Alois Nebel

Moc nechápu, jak takový snímek mohl být v české kotlině schválen a jakým způsobem získal peníze pro svůj vznik. Nulová podprahová reklama, žádná prsíčka okukovaná Bolkem Polívkou, místy náročné záběry a pouhé náznaky místo doslovných scén. Kdybychom za tohle dílo dostali alespoň nominaci na Oscara, vůbec bych se nestyděla. (11.11.2011)

Lojzíku nááš na kolejíích... Adaptace komiksu jdou točit různě. 1) Doslovně s rizikem, že u nikoho jiného než u fandů předlohy neuspějí (Watchmen); 2) Doslovně, zábavně, s hvězdným obsazením a tak, že komiks vlastně znát nepotřebujete (Sin City); 3) "Neuctivě" tak, že z předlohy vyrvete pár nejatraktivnějších linek, za což vás pak ovšem fanoušci komiksu budou nesnášet (Z pekla)... A ještě čtvrtým způsobem, který je vlastně stejný jako posledně uvedený, ovšem účinek má úplně jiný - zatímco fanoušci předlohy vám lehnou k nohám, český masový divák, pro kterého jste to vlastně všechno zjednodušoval, o vás nebude stát. A to je případ Aloise Nebela. Po čertech živý organismus skvělé komiksové knihy (její) tvůrci okrájeli opravdu na maximum a natáčeli vlastně jen s kostlivcem, který zbyl. Kostlivec to je ovšem stále čiperný, pořád má co říct a na plátnech/obrazovkách rozehrává (ne)příjemně sugestivní lidské osudy. Jednou hraje na strunu traumat, pak zabrousí do černých vod úplné beznaděje, odkud se vynoří na světlo, které ovšem nemusí svítit pořád. Pokud jde o mě, říkám, že všechno důležité, co říká komiks, říká i film. Mrzí mě jen Aloisova kratičká stopáž. Být tak o dvacet minutových vagonů delší, uvezl by toho jesenického nákladu mnohem víc.__P.S. A ano, vypadá to skvěle. (19.04.2012)

Vleklé nic! Sem fakt celkem nasranej, protože sem se na to těšil, ale dostal sem jen hodinu a půl nudy, nudy a zase jenom nudy. Vizuální stránka super, ale obsah nulovej..žádný vykreslení hlavních postav, nevysvětlený události a pohnutky, dlouhý a nudný záběry, který bylo líto někomu sestříhat. Trailer vypadal super, celej film (jehož scénář měl tak 10stran) by se dal sestříhat tak do 15-ti minut a alespoň by se tam alespoň trochu něco dělo. Strašně moc nevyužitá šance udělat tady s touhle technologií pořádnou napínavou a atmosferickou pecku.. A kam se poděli náckové z traileru? Škoda, ale takhle fakt ne ! (03.10.2011)

Je až příliš jednoduché připlácnout pozornost na banální povrch struktury děje a prohlásit ho za plytký. Taková lampa v noci. Viď, moucho. Sledujte se mnou, a sledujte pozorně. Forma tu totiž nosí děj často mlčky a komplexní sdělení, respektive množství nabízeného, vyžaduje aktivní spoluúčast diváka. Pasivní příjemce potravy se v té přímočarostí nabízené nudě těžko zasytí. Síla v asociacích. Důkaz, jak moc je důležité pokládat si správné otázky. Vedou po pěšině, kterou prozradí jen podrážky bot otisknuté v bahně než mrazem ztuhlo a překryl ho nános sněhu. To je ale potřeba počkat, než sníh zase sleze, žejo. __ Máme tu okamžik, kdy je cesta násilně rozštěpena v rozcestí. Vzniknuvší pěšinky se někdy překrývají, někdy jedna druhou na míle míjí. Obě pocházejí ze stejné minulosti, obě chromé. Cesty pro ztracené duše. Prvá pro ty, kteří pouze přežívají a rezignovaně hledají klid, prosti revolty. Pohár přetekl se smutným uvědoměním, že jeho okraj může být svlažován i nekonečné roky. Druhá, neméně zahalena mlhou pro ty, které setrvačnost žene kupředu. Sestávající z fanatického odhodlání a bolestné prázdnoty. Přežitek starého utrpení, které nikdy nenalezne klidu a stává se nepatřičným pro dobu, kam ho ta neutuchající vytrvalost zavedla. Okupují stejné mezidobí, směřují v čase do stejného okamžiku. Optikou celku jsou podivnou a nedílnou součástí ducha doby, která má ve výsledku stejné kořeny, stejné body zlomu. Jen pod drobnohledem zjistíme z jakých jednotlivostí je celek tvořen. Koukáte na roztomilý obrázek Mickey Mouse, který je složen z válečných fotek. __ Tak provázáni a přesto se míjejí. K sobě spoutáni, ale odděleni zdí. Každý svou cestou, za cílem předurčeným dnem dávno minulým. A vlaky stále jezdí laskavě neměnné trasy, a vlaky stále mají zpoždění. (Škoda toho narativního skřípání) (03.11.2011)

Dlouho jsem v českém filmu neviděl tak dokonalou audiovizuální stránku. To byla fantazie. 80 minut je ideální stopáž, během které se vám animace určitě neokouká. Za použití prakticky dvou protikladných odstínů jedné barvy je dané období a dobová atmosféra, myslím si, vykreslena úžasně. A přesně o tohle tvůrcům nejspíš šlo. Tudíž jejich předsevzetí je zřejmě splněno, ale film bude veřejností brutálně nedoceněn. Mnoho českých herců se může přetrhnout, aby jejich herecký výkon alespoň za něco stál, kdežto herectví Miroslava Krobota mi přijde naprosto přirozené a nenásilné. Ten chlapík má v sobě nezaměnitelné kouzlo. Nalijme si ovšem čistého vína. Na odrudě nezáleží. Po skončení filmu jsem měl pocit, že jsem jeho děj asi úplně nepochopil, tak jsem si jeho shrnutí dohledal a nemile mě překvapilo, že jsem ho pochopil naprosto správně. Můžeme si upřímně říci, že nebýt netradiční a líbivé animaci, tak po tomto filmu ani pes neštěkne. Děj je neobyčejně plytký. Na druhou stranu, kdyby byl nějak překombinovaný, tak by se zase mohla lehce ztrácet v pozadí temná atmosféra. Z filmu zřejmě nebylo možné vybruslit tak, aby se tvůrci zavděčili všem. No, spokojenější budou z kin odcházet zřejmě umělci a animátoři. Přes 3* jít nemohu. (30.04.2013)