Signum laudis

"Čemu vy svině vlastně věříte?" aneb výborná česká odpověď na Železný kříž a Stezky slávy. Film doslova nabitý úvahami a oplývající dobře mířenou kritikou. Každá z postav, jakby tu reprezentovala společenskou neřest, ať už třeba proradnost, vypočítavost, alibismus či pohrdání sociálně a společensky nižšími jedinci. Původně nejsympatičtější člen velení Josef Bláha coby hejtman Bruno se ukáže jako největší svině. Jedněmi nenáviděn, druhými pohrdán, zásadový při plnění povinností, takový je kaprál Hoferik, férový muž se smyslem pro zodpovědnost, jemuž de facto zlomí vaz takřka až fanatická víra ve vlastní ideály. Ideály, které elita káže, ale které jsou jen vyprázděnými pojmy, protože jde-li o kejhách, veškeré cnosti jdou stranou. A závěr, co věta, to perla. "Orientujete se, kudy máme jít, pane redaktore?" - "Já se orientuju vždy, generále." Jedinou slabinu představuje hudba, film by si zasloužil nápaditější a bohatší doprovod, ale i tak se přikloním k nejvyššímu hodnocení. (18.05.2013)

V.Muller v roli kaprála Hoferika který se se svýma podřízenýma rozhodně nepáře a jeho slovo znamená tvrdou pěst.Jenže jak už to tak někdy chodí méně je někdy vice a tak se kaprál znelíbí poseroutkům jako sou např.general Berger a ti mají v plánu se raději vzdát než bojovat za císaře pána a jeho rodinu a tak staví kaprála před vojenský soud a tam ho čeká jediný možný trest-Poprava zastřelením.Naprosto souhlasím s níže uvedenými komentáři že tohle byla životní role V.Mullera(i když hajnééé Horyna též nebyl špatnej)a svým charismem naprosto zastínil slavné české herce(Lukavský,Prachař,Kodet) (12.11.2008)

Zpočátku celkem obyčejný film o osudu českých vojáků v rakousko-uherské armádě. V poslední půlhodině se však rozehrává přesvědčivé drama, které pozvedá celý film o stupínek výš. Vlado Müller je vážně skvělý, zdatně mu sekundují ostatní členové hereckého ansámblu. Jen ten Zdeněk Liška by se nemusel tak okatě vykrádat, ačkoli je to samozřejmě hudba výborná. (28.03.2012)

,,Máš mě rád?" – ,,Podle rozkazu, pane hejtman." Na tomhle vynikajícím válečném dramatu mě pokaždé fascinuje kromě jiného ta skrytá ironie až sarkasmus. Alespoň na mne působí Signum laudis místy jako tragikomedie, zejména přes postavu pijanského hejtmana Bruna v podání Josefa Bláhy (naprostý vrchol jeho herectví). Třeba jeho drsná rozmluva s kaprálem Hoferikem (rovněž vynikající Vlado Müller) ve vyhořelých troskách a s notorickým popíjením kořalky budí ve mne hrůzu i pocit komičnosti zároveň. Ale asi takový byl záměr, protože celý snímek nepředstavuje v souvislostí s tématem 1. světové války žádný "hraný dokument", ale poukazuje na stupňující se absruditu a nesmyslnost uprostřed armády na čele s absurdně poctivým kaprálem. Ten plní s pýchou na ocenění páně císaře (Signum Laudis = znamení chvály) každý rozkaz, včetně ztrát na důležitém válečním "majetku" (vojáci, koně). Ve chvíli brutální scény s rozmlácení koní docela hnusné, jinak tomuto skvěle propracovanému snímku nelze nic vytknout, protože zapůsobí jak drsnými bojovými scénami, tak luxusním herectví většiny protagonistů (dále např. Ladislav Frej, Radovan Lukavský), stylově laděnou výpravou, kamerou, hudbou Zdeňka Lišky i občasnými nadsázky v drsném příběhu. 95% (25.02.2017)

Vlado Muller v ničom nezaostáva za Klausom Mariom Brandauerom v podobne ladenom Kapitánovi Riedlovi, uznanlivo musel hlavou pokyvovať aj tvorca Paths of glory, Stanley Kubrick (ak by film videl, čo pochybujem), nad vyváženosťou všetkých filmových zložiek antimilitaristického filmu zpoza "opony". Mňa najviac Signum laudis okrem nepredvídateľného deja (najlepšie vopred nič nevedieť) a zobrazeného násilia dostal svojim cynizmom. Hláškami, ktoré nie sú ani tak fórikmi, ako skvele pasujúcimi mrazivými bonmotmi jednotlivých postavičiek. Kedykoľvek otvorí hubu napríklad Zedníček a dáte si to do kontextu deja, začnete chápať Hollého perspektívu zobrazovaných udalostí a charakterov. "Veď on nie je predsa žiaden vodca! V danom momente je ten najlepší..." O dvadsať sekúnd divák pochopí... (24.03.2013)