Trhliny

Tam kde je Eva Green bývá i výborný herecký výkon v kategorii ženy, Trhliny nejsou vyjímkou. Ze začátku jsem si říkal, že zase čumím na nějaký babský čajový dýchanek, ale film, díky skvělé psychologické postupce zvyšuje adrenalinek v krvi. Závěrečná scéna je silná, ale úplně top byl ten pohled Evy Green, ještě teď ho mám před očima, takhle nějak se tváří naše temné já. (26.03.2013)

Jisté režii, krásné kameře a výborným hereckým výkonům bohužel šlape na paty jen jasně daný příběh, který se ani na chvíli neodchýlí od očekávané klasiky a bez momentu překvapení tak "Trhlinám" roztrhá šanci na čistý zápis. I tak ale film obsahuje silné a nezapomenutelné scény. A María Valverde je jeden z největších talentů, jaký jsem za poslední dobu viděl. (02.04.2010)

Když mi bylo čtrnáct, hrála jsem v dívčím amatérském divadelním souboru, který se rozpadl záhy po prvním úspěchu. Hru, kterou jsme hrály, mi tenhle film připomněl. Já tam tehdy hrála právě takovou Fiammu. Jinou holku, která narušila idylické pouto mezi dívkami v "nebi" a jejich "andělem", tetou Gabrielou. I to písmenko G se tu shoduje. Film Trhliny je ovšem daleko dramatičtější a Eva Green je dokonalá G. Ta naše, ta byla jen jejím slabým odrazem. Bylo to holčičí představení a tohle je holčičí film. Nicméně drsně holčičí, se všemi odstíny emocí, s vynikající gradací. Za tu nostalgickou vzpomínku na moje vlastní dospívání o hvězdu navíc. (29.07.2013)

Film prakticky bez mužů, asi hlavně pro ženské publikum, ale nemůžu říct, že bych byl zklamaný. Eva Green tradičně skvělá jako oblíbená vychovatelka, ale v dobrém světle se ukázaly i některé mladé herečky, zejména María Valverde a Juno Temple. To vyústění celého příběhu nové španělské spolužačky mělo skutečné grády, kvituju způsob, jakým se s tím Jordan Scott vypořádala. Dovedu si představit, že nemalou část hlavně mužského publika by tenhle snímek asi příliš neoslovil, dokonce možná i nudil. No, můj případ to nebyl, zasloužené čtyři hvězdy. (30.04.2013)

Jordan Scott v celovečerním debutu Cracks nezapřela svého otce – legendárního Ridley Scotta – a natočila precizní dobové drama, které prozrazuje svůj románový původ. Při sledování filmu jsem si právě chvílemi připadal, jako bych četl klasický román od mistra-spisovatele, který pečlivě buduje zápletku a charaktery a nevyhnutelně míří k tragickému vyústění, ve kterém se vše protne, kruh se uzavře a ohromený/ šokovaný/dojatý divák/čtenář na jeho konci sotva lapá po dechu. Přesně takový zážitek mi nabídl snímek Cracks, který oplývá pečlivou režií, strhujícím a propracovaným scénářem se silnými charaktery a výbornými herečkami (pro muže zde není místo…) v čele se skvostnou Evou Green, nejednoznačnou Juno Temple a okouzlující a talentovanou Španělkou Marií Valverde. Celé vyprávění plyne pomalým tempem, díky čemuž je čas hlouběji se ponořit do jednotlivých charakterů, přičemž právě Miss G Evy Greenové je opravdu pozoruhodnou tragickou postavou, o jejichž dalších osudech bych se chtěl dozvědět ještě více, což je pro tvůrce více než dobrá vizitka. Film je z vizuálního hlediska skromný, ale zároveň i líbivý a poetický a místo snahy o povrchní efektnost se v Cracks klade důraz převážně na soudržnou atmosféru až snových rozměrů. Velkou zálibu na výsledných kvalitách filmu má nepochybně samotná románová předloha, ovšem vydařených adaptací není nikdy dost. (03.05.2010)