Last Exit to Brooklyn
Posledný útek do Brooklynu
Režie:
Uli EdelScénář:
Desmond NakanoKamera:
Stefan CzapskyHudba:
Mark KnopflerHrají:
Stephen Lang, Jennifer Jason Leigh, Burt Young, Peter Dobson, Jerry Orbach, Stephen Baldwin, Sam Rockwell, Ricki Lake, Alexis Arquette, Mark Boone Junior (více)Obsahy(1)
Děj se odehrává během dlouhotrvající stávky v místní fabrice, která zaměstnává většinu místních lidí. Hlavním hrdinou je jeden z odborových vůdců, který během stávky získává velkou moc a zároveň objevuje svoji dosud netušenou sexuální orientaci. Paralelně běží příběh místní prostitutky Tralala, které se poprvé stane, že narazí na chlapa, pro něhož je více než hodinovou záležitostí. A do třetice příběh rodiny, jejichž mladičká svobodná dcera otěhotní. To vše se odehrává v padesátých letech v Brooklynu v ponurém prostředí nižších společenských vrstev žijících ve světě, kde vládne zejména násilí, podvody a alkoholizmus.
Film podle slavné knihy Huberta Selby Jr., která v ČR vyšla pod názvem Poslední odbočka na Brooklyn.
(BDMarty007)
Recenze (22)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,730,005║Tržby Celosvetovo $2,500,000║ ()
Netušim, jak to vypadalo v 50. letech v Brooklynu, ale jestli tam žili jen samý zloději, opilci, odboráři, kurvy, buzeranti a feťáci (případně kombinace jmenovanýho), tak teda poteš. Navíc to tam všechno vypadá jak po výbuchu atomový bomby. V tomhle šílenym prostředí se pohybujou různý podivný existence a film sleduje osudy několika z nich. Většinou je to docela depresivní, ale při sledování Burta Younga jsem měl často pocit, že se dívám na komedii. Důležitý je, že film nenudí. Mně se to líbilo a podle mě to stojí za vidění. I když od režiséra Uliho Edela bych víc doporučoval My děti ze stanice zoo. Ale to je možná daný i tim, že prostředí Západního Berlína 70. let je pro mě přecejenom o dost bližší, než prosředí Brooklynu 50. let. 70% ()
Hořkoskadká limonáda té nejvyšší kvality. ()
Živočišné drama plné syrového života. Příběhy periferních tvorů, bytostí tvořících masy, článků řetězu, které samy o sobě v kotli všehomíra zdánlivě nic neznamenají a jejich jsoucno se vytratí jako pára nad hrncem a jediné stopy, které po nich možná zůstanou, jsou vybledlé fotografie s tvářemi bez jména. Na jednu stranu depresivní procházka špínou lidského bytí, na tu druhou pocit sounáležitosti s pinožením se za svým štěstím. A někdy k němu stačí i to, že nám dítě řve celej zkurvenej den. Maj recht, pane Edel, za pět. ()
Strach, špína a samota. A také největší gangbang filmového plátna. Hodně must-see. ()
Velmi syrový a silný dojem. Několik vyprávěcích rovin, nad kterými vyniká nezapomenutelná scéna při nočním potlačování stávky, ale také gangbang s opilou Tralala (Jennifer Jason Leigh). V menší roli odborářského funkcionáře uvidíme Jerryho Orbacha, přísného otce z Dirty dancing. ()
Děsil jsem se, aby tohle filmové zpracování knižní předlohy nedopadlo třeba jako Bukowskiho Barfly, tedy nevalně, ale naštěstí se tak nestalo. I když jsem Selbyho Poslední odbočku na Brooklyn četl ještě v minulém tisíciletí, byl to pro mě tehdy tak silný zážitek (stejně jako všechny jeho knihy), že se mi vryl hluboko do paměti. A během filmu se mi vzpomínky na obsah knížky živě vracely v celých větách. Kdo by taky mohl zapomenout třeba na Tralala, stávku, Vinnieho partu, nebo zženštilé teplouše. Troufnu si říct, že filmu se podařilo zachytit syrového, drsného a depresivního ducha předlohy věrně, i když co pamatuju, knížka byla ještě syrovější, drsnější a bezútěšnější; a třeba Tralala myslím dopadla mnohem hůř. Nad filmem možná bděl i sám autor (mihne se v malé roli řidiče auta, které porazí Georgettu, jeho tvář si dones dobře pamatuju z nějaké knižní obálky). Intenzivní vzpomínka a já lituju, že jsem tenhle film neviděl už dávno. A už vím, po čem se příště podívám v knihovně. ()
