Mandragora

Kolik je ti? - Patnáct. - A co děláš? - Co si zaplatíš... Brutální výlet do devadesátek za pány ze dna jezera, k trochu jinému hotelu, než před kterým tenkrát šlapali Keanu s Riverem v Mém soukromém Idahu. Tenhle krutý film mě kdysi dost vyděsil - a to i přes řadu temně komických momentů, třeba kolem toho, jak se v Krysím doupěti mezi gulášovkou a bičíky točí kovbojky... (14.02.2018)

S hodnocením Mandragory je to těžké. Asi se všichni shodneme, že po formální stránce ten film není dobrý. Je špatně natočený, herci nehrají dobře, navíc zlá kamera, scénář.. Nejvíce se to projevuje v emočně vypjatých scénách, které jsou občas až směšné tím, jak lacině se snaží šokovat. Přesto není úplně jednoduché Mandragoru odepsat, protože něco na ní je. Ač má přes dvě hodiny, v žádném okamžiku nenudí. Je svéráznou upřímnou výpovědí své doby. Sám jsem se párkrát zatoulal do podobných podniků, kde se po špinavých stolech válejí zfetované existence, takže si nedovolím brát ji na lehkou váhu. Souhlasím se zdejší většinou - natočit remake s profi štábem a může to být filmová událost. (09.02.2010)

Neohodnotitelný film. A z jakého důvodu? Neřadím ho mezi klasické filmy, protože je s ostatní českou tvorbou neporovnatelný. Film, který si na nic nehraje a snaží se co nejrealističtěji a možná i proto velmi amatérským způsobem popsat bohužel často velmi pravdivou skutečnost, nebude mezi publikem nikdy oblíbený a uznávaný. Přesně o tom konvence jsou. (29.11.2008)

Snímek je mistrně natočen - kamera, hudba, scénář... Co bych mírně vytkl jsou herecké projevy a občasné dialogy... Toto kritérium sice nerad přehlížím a asi by v některých případech normálně znamenalo hvězdičku dolů. Ať se jedná o nezávislý, či "závislý" film, ale musím uznat, že zde je natolik vyváženo výrazovými prostředky a za to, že se to autorům skutečně povedlo realizovat, i přes to že podobná tvorba bohužel nemá u nás "na růžích ustláno" dávám plný počet... Přesněji bych to viděl tak na 90% (film vidím v podobné rovině jako např. Anděl Exit). (01.10.2009)

Toto je jeden z mála českých filmů u kterých člověka skutečně mrazí, stejně jako tomu bylo v případě Requiem pro panenku. Ačkoliv vůbec netuším jaká byla ohledně prostituce situace na začátku 90. let, nemám díky velmi sugestivnímu a skoro až dokumentaristickému pojetí problém uvěřit, že takový hnus u nás skutečně existoval. Mladí kluci jsou prezentováni jako zboží, které má určitou dobu trvanlivosti a které můžete za pár korun mít, dokud není k vyhození, aby bylo nahrazeno zbožím jiným, dosud nepoužitým (tato symbolika je krásně vidět v posledních minutách filmu). Přitom zamotat se do tohoto koloběhu se nezdá být těžké, stačí být dostatečně naivní nebo zoufalý a lidé, kteří toho rádi využijí, si vás už najdou sami. Hlavních postav je vám spíše líto i když se z nich v důsledku morálního i tělesného úpadku stávají lidé v podstatě kriminální a pro společnost škodliví. Mají svou lidskou stránku, nejsou to černobílé postavy (viz Markův kamarád, který zpitý pod obraz brečí, protože se už nemůže díky svému zaměstnání vídat s otcem, kterého má ve skutečnosti velmi rád). Je to depresivní film, rozhodně žádná oddechovka a už vůbec ne pro citlivé povahy. (23.04.2015)