zeměplochy nezaplesal při pohledu na Smrťe, Knihovníka, nebo Vetinariho (další skvělý Ironsovo výkon) a nezažil příjemnej pocit v podbřišku? (19.12.2012)

I keď som od Terryho Pratchetta čítala iba prvú časť Zemeplochy, počúvala som niekoľko vynikajúcich audio dramatizácií BBC (Nočná hliadka, Mort) a samozrejme od ľudí - spolufanov - poznám ešte rôzne ďalšie náležitosti Pratchettovského sveta. Na sfilmovanú Farbu mágie som sa teda tešila, aj keď sa priznám, že Mrakoplaša teda fakt nemusím. Ale ako filmová adaptácia je to veľmi milý počin, má krásnu atmosféru, herci boli povyberaní výborne... + výprava, kostýmy, efekty = krásna fantasy, akých sa už dnes točí veľmi málo. Už dlho vravím, že nebyť Britov, o veľa dobrého by sme prišli ;-) (19.05.2008)

Stejně jako u knih se mě líbila druhá část (Lehké fantastično) o něco víc než první (Barva kouzel). Celkově to je velmi zdařilá adaptace, ani vteřinu nenudí a potěší výborné obsazení herců (Mrakoplaš, Dvoukvítek, Vetinari). Otec Prasátek se mi líbil ještě o kousíček víc, ale nutno podotkout, že jestli by se měli tímto směrem ubírat i další Zeměplošské adaptace, můžeme být velmi spokojení. 8/10 (19.04.2008)