3 sezóny v pekle

Tak nevím. Dobrý nebo blbý? Těšil jsem se na film o Bondym z doby kolem Prosraného Února a on tam nějaký Dicaprio důležitě deklamuje Bondyho verše (nehledě k tomu, že Franková byla hodně "zestetizovanou" podobou Krejcarové). A nastojte: za celou dobu ani jedno pivo! Nicméně mě ten kluk bavil a protože jinak to bylo výborný, rozhodl jsem se vysrat se na Bondyho (ostatně co já vím, jaký byl v sedumnácti?) a věřit Heinzovi. A stálo to za to. Tedy aspoň první půlku. Ta doba tragické 3. republiky opravdu nebyla vystižena zrovna věrně, ale nešť. Diskutující bohémové, "zvrhlí umělci", večírky, surrealismus, revoluce - bylo snadné uvěřit této úzce nasvícené hře reality a fikce, bylo velmi povznášející sledovat právě to, co si autor z této vroucí doby vybral, chtělo se mi volat "ano, jen houšť!". Bondy je mrtev, ať žije Heinz. Navíc na pozadí výborných dobových obrázků, a aspoň náznaků stahujících se mračen - pokud už nějaké náznaky čehokoli byly, tak všechno hezky a působivě udělané. (Problém mám spíš s tím, co tam všechno nebylo.) No ale zhruba tak od propuštění z psychiatrie to ztrácelo šťávu. Téměř výlučné zaměření na vztah Heinze s Frankovou mě brzo přestalo bavit. Samotné to nebylo moc zajímavé (jakkoli v první půli jejich vztah zajímavý byl) a zaslechnout v tom cokoli jiného se moc nedalo. Jakási nepodařená romance v hnízdečku obehnaném ostnatým drátem. Co se kurva děje venku? Kam všichni zmizeli? Osvěžením byl výlet do Vídně. Dosti působivé - z toho megalágru najednou v křesle v šantánu s vědomím, že za chvíli musí jít přes čáru zpátky. Pomoc někdejšího (ne)přítele estébáka mě v tomto filmu nějak nedojmula. Musíme si pomáhat? Naopak výborný fór byl, jak Heinz u výslechu mluví o svém plánu zlikvidovat Trumana otrávenými blechami. Bondy totiž ve svých pamětech popisuje, jak tohle nabízel na západní straně proti Stalinovi. Tumáš Mao! Jenomže v tu dobu už nebyl ani Bondy, ani Heinz, ale zbýval mi tam opravdu jen ten Dicaprio. Přes výslechy, hrozbu kriminálu a záchraně v léčebně se Dicaprio dostává k závěrečnému "jít si svou cestou" - v této fázi už jsem to tomu Heinzovi prostě nevěřil - ne proto, že by "hrdina zklamal". To film zkolaboval. Naopak mě upřímě dojal pohled z Paříže - což nebyl zrovna ten efekt, který jsem od tohoto filmu očekával. Nejenže to skončilo slaďákem, ale dokonce mě to jako slaďák dostalo. Hovno svou cestou! V celku jsem rád, že tento film vznikl, že někoho vůbec napadlo vzít tohle téma a udělat si ho po svém, pohrát si s tou dobou, navíc s použitím Bondyho. Ale jestli se na to podívám někdy znova, první půlka mi bude stačit. Dost se mi líbil Kraus (to neříkám proto, že by se mi ostatní nelíbili, ale spíš jako úlevu, že byl opravdu dobrý). Pan Huba jako otec byl nenápadný, ale bravurní. Ostatní herce nehodnotím, protože mi prostě splývají s postavami. Takže asi dobrý. Strašný zvuk. Líbila se mi muzika, i když tam moc nepatřila, ale to bych bral jako autorovu licenci. Naopak závěrečnou píseň si měl odpustit. (05.06.2011)

Rôsol. Je to glejovitá hmota z organických látok na konzervovanie a úpravu pokrmov. Úlohu rôsolu zdatne plní aj tento artefakt. Prirodzeným pokrmom je literárne, hudobné a divadelné dielo Egona Bondyho. Tento pokrm sa kadejako dochucuje a konzervuje aby bol stráviteľný pre široké masy. Výsledný produkt má podobu synteticky všeobecne prijateľnej želéovito-amarounovej kultúrnej potravy v podobe filmov ako Tri sezóny v pekle či Nežný barbar. (21.07.2014)

