Ať vejde ten pravý

Pro mě netradiční horor s místy poměrně šokujícími momenty. Zajímavé prostředí a dobrý nápad. Závěrečný masakr si nebere servítky. (15.01.2011)

Ať vejde ten pravý je ohromně zajímavý a v mnoha ohledech originální film. Příběh o nalezení spřízněné duše a vzniku silného vztahu mezi klukem vyvrhelem a holkou upírkou stojí na výborných hereckých výkonech ústřední herecké dětské dvojice, emocích, které vysílá směrem k divákovi a také prazvláštní atmosféře (hodně se na ni podílí i hudba), trochu temné, napjaté, ale zároveň ji definuje ještě jeden přívlastek, který nedokážu přesně slovy vyjádřit (snad nadějná nebo doufající). Najdou se zde samozřejmě menší díry ve scénáři a některé ne úplně logické scény, avšak divák to díky vnitřnímu pocitu z filmu dokáže záměrně přehlížet. Co ale bohužel nešlo přehlédnout byl úplně poslední (cca minutový) záběr kamery do vlaku, který celkový dojem bohužel narušil (přitom bez něho by znamenala předchozí scéna na koupališti úplně jiné vyznění; smutnější, tragičtější, ale silnější a svým způsobem krásnější). Proto to budou 4* slabšího rázu, tím však film nechci nijak shodit, protože rozhodně stojí za zhlédnutí a má moje doporučení ostatním uživatelům. (28.07.2011)

Jeden z nejkrásnějších filmů o lásce a přátelství, jemuž sice zpočátku musíte přijít na chuť, ale odměnou vám bude naprosto pohlcující zážitek s výborným, malinko předvídatelným finále. Takhle jsem nebyl přikovaný k plátnu ani nepamatuju. 9/10 P.S.: Nechápu, co na tom chce Hollywood s výjimkou jazyka remakovat . Pravda, to bude asi ten hlavní důvod. (14.11.2009)

Mírné zklamání. Slibný námět byl rozvinut v nejistý výsledek, občas bolestně balancující na hranici hororu, dramatu, dětského filmu a komedie. Jako kdyby tvůrce měl v plánu dva filmy (chytrý a nedětský rodinný film ve stylu Most do země Terabithia a neakční upířinu sázející spíše na postavy a reálie švédských sídlišť), ale peníze měl jen na jeden. Atmosféru film má, bohužel jej shazují ony komické výstupy a nevěrohodně napsané charaktery, výsledný dojem tak zvedá především sympatické úvodní dětské duo a s láskou fanouška 70s italských hororů zpracované gore efekty. (43. MFF KV - 4.7.08) (13.07.2008)

Skandinávská deprese v té nejčistší formě... (15.07.2008)

Stejně jako život upíra je nekonečná láska k někomu i přesto, že klade po cestě určité překážky. Ale proč bychom se tomu bránili, když si rozumíme? Jak jinak bychom zažili dojemný příběh? Jak jinak bychom zjistili, co dokážou naše city? Jak jinak bychom se měli obětovat? Perfektní atmosféra s ještě dokonalejším soundtrackem až lituju toho, že jsem film propásl na KVIFF. (11.10.2009)

Alfredsonovi se podařilo, to co je dáno nemnohým. Periferní žánr, adaptující starou dějovou látku, patřící do hlubokého středověku nebo lidové slovesnosti, u nás nejlépe vyjádřené Erbenovými básněmi ze sbírky KYTICE, s až překvapivým zdarem přenesl do nejžhavější současnosti. Příběh hluboké lásky s jasně erotickým podtextem je možné chápat jako vícevýznamovou alegorii a současně hluboký "filozofický" problém. Co je v lidském životrě důležitější, věrnost společenství nebo tolerance k odlišnosti, která je ze své přorozenosti nepřirozenou úchylkou, již vyvažuje mimořádný lidský náboj? Oboustranná náklonnost, která v obou případech napravuje postižení, jež si nevymyslela ani věčným dětstvím zatížená upíří holčička, ani kluk-otloukánek, citelně poznamenaný rozpadem manželství svých rodičů. Alfredson se vědomě a úspěšně autorské odpovědi vyhýbá: ale symbolika závěrečné vlakové scény, v níž v kupé sedící chlapec rozmlouvá se svou životní přítelkyní, která je bezpečně schovaná v temnu papírové krabice (kufru), pomocí morseovky. Ano, přesahy jsou možné a hloubka lidství, které není v žádném případě výhradním monopolem našeho druhu, překonává nejen tíhu konvence, ale i zábrany civilizace tam, kde se skutečné dobro, lidská slušnost, dostává do konfliktu s upíry v nás. A jen upír, symbolizované zlo, jež může být za určitých okolností i dobrem, drží ve svých rukou klíč k naší třinácté komnatě. To, vše podloženo rozvážnou a cílevědomou režií i nadprůměrnými výkony obou dětských protagonistů činí z PRAVÉHO dílo vskutku nevšední. Nevšední pro každého, kdo zcela neokoral a neztratil ani nerezignoval na schopnost naslouchat, rozumět a pomáhat, skutečně pomáhat každému, kdo trpí a strádá. (19.09.2011)

