Buffalo Soldiers: Odvaha a přátelství

Aj keď dvd obal ponúka mylnú informáciu o dĺžke filmu /94 minút namiesto 160/, zbehol celkom svižne. Spike Lee zvolil dobré tempo rozprávania i zaujímavý príbeh, ktorému chýba pár detailov k dokonalosti, ale je to podstatne lepší film ako som očakával. Škoda, že film neobsahuje scénu , kde by sa ukázalo ako presne prišiel vojak ku kamennej hlave, s ktorou sa vláči takmer celý film. Je to síce povedané, ale mal som pocit, že to by chcelo ukázať. Úvod a záver sú skvelé, horšie je na tom prostredná časť filmu, ktorá trochu stratilo tempo, ale pri takej stopáži to nepovažujem až za taký prešľap. Vyzdvihol by som hlavne záverečnú polhodinu a krvavé prestrelky v úzkych uličkách Talianskeho mestečka, ale zamrazí aj pri drsnej scéne popravy dedinčanov guľometom. Buffallo soldiers funguje nielen ako vojnový film, ale aj ako dráma o priateľstve a zrade, čo mu dáva širší rozmer. 80%. (16.11.2011)

Mirákl ve sv. Anně. Jen ten kdo nikdy neslyšel o Spikeovi Lee, si mohl myslet že dotyčný natočí nějaký Amistad nebo podobnou limonádu o porozumění jež hory přenáší (většinou na černých zádech). Kdepak, ve scéně kdy Train drží pod krkem poručíka Birdsonga, vše je jasné: tady zní Malcolm X a jeho teze o protikladu domácích negrů a negrů z pole. A v tom je právě Miracle skvělý: v detailech, v komentářích k minulosti i současnosti rasismu v americe, v rovinách, které nasvěcují či odhalují stereotypy, nebo s nimi dokonce velmi hravě a s lehkostí pracují jako se stavebním kamenem. Za naprosto brilantní třeba považuju začátek s nejdelším dnem a starým dobrým chlapáckým pravičákem johnem waynem, kdy se Spike vysměje tradici hollywoodského zobrazování války. A mimochodem, závěrečná přestřelka, při níž většina postav zahyne se této tradici zdařile vyhýbá: zde jde jen o bolest, smrt, stupiditu, krev a utrpení, kterému žádný patos "země za kterou bojujeme" nedává legitimitu. Ale celek, který jednotlivé sympatické až bravurní části vytvářejí dohromady příliš nefunguje. Aby to mohlo být jen řetězem momentů, které si udrží svou sílu jednotlivě je to až příliš provázané jednotící narací, na koherentní příběh zas příliš fragmentarizované množstvím výpovědí a komentářů, které vedou až k wtf momentům, jako když německý důstojník vrazí Hektorovi Lugera a poradí mu staré Panteří "defend yourself". Přestože celý ten zázrak nedrží pohromadě, přestože jeho příběh klouže k vyprázdněnému a zcela banálnímu závěru, to, co dokáže Spike dostat do nutného zla toho příběhu, to pořád stojí za to. (31.05.2012)

Spike Lee patří mezi mé nejoblíbenější režiséry a předcházejícím Spojencem dokázal, že i snažší žánrovky mu chutnají. Proto jsem očekával trochu přímočařejší WWII drama. Největší překážkou se mu stal ale scénář Jamese McBridea (zároveň autor knižní předlohy), ten dokázal vymyslet tak moc nesmyslné dialogy plné výkřiků do tmy a opravdu divné wtf momenty (postava Leguizama). Krásné italské městečko je zaplněno spoustou figur, ale ani ke konci jsem se nedokázal sblížit s jedinou. Kombinace jakéhosi nadpřirozena s naturalistickým pojetím války mi obzvláště nesedla - i když si dokážu představit, že právě válečná pohádka může fungovat. Pochválit můžu snad jenom (jako vždy u Leeho) famózní vizuální kabátek a velmi slušnou výpravu. Pro takto zkušeného režiséra určitě krok stranou, který snad brzy napraví. 60 % (29.05.2009)

nejsem rasista to ne ale když černošský režisér natočí film o černošské jednotce a ze všech bílej udělá potencionální svině tak mě to trochu štve jinak černochy mám rádé to é nže ne jako malý jsem chtěl být černoch protože jim všechno sluší... no ale zpět k filmu filmařina odvedena dobře ale na můj vkus poněkud dlouhe a člověk si musí po konci přetočit na začátek aby mu vlastně došlo koho to v první minutě zastřelil... jo a je to spoiler tak to nečtěte:) (04.05.2009)

Miracles are the only sure thing in the life. Spike Lee a světová válka, nečekaně odzbrojující! Režisér dokonale skloubil dohromady válečný film s thrillerem, opravdu dojemným příběhem a naprosto nečekanou pointou, jenž staví tento snímek vysoko nad svůj žánr. A jako třešničku na dortu byl prvním tvůrcem který ukázal, že chrabří američtí vojáci nebyli pouze bílé barvy. Podobných filmů by se mělo točit víc! (27.07.2009)