3 sezóny v pekle

,,Žádný peklo není, ale lidi jsou hloupí, vždycky si nějaký vytvoří. Když už jsou v těch sračkách po krk, tak zase touží po Bohu, po vyšší moci“..... Film o revoluci, nevolném dýchání, volnomyšlenkářském stylu života, lásce a maniodepresivních stavech, při jehož sledování si dost často říkám, jestli je tohle obyčejnej film pro normální lidi. Spolu s PROTEKTORem asi nejzajímavější český film posledních let. Dokonalej protiklad k profláklým ,,Troškovým Hrochům“. Ale záleží na každém, zda zvolí téměř dokonalé ,,vše“ z doby, kdy básníci nebyli v módě či raději vsadí ,,Trošku“ na jistotu. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem básník, intelektuál a surrealista. 2.) Chtěl bych svůj sexuální pud proměnit do umělecký formy. 3.) Zapomněl jsem, jaký mohou být Češi svině. 4.) Filmy Z.Trošky jdou mimo mě. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** Víte, že? Jako inspirace pro film posloužilo několik let života Egona Bondyho, které popsal v knížce ,,Prvních deset let“ a jsou zde použity i výňatky z jeho textů ,,Ožralá Praha“, ,,Pražský život“, ,,Zbytky eposu“. (23.09.2010)

Čím to sakra je, že když u nás vznikne jen trošku jiný film, mnoho lidí se může zbláznit z toho, že je to událost fenomenálního významu??? Přitom ročně u nás vznikají jeden, dva vynikající snímky, tři nadprůměrné, přibližně deset šedivých a zbytek kolem bodu mrazu. Liší se pouze počet, natáčí se čím dál větší množství, což je div, vzhledem k financování a tak. No a tenhle příklad? Z druhé kategorie. Nevidím sebemenší důvod, dělat z něj něco víc. Tečka. (01.02.2010)

Jak básníkovi chutnal život a jak básník přišel o iluze. Prostě básník z jakého by Dušan Klein radost asi neměl. Pozér Bondy by z výsledku sice asi radost měl (ale stejně by to vyjádřil jak zmínil Tetsuo), ale to se již nikdo nedozví. Ovšem čert to vem, protože co je nejpodstatnější - JÁ mám z výsledku radost. A to tak, že velkou. Akorát jí v plném pětihvězdičkovém rozletu přibržďuje střední pasáž, kde se to zbytečně táhne a vlastně se ani nic moc neuděje a Hádek, který sice hraje fantasticky, ale sedmnáctiletého mladíka mu uvěřit nelze. (29.11.2009)

Rôsol. Je to glejovitá hmota z organických látok na konzervovanie a úpravu pokrmov. Úlohu rôsolu zdatne plní aj tento artefakt. Prirodzeným pokrmom je literárne, hudobné a divadelné dielo Egona Bondyho. Tento pokrm sa kadejako dochucuje a konzervuje aby bol stráviteľný pre široké masy. Výsledný produkt má podobu synteticky všeobecne prijateľnej želéovito-amarounovej kultúrnej potravy v podobe filmov ako Tri sezóny v pekle či Nežný barbar. (21.07.2014)

První polovinu film totálně nebaví, nějaké nesmyslné verše, které neuznávají nic kloudného. Nadávat na systém může člověk vždy, Ivan Heinz se ovšem považuje za opravdového umělce. Film věrohodnost vskutku nepostrádá. Jen divák má problém se orientovat v ději, 3 sezóny v pekle mě vtáhly do děje jen velmi pozvolna a pomalu. Asi nějakých 30 minut před koncem se konečně začnou dít zajímavé věci a člověk si Ivana dá se říct oblíbí natolik že mu i fandí. Postava Jany je něco příšerného, tu ženskou bych nejraději shodil z toho mostu. Chápu ale že režisér rozmístil figurky přesně jak potřeboval. Konec filmu mé hodnocení 30% zvedá na 60%. Prakticky má divák chuť si pustit film ještě jednou. Zajímavé. PS: Pochvala za dunivou hudbu. (22.10.2010)