Tento film je akási vylepšená, sofistikovaná, poetická, skromná a pritom oveľa údernejšia verzia filmu 'Twilight'. Čo viac dodať. Bežte si do kín užiť tento skvostný film a nabažiť sa režisérskej a hereckej chuti po kvalitne odvedenej práci. 95%. (09.11.2009)

Je to vydarená hororová dráma zo švédskej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o chlapcovi, ktorý je v škole šikanovaný a navyše nemá moc priateľov a tak svoj voľný čas najradšej trávi na ihrisku pred svojim domom. Tu sa ale začne stretávať s príjemným dievčaťom, ktoré sa len nedávno presťahovalo do toho istého domu, ale časom si uvedomí, že ona je upírka, no priateľstvo má pre neho väčšiu hodnotu a tak medzi nimi začne zaujímavý vzťah. Spracovanie sa mi páči, síce dej je pomerne jednoduchý, až tak moc sa tu toho neudeje, ale pozerá sa na to výborne. Film zaujme už od začiatku a jeho kvalita už ide po celý čas stále hore, čo ma veľmi potešilo. Najviac času sa film samozrejme venuje hlavne samotnému vzťahu medzi chlapcom a upírkou, ktorý sa skvelo vyvíja a po celý čas ma to veľmi bavilo, ale dobre podané je aj šikanovanie, kvôli ktorému sa k hlavnej postave dá rýchlo získať vzťah a rozhodne zaujme aj upírkin otec. Za celý čas som nenarazil ani na jedno skutočne slabé miesto a vydarených scén je tu plno, takže tu si ani nemám na čo sťažovať. Čo sa týka hororových scén, tak vidno, že tu na rozdiel od mnohých podobných filmov vôbec nie sú prvoradé, len doplňujú dej a nepôsobia samoúčelne, ale všetky sú zaujímavé, efektné, pomerne drsné a niektoré aj celkom originálne. Už scéna v nemocnici alebo prvé usmrtenie muža dievčaťom dokážu zaujať, ale najlepší je aj tak záver v bazéne, po všetkých stránkach veľmi zaujímavo podaná scéna. Herecké obsadenie je na tom dobre, obe detské postavy si ma získali hneď a čím ďalej mi boli sympatickejší, ale ani tých pár dospelých postáv nesklame. Réžia a technická stránka sú perfektné, skvelá atmosféra, veľmi dobrá kamera, páči sa mi aj prostredie, mám veľmi rád túto kombináciu zimy a noci, keďže veľká časť filmu sa odohráva v noci, tu nemám čo vytknúť. Síce plné hodnotenie nedávam, nie je to práve ten typ filmu, ktorý by som mal potrebu vidieť rýchlo znovu, ale inak som veľmi spokojný. Je to zaujímavý, originálne podaný horor s upírskou tématikou, ktorý pôsobí tak príjemne prirodzene. 80% (16.08.2012)

Vynikající film, který mě uchvátil hlavně svou temně romantickou atmosférou osudového vztahu malého šikanového kluka a upírského děvčete. Všechno mi přišlo na správném místě, neměnil bych ani jedno okénko. Paráda. (13.07.2008)