Jeden svérázný rebel, který je ale víc prachobyčejným frackem, který by jednu zasloužil. Jedna nepříliš pevná dramaturgická ruka. Jedna výborně napsaná ženská role, skvěle zahraná Polkou Karolinou Gruszkou. Jedna příjemně jistá režie. Jedna řemeslně výborná technická stránka filmu. Jenže horší příběh, horší uchopení konfliktů a vlastně prakticky žádná scéna, která by chytla za srdce!! Viděno optikou tuzemského diváka ale určitě nadprůměr.. (03.06.2011)

V kontextu se stejně starým Protektorem jsou 3 sezóny v pekle diváčtějším a, dejme tomu, smysluplnějším filmem. Ovšem v kontextu naprostého vylhaného braku, který jen prohloubil propast mezi Protektorátem a Třetí republikou. 3 sezóny v pekle jsou nejnovějším příkladem nejtěžšího kamene úrazu v recepci vnímání historie po květnové revoluci našimi současníky. HOVNO bylo povýšeno na prvního novodobého teenagera, zapomenuty byly potápky a bedly. Nikdy se už patrně nedočkám rovnosti mezi frustrací z heydrichiády a Února, nadále budu jen žasnout nad tím, jak lze současně vyložit konec 40. let, protože to je doba, kdy začalo něco, co pominulo celkem nedávno, ale doba do roku 1945 už zřejmě nebude nikdy akceptována jinak, než jak ji očernili noví rudí protektoři. Přátelé, tohle je myšlenkové fiasko ve třech aktech zabalené do solidního filmu, který kupodivu funguje, ale výlučně na bázi nereality. Zkrátka a jednoduše, byl nám odepřen rok nula... Po letech od Tmavomodrého světa jsem se dočkala Hádka v roli, která mu sedla a opět se stal dominantním mezi současnými koloušky, kteří tu a tam mají možnost si i zahrát, ne jen existovat z minulých úspěchů. Kraus si v tom nejlepším slova smyslu vzpomněl na své původní povolání a nebavil, ale zaujal. Martin Huba nezklamal svou již dříve mnohokrát potvrzenou vysokou laťku, Kostelný a Krobot pro jednou neurazili, zbyteční byli jen tací úrovně Rupperta, Pauhofové a Kerestešové. Cením si výkonu Karoliny Gruszké, nikoli ale jejího dabingu. A soundtrack je půvabný. Takže jestliže má český film budoucnost, tak jedině v koprodukci, sám na to už nemá. #kinobus (22.06.2010)

„Žiadne peklo neexistuje. Ale ľudia sú hlúpi – VŽDY si nejaké vytvoria. Keď sú v sračkách po krk, ZASA túžia po Bohu, vyššej moci, zmierení. Nech idú všetci doriti. Zmierenie nie je dôležité. Je TREBA sa búriť. NEZMIERIŤ sa. Ani s Bohom, ani s peklom.“ Snímka ma po vizuálnej stránke mimoriadne zaujala (ak by som sa vrátil z vesmíru a videl ju dabovanú, myslel by som, že pozerám hollywoodsky film za 50 miliónov dolárov). Hrdinov životný štýl mi pripomenul Charlesa Bukowského (čo je plus). Dialógy skvelé („Vyzerám hrozne.“ – „Si básnik, ľudia to od teba čakajú.“). Hlášky hodné zamyslenia („Keď človek nemá s čím porovnávať, často sa mýli.“). A Kryštof Hádek nečakane dobrý. Napriek tomu som sa dosť nudil - chcel som dať 60% s tým, že film je inteligentnejší, ako ja a to mi prekáža, som už raz taký. Našťastie, režisér ku koncu prestal politizovať (nevravím, že politizovanie je zlé...), začal sa sústrediť na postavy a na scénu poslal Kostelného s Hubom, boli slzy na krajíčku a v tej chvíli si hovorím, že TAKÝMTO filmom JA 60% nedávam. (04.03.2011)