Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Dufal som po piatej a siestej casti, ze Yates nepochova Pottera ako stare uspesne zabudnute fantasticke dobrodruzstva spred desiatich rokoch, ale ze poslednou castou poriadne prida na pilu, budu v nej poriadne nebezpecne boje, pri ktorych moze zomriet ktokolvek a ze nebudu v nej chybat ani nostalgicke a pre niekoho aj dojimave spomienky na stare casti. Tych poslednych 5 minut nemalo chybu, jednoducho krasa. Yates ma dokazal velmi prijemne prekvapit, avsak tu si myslim, ze nebola to len Yatesova zasluha, ale pri poslednej casti vsetkym tvorcom velmi zalezalo na tom, aby bola co najdokonalejsia, aby sa fanusikom pacila a nastastie mali aj dostatok casu az do tohto leta. Mnohi kritizuju 3D, kedze je cely film temny a v tme, ale ja som v nemeckom kine nemal ten pocit, ze by mi 3D nejako vadilo, skor naopak, bol som rad, ze som to videl v tejto verzii. Uz prva cast tejto siedmej casti sa mi pacila omnoho viac, ako 2 predchadzajuce, ale kedze na mnohe Potterove filmy si uz len matne pamätam, urcite si velmi rad vdaka tejto poslednej casti zopakujem vsetky predchadzajuce. Ale to este nejaku dobu potrva. Mimochodom knihy som nikdy necital, takze som sa nechal vzdy unasat iba filmami. (Videl v 3D kine 19.07.2011) (21.07.2011)

Rozhodně je to téměř o hvězdičku lepší než první část (ale hodnotím stejně, protože ty 4* si to prostě nezaslouží). Ano, máme tu závěr velkolepé ságy o Harrym Potterovi, na mrk se uvidíme se spoustou starých známých, jenomže... všichni mají štěk, nic není pořádné, opravdové a hudba taky nebyla nic extra - slečna nevýrazná (zrovna tady, když to má být tak epic!). Na to, že to mělo 130 minut, mi film uběhnul velmi rychle - plus. Bohužel spousta scén vyzněla tak nějak divně, na prázdno, byly zde nelogičnosti (viz pořadí Hermiona - had - Ron, v dalším záběru had - Hermiona a Ron; jak se ta Hermoška kolem toho hada dostala je mi záhadou...), i scéna, při které mi ukápla slza, celé to dějství bylo tak nehorázně přerušeno, že jsem si nemohla ani pořádně užít ten pocit lítosti, žalu... škoda. A pak boj s Voldym. Vždyť to bylo až směšné; i ta jeho smrt - to jsme se opět vrátili do jedničky? Přes dílčí nedotaženosti k mé nespokojenosti to byl vcelku fajn film, ale do kina bych na něj jít nemusela (byla jsem), stačilo to DVD. Na to, jak jsem očekávala, že film bude mít grády, vyzněl do ztracena. Lepší 3*, ať nežeru. Btw. Jsem fanoušek ságy, ale nechce se mi na to koukat obdivnýma očima plnýma sentimentu. (09.09.2011)

Těšila jsem se na epické finále a to jsem dostala. Jistě, drobné výhrady mám. Z řady scén se dalo vyždímat mnohem víc a mohly být emocionálně působivější, což se týká hlavně smrti některých postav. Jejich smrt mimo záběr je nejspíš úlitba v rámci přístupnosti dětskému publiku. Na druhou stranu se tvůrci tentokrát zcela vyvarovali zbytečných "teen" vycpávek a chrlí na nás jednu monumentální akční scénu za druhou a občas si v téhle temné podívané dovolí i povedený vtípek. Jediným opravdu velkým kazem na kráse je 3D. Vzhledem k tomu, že se většina děje odehrává ve tmě, není místy kvůli tmavým scénám skoro nic vidět. Stále si ale myslím, že sedmý díl se neměl dělit na dvě části. Byli bychom ušetřeni zbytečně natahované první části a mohli si užít finále v celé své kráse. S tím se ale nedá nic dělat, důležité je, že završení potterovské ságy dopadlo více než dobře a my, fanoušci knih, můžeme být spokojení. (90 %) (11.07.2011)