Ak toto videla Catherine Hardwicke, tak sa môže so svojím Twilight strčiť do kúta a hanbiť sa. Tento švédsky horor disponuje úplne všetkým, čo som v Twilight s rýchlym skratkovitým dejom či hlúpymi postavami potrebovala. Síce ani jeden z týchto filmov nesplnil do bodky moje očakávania, tu sa mi zdali niektoré scény trochu natiahnuté a nudné, no keď to mám porovnať s tým teenagerským výplodom, tak si pridám. Veľmi krásny soundtrack, úžasne vystihnuté charaktery, upírsky potenciál vyžmýkaný na maximum a hoci ide v prvom rade o horor, imponovali mi romanticko-dramatické prvky. Lina Leandersson hrala perfektne, vlastne obaja hlavní predstavitelia predvádzajú dobrý výkon. Po takomto filme som po Twilight túžila a záverečné finále nemá chybu. :-) (12.08.2010)

Člověk se vždycky víc bojí toho, co jej přesahuje, než toho, nač nedosahuje aneb introvertní skandinávská lovestory... Teď už vím, nadevší pochybnost, že je Låt den rätte komma in velmi pomalý, hořký a smutný film, obrazotvorný ale nikoliv lacině obrazný. Příběh, který s chladem sobě vlastní minutu po minutě obrací vše, co je soudobou společností vnímáno jako klišé (od hodnoty přátelství, důvěry, naděje, upřímné lásky), příběh, který funguje na přísně citové rovině, kterou je nutno (spolu)prožít, jinak zůstává nedotčena. Tomas Alfredson nepřidal vůbec nic navíc, ani jediný motiv navrch k celkově minimalistickému formátu stejně jako kameraman Hoyte Van Hoytema, který si jen syrově pohrál s hloubkou ostrosti, detailem, prostorem a (povětšinou) minimem světla. A vlastně víc než kde jinde poutal pozornost i hudební doprovod Johana Söderqvista, jenžto přesně odhadl, které nástroje umí akusticky vyvolávat chlad - klavír, housle, kytara. Říká se, že skrze krev proudí život tělem, takže skrze nejednoznačně krvavý Låt den rätte komma in proudí život z těla ven. Opravdový, bolavý i upřímný. [final rate: 80%] (05.04.2011)

Je to spíš na 3***, ale zaokrouhluji nahoru, ne za nějaké "objektivní" kvality filmu, ale spíš ze sympatií k němu. V tom filmu je vše, co je na evropské kinematografii dobré a co ji odlišuje od té hollywoodské. Osobně jsem dost překvapen, že v dnešní době někdo natáčí seriozním způsobem dramatické filmy o upírech, ale tohle se povedlo, tak proč ne. Právě neotřelý přístup k látce jsem si vychutnával nejvíc. Celý film se odvíjí nečekanými směry, chystá divákovi jeden zvrat za druhým. Ale jinak to takový zázrak není. Občas mi přišlo, že po "artové" stránce režisér moc tlačí na pilu. (17.02.2010)

Velmi křehké a procítěné drama o lásce mezi kapkami krve, které hned zprvu zaujme krásnou vizuální stránkou a hereckými výkony ústřední dvojice. Lehoučká hudba pouze umocňuje intenzivní zážitek ze sledování. Ten pravý film o upírské tématice konečně vešel do naší kotliny a byl by to hřích nechat si jej ujít. (15.11.2009)

Nestarala bych se o srovnání s knihou, ale tady jde o tvrdé minutí se hloubkou přístupu a sdělením. Tenhle film váhavě lavíruje mezi opatrným dotýkáním se kontroverzně postaveného tématu - zvláštní dítě, nevinná bytost, jejíž přirozenou podstatou je zabíjet, osamocený tvor bez možnosti volby vržený jako měsíční kámen do panelákového dělnického předměstí - a sklouzáváním ke stereotypní zkratce, která nabírá vrchu: např. celý průběžný motiv dětské šikany, tak typické, zvlášť na severu omleté téma, se kterým se tu také jen předpokládaně pracuje. ** Film se přitom spíše vyhnul zobrazení bezvýchodného společenského naladění, které je pro knihu zásadní: takto komorně z toho vyjde jen barevně odlišná a méně vtipná varianta Interview s upírem. ** Pokusy o sblížení dvou neslučitelných dětských světů jsou v předloze kontrapunktem k průzkumu unavené sídlištní reality, do níž vniklo cosi vnímavého, křehkého, a zároveň nepochopitelně hrůzného. Cizorodé stvoření chtě nechtě vysílá po sídlišti vytrvalý déšť znepokojivých elektrických impulzů a emoční pumpa bolestivým šokem hrne život do zašedlých tkání a zaznačuje, co je ještě živé v mikropříbězích místních figurek. ** Síla knihy spočívá v nenucené plynulosti situací, kde se oba světy krutě, nebo naopak dojemně střetávají, vzájemně se podmiňují, dourčují, prohlubují a limitují, přestože jejich nevysvětlené prolnutí je absurdní, působí jako osudový omyl, který se neměl stát a jehož důsledky je nutno nést. ** Z filmu naskakuje husí kůže tam, kde je cítit, že si neví rady s nerozhodnutelnou morálkou příběhu, tam je snímek silný, váhavost účelná. Těch momentů ale není zase tolik a pachuť z konvenčních zkratek, které přebijí plný dosah sdělení a smutek ze ztráty panoptikálního rozměru knihy, je téměř překryjí. ** Knížku má určitě cenu číst. (01.04.2012)

