Mezi vlky

Keď film z tohto prostredia a s týmto námetom drží pokope iba charizma hlavného herca, je niečo špatne. Človek sa tu nepokochá Aljaškou, pretože je celý čas buď noc alebo hustá fujavica (menšie náklady vďaka nakrúcaniu v štúdiu). A nedočká sa ani Carnahanových kameramanských atrakcií. Čo by nemusela byť výtka, keby film fungoval ako strhujúca, temná survival dráma, ktorou chce byť, ale ktorou nie je kvôli scenáru. Postavy nezaujímavé (keby pád lietadla prežil iba Neeson, filmu by to len pomohlo), dialógy k ničomu, a nápad prispieť do subžánru niečím inovatívnym žiadny. Nudiť sa nebudete, pretože sa občas zjavia hroziví (digitálni) vlci, ale na slabé tri hviezdy to dosahuje iba vďaka Neesonovi. (05.03.2012)

Banda jednotlivců s plochými osudy a minulostí rekrutovaná z řad nejbanálnějších scenáristických stereotypů, zaklesnutá v průhledném umrtním pořadníku. A nad tím vším vyčnívá Neeson jako úkaz z jiného hereckého světa. Je to film o přežití v extrémních podmínkách, horor, esoterická sonda do hlubin žoldákovy duše? Nebo snad nová vize příběhu o Psu Baskervillském? Třetí Predátor? Scénář bezadně krouží kolem skvělého námětu a marně přemýšlí, z jaké strany to celé uchopit. Postavy zakládají ohně, vyměňují si historky, neohrabaně přemítají o životě, nuceně fuckují a pak ně vyskočí digitalní vlk nebo jim za zády zahřmí vlčí chorál (to jako vážně?). A mistr Carnahan, řemeslník schopný ladně vršit skvělou akci i přestylizované obrazové filtry, tu najednou bezmocně stojí a modlí se, ať už to celé skončí. Protože kde není scénář a kam se nehodí akce a přestylizované filtry, tam ani slovutný mistr nic nezmůže. A když už tu šanci přece jen má, je to podivuhodná mizérie (desetiminutovka na útesu nad řekou otevírá letošní žebříček WTF). Být to jenom Neesonova tichá, komorní, osobní anabáze napříč nehostinnou pustinou (klidně v režii Terrence Malicka), nebylo by o čem, ale tohle nesmyslné skupinové putování postrádá prvky žánrové zábavy jakéhokoliv druhu. [Londýn, 27/1/12] (28.01.2012)

Když vlkům rupne v kuli, zapomenou, že jsou vlci. Začnou pak tančit kolem ohně s panem Neesonem a krvelačně lovit mukly a soudný divák si může akorát tak ošoupat chrupavku mezi atlasem a čepovcem nevěřícným kroucením hlavou. Je ale možné, že třeba ten mamlas, co tohle bezmyšlenkovitě naškrábal v přestávce na oběd mezi vysáváním Liamovy žumpy, prostě jen nepřišel na vhodný způsob, jak dostat na Aljašku lvy. Náš charismatický Ir patrně usoudil, že je majitel hovnocucu skvělá konexe a tak na to kývl. Jednu dávám jen za ty chudáky, kteří museli kvůli takové plytké, nízkorozpočtové, slaboduché kravině mrznout v nějaké kanadské prdeli. (01.03.2012)

Po rozporuplých ohlasech (velmi pozitivní přijetí americkou kritikou i uživateli imdb, ale podstatně horší přijetí na čsfd; akční trailery, které prý mlžily) jsem se odprostil od očekávání napínavého akčního survivalu a do kina jsem šel s otevřenou myslí a tím, že jsem připraven v podstatě na všechno a že Carnahanovi umožním, aby mě filmově potěšil tak, jak sám uznal za vhodné. No bohužel mě, kluk jeden ušatá, moc nepotěšil. The Grey je technicky velmi pěkný, ale scénář prostě drhne, nemůže se rozhodnout, co v něm bude převažovat. Hororová atmosféra, brutální útoky vlků, chlapácký dobrodružný survival, studie vztahů mezi trosečníky, filosofické rozebírání touhy bojovat a žít ... Nakonec je to o všem a současně o ničem. Na té rovině podobenství to jakž takž funguje, ale jinak mám z filmu rozpačitej dojem - a abych se přes všechny ty drobnosti, co mi v průběhu vadily, jen tak přenesl, muselo by mít to "fungující" podobenství mnohem větší razanci a dopad. Zklamání a 6/10. PS: Ten film s odstupem času celkem roste, možná mu dám ještě jednu šanci ... (09.03.2012)

Čekal se drsný boj o přežití, ve kterém si postavy šáhnou až na dno. Ve skutečnosti je ale stejně důležitý příběh zlomeného muže, který se musí vyrovnat se svou minulostí. Neeson film neskutečným způsobem táhne a nebýt laciného využívání vlků (je tu podobný princip, jako v jednodušších zombie hororech – máme skupinku postav, které se musí dostat z bodu A do bodu B a vždy, když se zastaví a odpočívají, se objeví nepřítel a jednoho z nich sežere), nebál bych se nejvyššího hodnocení. V rámci survival filmů nevyhnutelné zklamání.. Ten intimní a velmi citlivý přesah v podobě ztráty a znovunalezené chuti k životu si mě ale získal. Ukázka toho, že i z kalkulu může vzejít cosi silného a osobního. (22.02.2012)