Temnota dětské duše

Zmatený pokus o psychologický horor, který ani neděsí, jelikož vždy když k tomu má blízko tak jde spíše o směšný okamžik a trefu vedle. Leelee je zde jen odleskem dřívější Johanky z Arku a Tara Fitzgerald se "přeorientovala" na zcela jiný typ, než jsme mohli spatřit v Tmavomoderém světě a také získala zcela jiné choutky. A věčně rozhalená ňadra hlavní představitelky jsou těžký kalibr. Člověka je pak dětí až líto, pak je ta temnota v jejich duši docela jasná, když musí žít s takovou dvojkou. Závěrečná pointa je buď úplně blbá, nebo se pro mě její "genialita" ztratila někde v podivném chování postav. Alespoň, že prostředí má nějakou atmosféru a děti se chovají v rámci možností docela přirozeně skoro jako dle Plívové-Šimkové metody. (30.05.2009)

Tento film z Lucemburské produkce je prvotinou režiséra Rotunda, který se jinak především živí jako producent. Film má docela solidní, i když ne příliš originální scénář, který stojí na pevných základ duchařiny, jež patří mezi velice oblíbené náměty. Máme možnost vidět střídání reality s představami či sny hlavní hrdinky, ve kterých se tyto scény střídají v barevném a černobílém provedení, což má za výsledek velice pěkné schéma, které dokáže diváky zaujmout. Snímek samotný nám nabídl hned několik variant o co v něm vlastně šlo. Bohužel perfektně rozjetý začátek a solidní střed se ke konci všechno jaksi zvrtlo. Tedy alespoň mě připadlo, že autorům došla inspirace, do všeho se jaksi zamotali a obrovský finiš se nekonal. Spíše v mé hlavě zůstalo několik nezodpovězených otázek, na které se bohužel už nedozvím odpověď. Slabší 3* (05.05.2010)

Dá se říci, že film byl pro mne zklamáním. Z počátku je atmosféra celkem ponurá a člověk neví co čekat. Bohužel od půlky filmu film dosti klesá. Jediné v čem mě film potěšil bylo, že jsem odhadl sexuální orientaci hrdinů a závěr, který jsem také poměrně brzo odhadnul. Jde o průměrnější thriller o jedné zblázněné vychovatelce. Onu scénu s housličkami jsem nepochopil, proč hrála tak vážná hudba? Největší sklamání mi přinesl samotný český název, který diváka uvadí na scestí. U tohoto filmu je to extrémně znát, protože se podívejte na jméno v originále - In a Dark Place - nic o dětech. (21.01.2012)

Román Henryho Jamese Turn of the screw (Utažení šroubu) se dočkal již mnohých filmových reinkarnací (také vyšel v roce 1898). Poprvé byl námět použit v roce 1959 ve stejnomenném televizním snímku Johna Frankenheimera s Ingrid Bergmanovou v jedné z hlavních rolí, člověk ale spíš narazí na o dva roky starší NEVIŇÁTKA (The Innocents) s Deborah Kerrovou. Tímto (určitě dočasně) posledním pokusem o vytěžení úspěšné látky naráží ale tvůrčí tým hned v prvopočátku, protože svou levnou podobou odrazuje už na ten příslovečný první pohled, i když zvolené prostředí se k podobně komornímu psycho dramatu dokonale hodí. Scénář patří také k těm slabším. Nedokáže využít tajemno ani naléhavost příběhu, a když se ke všemu přidají průměrné herecké výkony počtem nevelkého obsazení, nevypadá to na bůhvíjaký výsledek. Přesto, Leelee Sobieski se několikrát objeví v župánku, který ji dělá velmi pěkný výstřih a leč se potvrzuje příslib bez naplnění, body tím okatě nahání (jinak ale jindy křehká dívčina působí ve filmu nečekaně mužatkovsky). Navíc já osobně nebyl s dějovými zvraty dopředu obeznámen, takže nakonec musím dalších pár bodů přiznat za protiproudé a střízlivé uzavření, i když je to opravdu s přivřeným okem. I tak docela solidní výsledek pro titul ze stáje DVD Edice (na disku jsem jen nenašel uvedenou CZ titulkovou stopu), kde člověk čeká jen to nejhorší z nejhoršího. Hudba: Adam Pendse. 40% (10.11.2009)

Normálně mi nedělá problém komentovat film bezprostředně po jeho shlédnutí, ale u tohohle to problém byl a pořád (už je to asi 5 dní) ještě je. Temnota dětské duše je, pro mě zcela překvapivě, totiž jeden z těch filmů, který pokračuje i poté, co ho dokoukáte, vězí vám v hlavě a ovlivňuje vaše myšlenky, nutí vás rozebírat to co jste viděli dál a dál a nutí vás snažit se dopátrat se alespoň nějakého závěru ohledně toho, co jste to vlastně viděli. Pro mě tento film byl skoro rána z čistého nebe. Pravda, je to jako by si scénárista a režisér otevřeli kuchařku duchařských (?) hororů a podle těch nejvyzkoušenějších a nejzaručenějších receptů (podle nichž nemůžete nic zkazit), natočili sice ne originální, ale chutný psychologickoduchařský chod. Ale!!!!! Přes všechnu neoriginálnost a komornost pokrmu, ho dokázali přikořenit něčím, co zanechává dlouhý chuťový ocas. A to je něco, co mám na filmech hodně rád, když s vámi tráví nějaký čas i poté, co vyjdete z kina, nebo vytáhnete DVD z přístroje. Bezprostředně po shlédnutí filmu a i hlavně díky náhlému, nečekanému a na první pohled nic nenaznačujícímu a nevysvětlujícímu konci (film jako prostě najednou skončí, jako když zmáčknete vypínač a v místnosti se najednou, v nečekanou dobu) zhasne, jsem lavíroval na nějakých 50%. Jenže druhý den ráno jsem šel vyvenčit psa a zjistil jsem, že ten film nemůžu pustit z hlavy a tak jsem tomu dal volný průchod, strávil s ním celé venčení a dobral jsem se k tomu, že jednak ten konec má svůj smysl, ale najednou mi dává smysl i celý film. Takže, v mých očíh ten film zraje jako víno, čím delší doba uplývá od okamžiku, kdy jsem ho viděl, tím více v mých očích stoupá na hodnocení. A nejen kvůli dobře odvyprávěnému příběhu, ale také kvůli Leelee (konečně nějaká dobře stavěná, neokázale hezká herečka s neuvěřitelně uhrančivýma očima), Taře Fitzgerald a zajímavé hudbě. Možná si budete klepat na čelo, ale jdu do 4*. Tu pátou nedávám jen z jakéhosi záchvatu objektivnosti. (13.08.2010)