Hobit: Šmakova dračí poušť

Pak se ten vichr nechal svést přes moře noci dálkou cest. Měsíc jej hned jal do plachet a znovu svitla záře hvězd. Oblíbené scény z knihy povýšené na adrenalinové vrcholy, neskutečně funkční nové postavy a zmínky z jiných Tolkienových spisů konečně zobrazené tak, že se nemusíme chytat každé poznámky pod čarou. A když jsem se bál, že příchodem do Jezerního města může utrpět tempo, netušil jsem, že dostanu takhle vydatnou dávku Šmaka, která přebije úplně všechno kolem a udělá z Poušti znovu film roku. Fajn, vymýšlím si, to poslední jsem tušil. A ta atmosféra fantasy, dobrodružství a tentokrát i skutečného strachu a odvahy mi celý rok chyběla mnohem víc, než jsem si mohl připustit. (23.12.2013)

Vyčítat Peteru Jacksonovi – jak to tady mnozí činí – že se až příliš nechá unášet a zahlcuje nás atrakcemi, je nepochopení Jacksonovy podstaty. Ten se vlastně od doby, co jako mladý kluk pekl v mámině troubě masky zlých emzáků pro svůj celovečerní debut, vůbec nezměnil. VELKÉ PŘEROSTLÉ DÍTĚ, CO MILUJE FILMOVÉ TRIKY a rádo ohromuje vizuálními serepetičkami, co jdou kolikrát přes hranu. Náramně jsem si užil přeplácaného ´King Konga´, užívám si i přeplácaného druhého ´Hobbita´. Ten je tak vizuálně přepestrý a bohatý, že s ním v tomhle ohledu nesnese srovnání žádné jiné fantasy dílko, nebo pohádka za posledních deset let. Berme prvního vlažného ´Hobita´ jako jakousi „startovací rampu“ pro masivní druhý díl, pak tedy dostává své opodstatnění a smysl. Zároveň ale varuju – hledáte myšlenkové přesahy, oči-ždímající výjevy, zkrátka takový ten „lidsky hřejivý umělecký prožitek“? Pak se obraťte jinam. Naopak jdete na rozverného Jacksona, který je tradičně – jak mu to jeho naturel káže – utržený ze řetězu a hrne to do Vás hlava nehlava? Pak jste na správné adrese :o) (12.12.2013)

„Kto je tento hnusný chlap?" – „To je moja žena." – „A toto odporné stvorenie? Nejaký mutant?“ – „To je môj syn Gimli.“ Evangeline Lilly je o ničom (v trojke mi pripadala zaujímavejšia, keďže medzičasom zapracovali na jej charaktere), zato nečakaný (?) návrat Legolasa hodnotím s nadšením. Jedno treba Jacksonovi uznať: vizuálnu stránku. Oblečenie, masky, rekvizity, výprava exteriérov i interiérov, všetko pôsobí veľkolepo a realisticky (okrem elfského väzenia, to vyzerá aj pri siedmej repríze neskutočne umelo). Bohužiaľ, ani v dvojke sa mu nedarí úspešne predstaviť všetkých členov družiny. Finále s drakom je síce patrične ohromujúce, ale pri jeho sledovaní som sa nemohol zbaviť naliehavého pocitu, že sa nudím. Scénu so splavovaním rieky hodnotím ako jednu z dvoch najlepších akčných scén trilógie (a zároveň ako predčasný vrchol nielen dvojky, ale dokonca celej trilógie). Scenár bohužiaľ zjavne šili horúcou ihlou, mnohé veci sú v ňom len preto, aby v ňom boli (Beorn je síce skvelý, ale v trojke ho ponížili tým, že mu dali len pársekundové cameo, čím sa spätne znížil význam tejto postavy v univerze), logika si často berie dovolenku (škrati si na osamelý domček v lesoch netrúfnu, ale na majstrovsky zabezpečené elfské kráľovstvo áno?), náhody udierajú do očí (viem, že počet sudov nakoniec tak úplne nesedel, čo bolo vtipné, ale aj tak ich tam bolo plus-mínus presne toľko, koľko trpaslíkov a pritom je zrejmé, že ide o náhodu, keďže ich nechystal Bilbo, ale už tam boli dávno predtým) a pobavilo ma aj to, ako má Beorn hysterický monológ o tom, ako neznáša trpaslíkov a nemieni im pomáhať. Ale škratov neznáša ešte viac, takže trpaslíkom napokon pomôže, ale iba tým, že im poskytne kone (ťažko povedať, kde ich vzal tak veľa), ktoré údajne nutne potrebujú, inak bez nich umrú. Nasleduje štvorsekundová scéna cválania, trpaslíci z koní zosadnú a pošlú ich preč. Wtf. Inak to ale má plno skvelých scén a pôsobivých momentov, ako je pavúčí les a halucinogénna pasáž, ktorá predchádza stretu skupiny s pavúkmi. (21.11.2016)

Zde přišly náznaky prvních problémů uspěchané preprodukce a struktury tří filmů. Celé to kazí zbytečná romance, akce bez napětí plné salt od zbytečného Legolase. Pořád to má silné řemeslné kvality Jacksona, který prostě umí a je talentovaný filmař, ale hrůzostrašná struktura a zbytečné finální nekonečné akce o ničem tomu prostě podráží nohy, navíc se zde prakticky neděje nic zajímavého s postavama. 6/10! (17.10.2022)

Opět nesmírně zdlouhavé, emočně prázdné a v podstatě i zbytečné. Moje body sbírá vlastně jen za draka, který svou monumentálností budí respekt a... a za další digitální potvory. Pavouky! Jejich scéna trvá asi 7 minut a patří k tomu nejlepšímu, co ve filmu uvidíte. Hustý les, ještě hustější pavučiny, spousta chlupatých nohou a jedovatých zubů. Nástup osminožců nepostrádá atmosféru, souboj s nimi správné napětí a jejich CGI design a rozpohybování je naprosto dokonalé. V kvalitě jim může konkurovat snad jenom Odula, ta však jednoznačně prohrává v kvantitě. (01.04.2014)