Zaslaná pošta

Pevně doufejme, že se Terryho skvělých dospěláckých pohádek nikdy neujme Hollywood, protože rozpůlený, na tři hoďky natažený televizní formát jim vyloženě svědčí. Po prvním díle se člověk na Ploše zase cítí jako doma a při tom druhém se už prostě jen spokojeně tetelí. Když pominu slizkého vampíra či partičku golemů, je Zasl(r)aná pošta vlastně velmi civilní, sociálně satirický dobrodružný příběh, který se jen tak mimochodem neodehrává na naší Kouli. Hlavní postavy na obou stranách barikády jsou jako vždy krásně barvité, ty vedlejší zase každá klasicky představují nějaký ten společenský nešvar ve zhuštěné podobě .. Trocha napětí i romance, spousta chytrého i mile přihlouplého humoru a celé to krásně funguje a odsejpá .. hmm .. až zvažuju plný počet. (11.08.2010)

To jsem tak jednou dostal chuť obdivovat steampunk a zde jsem si ho rozhodně užil do sytosti se vším, co k němu patří. Nemálo mě zděsila 3hodinová stopáž, avšak film má od samého začátku bláznivé tempo a nijak zásadně se neopakuje ani v něm není zase tolik hluchých míst. Hodně mě navnadil již samotný podvodnický úvod. Poté následuje jediná poměrně dlouhá a nezáživná přesvědčovací fáze, která je nezajímavá a těžce o hovně. Naštěstí se časem hlavnímu hrdinovi zrodí v hlavně business plán a od tohoto momentu to začne zase být docela zajímavá a hodně šílená jízda. Pochválit si jistě zaslouží i vynikající herecké výkony. (70 %) (22.01.2023)

Pořád se nemůžu vyrovnat s tím, proč vypadá Zeměplocha vedle Harryho Pottera a Pána prstenů jako chudokrevný ošuntělý vagabund. Toto nedozírné promarnění pratchettovského potenciálu, který si podle mého také zasloužil postavení obrovské merchandisingové frančízy s multimediálním trhem a blockbusterovým statusem a ne televarieté od tvůrců, kteří mají talent uzenáře, morálku lichváře a styl funebráka, přičítám trojí skutečnosti: (i) V prvé řadě je Zeměplocha zábavně parodickou směsicí popkultury a subverze, která na kanonických dílech fantastiky vlastně parazituje a zároveň je komentuje. Byť nijak závratně, přece jen směřuje k inteligentnějšímu čtenáři, který ocení meta-fikce než fikce samotné. Zeměplocha neslouží ani jako kašírovaná dekorace pro romantickou pohádku (Harry Potter), ani to není tabule, kterou školomet popíše poučkami o ideálním uspořádání společnosti (Pán prstenů). To ji na globálních trzích u koncového zákazníka logicky malinko indisponuje. (ii) Za druhé vězí u Zeměplochy problém v odstupu mezi knižními předlohami a filmovými adaptacemi, který není ani extrémně krátký jako v případě Harryho Pottera, ani extrémně dlouhý jako u Pána prstenů. Harry Potter se natáčel de facto spolu s paralelně vycházejícími knihami Rowlingové a jedno umocňovalo druhé, zatímco Pána prstenů nakopli kompletně od začátku, včetně znovuvydání všech tří svazků. Zeměplocha se naneštěstí časově vklínila někam mezi ně a navíc ji zastihla digitální éra na počátku devadesátých let, která stihla utvořit početný fandom, mapy a kuchařky z Discworldu, mrakoplaší čepičky, a tudíž se ji nevyplatilo investičně vzpružit a revitalizovat. (iii) A za třetí Pratchett má jak známo Alzheimera a nepotřebuje syslit peníze, beztak má vyděláno, na rozdíl od ambiciózní Rowlingové a jako vždy zištných majitelů práv k Pánovi prstenů, čilých podnikatelů, kteří se postarali o to, aby otcova památka nezanikla v přílivu nových jmen a nových dobrodružství. ____ Odbyté adaptace Zeměplochy jsou zvláště nešťastné také proto, že nabízela obrovský makrokosmos, dynamické univerzum mnoha soustav, které jsou více či méně provázané, například v Noční hlídce mohly ve druhém plánu sedět v kantýně zbylé postavičky z jiných dílů anebo by Smrť, který se alespoň na okamžik objeví v každé z x-desítek knih, mohl zajišťovat podružný rámec či tragikomickou stafáž. Divák by tak nevěnoval recepci filmu rovnoměrnou pozornost, ale v souladu se svým profesním zaměřením i s konkrétním fandovským zájmem by si stanovoval určitou klasifikaci a hierarchizaci jednotlivých částí rozsáhlého světa. Konečně se tak mohl vyřešit základní metodologický spor, který se stihl rozhořet mezi naratology a ludology. První nahlížejí filmy jako příběhy, druzí jako interaktivní systémy. Filmy dle druhých nejsou lineárně přednastaveným řetězem, ale kybertextem, kterému dává hybnou sílu až divák, nikoli autor. Svět Discworldu se takovým úvahám a konceptům vyloženě nabízel. (30.10.2010)

Další filmová Zeměplocha, další radost pro oko Lachtanovo. Stejně jako i v Otci Prasátek a Barvě kouzel je základ v geniální předloze a v hereckých výkonech (přísahám, v knihách sem Adorátu tak rád neměl). Charisma navíc po heklolitrech dodával v roli zákeřníka David Suchet a v roli Vetinariho Charles Dance. Jen škoda sem tam nudnějších pasážích a ne zrovna dobře ztvárněné Noční hlídky PS: kdybys znala osobo, věděla bys, že Vetinari se usmívá často, pche ((o=´ (19.12.2012)

Vždy jsem chtěl proniknout do světa Terryho Pratchetta a jeho Zeměplochy, poznat jeho roztodivné hrdiny, ale nikdy jsem se ke knihám nedostal. Takříkajíc jsem netušil, kde v tom množství začít. Zaslaná pošta, kterou jsem letmo zahlédl v televizi, mi proto přišla vhod. Nejen, že je to dost příjemný příběh a první seznámení s autorem dopadlo výborně, ale lehce napovídá, že každá kniha je nejspíš originál a jednotlivé kusy spolu nesouvisí, což mne také velice potěšilo. Kvalita televizní adaptace je překvapivě výborná a nemám k ní výtky. Dalo by se říci, že na televizní film s Britské produkce dokonce nadstandardní počin. Rozhodně stojí za zhlédnutí a věřím, že i skalním fanouškům vykouzlí úsměv na tváři. 90% (09.03.2020)