Slzy smutku zkrápějí můj pubescentní obličej zbrázděný akné. Paní Rohlíkové už přetéká konto, a tak se Hery Potrat konečně podívá do xichtu své Nemesis v podobě ploskonosého skinheada, kolem které kroužil nekonečných sedm let, plných kurvení dětského vkusu a plagiátování snad všeho, co kdy kdo ve fantasy pohádkách napsal. Džoun si za své grafomanské bláboly přihrála domů nějakou tu miliardu, pár Rosenbaumů si v Hollywoodu vylepšilo portfólio pompézní vizualizací pro ty, kteří se přeci jenom nenaučili číst a nechali za sebou celou degeneraci dnešních dvacetiletých upištěných spratků, kterým zodpovědní rodiče zavřeli na okamžik hubu tímto komerčně vyhajpovaným brakem a alespoň na chvíli je odehnali od Assbooků a masakrování mutantů s joystickem v ruce a smrtí v očích. A mohou pak s "klidným svědomím" v důchodu před návštěvama frajeřit, že jejich ratolesti přeslabikovaly celých sedm knih!!!! No jo, doba je zlá, a tak si i tento chrchel do tváře solidní fantasy literatury bohužel našel své místo na slunci. A to víc, než je zdrávo. Tolik "epické" finále, postavené výhradně jen na zběsilém prcání kouzelnými klacky při útoku na Helmův žleb, navíc nesplnilo má toužebná očekávání a já musel znechuceně zmačkat svůj transparent s nápisem "GO VOLDEMORT" a sledovat odporný heavyend, který zdaleka nezaručuje, že až paní Rohlíková cvakne černouškům v Africe pár škol a postará se o blaho všech světových retardů, vám Vy-víte-kdo může už na věky Vy-víte-co! (19.07.2011)

Rozhodně nejsem jeden z těch roztěkaných fanatických fanoušků, kteří si kapesní kudličkou vyrývají do čela autentické blesky, nebo kteří bez ochrany šukají veverky, doufajíce ve zplození nějakého zrzavého retarda. Avšak jistými podezřelými a ne úplně legálními okolnostmi jsem byl donucen tuto průměrně kouzelnou ságu shlédnouti a nedobrovolně si na ni utvořit další ze své řady překrásných, interesantních názorů. Osobně jsem tyto fantastické cance tří sexuálně zcela neatraktivních dětí užíval primárně jako zvukovou kulisu během domácích operací svých hemeroidů, takže mně mohly uniknout některé detaily. Co si pamatuju, tak nějakej obří dědula s averzí k žiletkám, přinesl někomu ke dveřím v košíku pár sáčků kokainu, nebo to bylo mimino, kdoví, pak uběhla strašně dlouhá doba, kdy můj břich několikanásobně zvětšil svůj objem, pubické ochlupení se přestěhovalo na bradu, moje ještě nepočaté děti úspěšně odpromovaly a pak to mimino stálo tváří v tvář před svým pohlavním nepřítelem. Před tím kundím ksichtem (to není urážka, to je definice muže, jenž vypadá jako kunda), po kterém šel věčnost krát dva, stál tam před ním, oba drželi ve svých pařátech své malé hůlky a nenávistně si hleděli do očí. Okamžik, na který celá teen generace trpělivě čekala už od dob, kdy silnice ještě brázdila koňská spřežení a kdy kapavka v patnácti byla vzácností. Půlky se mně napětím sevřely tak silně, že bych v nich mohl drtit lomy a co se stalo? Zamířili na sebe hůlkami, z obrazovky vyprýštilo pár epilepťáky způsobujících barev a kundí ksicht jen tak zdechl. Konec. WTF?! Na tohle všichni čekali půl dětství? Rozhořčen a konsternován neepickou úrovní finálního souboje jsem navštívil knihovnu (čti torrenty), abych si koupil (čti stáhl) poslední díl ságy a spravil si chuť grandiózním soubojem alespoň v knižní formě. Veřte nevěřte, tam se souboj nesl v ještě retardovanějším duchu, cituji: "A Harry se spolehlivým umem chytače ji chytil do svých rukou, zatímco Voldemort byl odhozen dozadu, s rukama roztaženými. Tom Raddle dopadl na podlahu, jeho tělo bylo slabé a scvrklé, jeho bílé ruce prázdné a hadí hlava bezduchá a prázdná.". To je vše!!! Navíc, pokud nejste úplný idiot a máte smysl pro četbu, musí vám být záhy jasné, že toto překládal nějaký nevidomý autista. Po prameni jsem v rámci zachování duševního zdraví raději ani nepátral a tak jsem nechal ležet originál ladem. No já nevím, kdybych sepsal nebo zfilmoval včerejší incident, jak mi spadl chleba s nutelou namazanou stranou nahoru, jsem přesvědčen, že by to bylo akčnější a překvapivější víc, než tohle historické faux pas. (27.03.2014)