BAFTA Awards - 1 nominacia: Najlepsi cudzojazycny film ________ Priznam sa, cakal som trosku viac, ale aj tak ma to nejakym sposobom vtiahlo do deja a hlavne dolezitu ulohu tu zohrala krasna hudba Johana Söderqvista. Pre fanusikov agresivnych hororov bude tento film prilis nudny, pomaly alebo zdlhavy, pretoze to vlastne ani horor nie je, ako skor drama a detska romantika v jednom baleni. Sikana a ponizovanie na skolach je kazdodennym problemom na celom svete a v tomto filme je tema aj o sikane. _________ Kare Hedebrant - (Oskar) +++ Lina Leandersson - (Eli) +++ Per Ragnar - (Hakan) +++ Henrik Dahl - (Erik) +++ Karin Bergquist - (Yvonne) +++ Peter Carlberg - (Lacke) +++ Ika Nord - (Virginia) +++ Mikael Rahm - (Jocke) +++ Hudba: Johan Söderqvist +++ (05.11.2009)

Neskutečně ponurý, ale taky neskutečně krásný příběh o jedné mladé lásce, které brání jedna „maličkost“… Nebudu se tu moc rozepisovat, to už udělali ostatní a lépe, jen řeknu, že kdyby takhle (alespoň vzdáleně) vypadala série Twilight, tak bych se fakt nezlobil… Tohle jsou totiž praví upíři, ne ti chudáčci z výše zmíněného filmu, kteří na slunci září… :-) P. S. Celou dobu jsem chtěl dát 4 s tím, že nemám ten správný pocit na plný počet, ale ten konec mě dostal… (15.07.2010)

Severské dusno mě pro tentokrát nepohltilo.. Ačkoliv měli tvůrci štěstí na mladé herce, tahle směsice hororu se sociálním dramatem mě nikterak zásadně neoslovila. Další severský zástupce má rozhodně své kvality, ale zařadil se mezi ty, na které jsem si zhruba tak hodinu po projekci nevzpomněl. Řada důležitých scén (těch závažných i strašidelných) nefunguje, tak jak má, takže zbývají zejména ty poetické sekvence statických záběrů na zasněžená místa posmutnělého sídliště. (12.01.2011)

V jednoduchosti je krása – pro Evropana snadněji ztotožnitelná, než hýřivá americká přeplácanost. Skloubit takovým způsobem protichůdné pocity křehké zranitelnosti se žhavou vášní, navodit atmosféru horoucího vzplanutí dvou zcela odlišných bytostí. Skandinávská symbolika jasného dne a temné noci v romantickém splynutí na lehounké sněhové podušce potřísněné kapkami rudého vykoupení. Chceš poznat slast okamžiku – zamilovaní chlad nevnímají. (27.11.2010)

Vynikajúci švédsky film o samotárskom chlapcovi, ktorému sa do susedstva prisťahuje rovnako mladé 12 ročné dievča so svojím strýkom, ktorý jej zaobstaráva ľudskú krv pretože je upírka. Prekvapivo realistické podanie držiace sa starých dobrých upírských pravidiel. Nie je tomu tak dávno keď som bol nadšený zo švédskeho upírskeho a prevažne komediálne ladeného teenagerského FROSTBITEN. Toto je však už iná káva, kľudne sa môže zaradiť k festivalovým filmom s hlbším podtextom v sebe. Remake od tvorcu CLOVERFIELDa je na ceste. (27.11.2008)