Duel Frost/Nixon

Richard Nixon jako první prezident v historii USA podává demisi. Nic nepřiznal, za nic se neomluvil…. Napínavý a zajímavý souboj, při kterém nemusíte mít obavy, že pokud nepíšete seminární práci o ,,instalatéřích“ z Watergate půjde mimo vás. INTERWIEV JAKO PROCES, ŽÁDNÁ OČISTA! Pro laika zajímavý pohled do zákulisí, dává dostatek prostoru pro ,,studii“ charakterů a hlavně připravit se a těšit na nadcházející souboj. A když začne, cítíte drtivé fiasko a máte pocity, jako když VÁŠ akční hrdina dostává pořádně přes držku! Ano, je to politický film, který však zaujme jinými věcmi než politikou. Třeba hereckými výkony, perfektní režií a scénářem! PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Připravuje se duel dr. Miroslav Sládek vs. Zbytek. Půjdou politici do Vltavy dobrovolně? A co dr.Husák? Tohle bude dobrá komedie. (09.03.2009)

Velký zážitek. Z duelu Frost vs. Nixon sice vítězně odešel Frost, na plátně však můžeme za vítěze považovat dokonalého Franka Langellu. FROST/NIXON je báječný herecký koncert, druhak kvalitní a svižná rekonstrukce (žádné stoneovský 3-hodinový spektákl se nekoná) a do třetice velmi kvalitní drama, poslední hodinu ve které se odehrává interview jsem sledoval s hodně velkým napětím. 90% (23.06.2009)

Můj letošní oscarový favorit. Ron Howard po děsivě trapné ´Šifře´ asi prodělal záchvat tvůrčí kreativity a já mu tleskám. Protože jeho film patří mezi nejlepší politická dramata pro pěkných pár let dozadu. Je poutavě natočený, není nudně popisný, naopak prostřednictvím zajímavého slovního TV duelu obou stěžejních postav přibližuje společensky napjatou dobu po největší skvrně na politické kultuře historie Spojených států – aféře Watergate (kdy valná část americké společnosti nemohla rozdýchat Fordovu amnestii na přestupky Richarda Nixona). Frank Langella je se svým pronikavým pohledem, promyšlenou dikcí a uhrančivým sebejistým projevem ještě asi desetkrát větší ďábel, než Nixon samotný a já doufám, že ho čeká příjemná Oscarová noc :o) (06.02.2009)

Po řemeslné stránce naprosto perfektně zvládnutý film (výborná režie, kamera, herecké výkony,…). Dokonce natolik, že mi celá stopáž utekla příjemně rychle i přes naprostou nezajímavost tématu. Chápu, že pro Američana je toto součást jeho politických dějin, ale pro mě je tento příběh více než jen nezajímavým (je to sice trochu přehnané, ale myslím, že americkému divákovi by se Občan Havel také nelíbil tak jako mně). O aféře Watergate mám jen jakési obecné a povrchní informace, které tento film nijak neprohloubil, spíše na mě zapůsobil jako část informací vytržená z kontextu. Shrnuto sečteno. Oscarová nominace za režii - v každém případě zasloužená. Oscarová nominace za film - z mého úhlu pohledu objektivně neposouditelné, ale subjektivně ne. Ostatní nominace nechám stranou. A výsledek - technická stránka skvělá (cca. 90%), příběh a téma jako takové neoslovující (cca. 10%). Prosím, tohle jen malá ilustrace, nenechte se mýlit, že své hodnocení opravdu přepočítávám na procenta, ale ve výsledku je tento film prostě napůl (50%). Cítím se tu trochu jako exot, ale za svým hodnocením, které jsem si rozhodl ještě před důkladnějším prostudováním profilu filmu, hodnocení a komentářů ostatních uživatelů si stojím a jelikož tento snímek zřejmě velmi brzy zapomenu, tak už ho asi nezměním. (21.02.2009)

Již jen nápad zpracovat to jako boxerský zápas "bývalého mistra světa s talentem, který uvízl v záři reflektorů" je výborný. Na jedné straně boj za vykoupení/odpuštění a na druhé za přiznání/omluvu. Sheen hraje tak dobře, že nenechává fenomenálního Langellu ukradnout si film pouze pro sebe. Přesto to není bezchybné. Je to stále pouze klasická "howardovština". Tedy zjednodušená pohádka, byť tentokrát politická. Ovšem těch faktických prohřešků je přespříliš (a není to jen o těch vypsaných na IMDB). Především tedy Nixonův výlev během nočního telefonátu, tahle scéna si nezadá s filmy kdy nejzápornější záporák vyzradí hrdinovi svůj kompletní plán (včetně slabých míst) na ovládnutí světa. Chápu, že z filmového hlediska je to třeba i potřeba, ale pak je výsledkem zákonitě pouze fikce, která se skutečností nemá nic společného. Osobně myslím, že vynechat ten telefonát, a ponechat prostě jen skutečný stav věcí, by bývalo bylo lepší. Nechávalo by to aspoň prostor pro vlastní interpretaci zda Frost skutečně dostal Nixona na lopatky vlastními silami či zda náhodou nešlo pouze o další brilantní Nixonův tah, jak odejít ze scény s aspoň nějakou ctí a svým způsobem i slávou. (09.04.2009)