Bezútěšné, špinavé prostředí Brooklynu padesátých let a tři minipříběhy frustrovaných lidí z nejnižších sociálních příček. Nic, co by člověka nabilo pozitivní energií, ale je vidět, že i tady je alespoň naděje, že i v té největší mizérii může člověk najít trochu štěstí. Herecky pobaví Paulie z Rockyho, který tady hraje Paulieho z Rockyho a pak Jennife Jason Leigh, která byla k nakousnutí. 75% ()
Dobré, ale oproti knize celkem čajíček. ()
Když dělníci začnou stávkovat a Brickman Metal Co zavře bránu, pak veškeré deviace začnou eskalovat. A všechno by skončilo totálním zánikem, kdyby se nakonec přece jen neotevřela, neboť zavřenou bránu lze už jenom otevřít. Dělníci bez práce je prázdná množina, kterou postupně plní "samý zloději, opilci, odboráři, kurvy, buzeranti a feťáci" (dobytek ****). Dělníci vstupující v závěru branou do fabriky mají veselou, žertovnou a optimistickou náladu - asi tak jako 6 000 000 nezaměstaných, když jim dal Hitler práci. Nicméně, dát se posledním exitem do Brooklynu (je zvláštní, že si český překladatel názvu filmu ani nepodíval na plakát, asi to bude jeden ze stávkujících) nedoporučuje, mohli byste se dostat do světa, který je přímým protikladem toho, co od něj čekáte. Nakonec se sice může stát, že trocha citu se přece jen projeví, ale moc bych s tím nepočítal (Hubert Selby Jr. ho tam také nemá) .... Tohle jsou jen slova, ale zvládnout tuto divokou smršť režijně.... ()
Spolu s Baader Meinhoff Komplex je toto najlepsi film rezisera Uli Edela - strajk vo fabrike, a okolo toho sa vsetko toci. Akysi odborovy vodca si ujasnil sexualnu orientaciu, mlada stetka sa zalubi do chlapa a nie je to len o sexe a v akejsi rodine sa este riesia okolnosti okolo dcery. Co konkretne sa riesi, to nech si uz divak zisti sam, brojlery sa mi tu pisat nechce. Kazdopadne vyborna drama o zivote v Brooklyne v 50. rokoch, debutoval tu dokonca aj isty Sam DobraSkala. Jennifer Jason Leigh hrat nevie, takze herecke koncerty nehrozia, Stephen Lang /Avatar/ silne pochybujem ci vie hrat a este som videl aj Burta Mladeho /Seria Rocky/. Kazdopadne fajny film, ale mainstreamom dost ignorovany a to je skoda : 89 % ()
Jeden z mých nejoblíbenějších! Poprvé jsem viděl v kině 18. 10. 1989 v Hamburku. ()
Na to, že je to tak staré mne to chytlo hned od začátku. Film, který vegetuje ve stínu svých slavných příbuzných (Tenkrát v Americe, Příběh z B.). Není zdaleka tak propracovaný, ale své kouzlo má taky. Musí to být vskutku magická čtvrť, ten Brooklynn...80% ()
Pohled do života Brooklynské spodiny chladný ,neosobní a místy drsný příběh o každodenní existenci místní chátry plus jako bonus sme svědky hromadné šukačky s blond šlapkou oplývající zvláštním jménem Tralala ,které ovšem po samotném aktu do zpěvu nebylo.Prostě podřadná verbež v celé svojí kráse. ()
Kniha je absolutní top a proti ní je film absolutní shit. I tak dávám 3 hvězdy, takže si dovedete jistě představit, jak moc je úžasná knižní předloha :). ()
Jen poznámka: kniha, podle které byl film natočen, vyšla pod přesnějším názvem Poslední odbočka na Brooklyn. Film mě spíš příjemně překvapil, vyzdvihl momenty, které mi v knížce přišly nezajímavé, a naopak zajímavě slisoval vztah Harryho a Georgette. ()
Film podle mojí oblíbené knížky jsem si dlouho přál vidět, tím spíše že Huber Selby Jr. se i podílel na jeho přípravě a dokonce si tam střihl i maličkou roli řidiče taxi. Moc jsem si nedovedl představit přenesení této knížky složené z delších povídek odehrávajících se v Brooklynu v padesátých letech do filmu. Tvůrci k tomu přistoupili tak, že vybrali dvě povídky, které se stávají kostrou filmu, a film paralelně sleduje vlastně tři příběhy, které se sice volně prolínají, ale moc se vzájemně neovlivňují. S výsledkem úplně spokojený nejsem. Scénář sám o sobě není příliš objevný a jako celek mi to přijde oproti knize ploché a slabší. Poměrně slušně je zachycena bezútěšnost a beznaděj, všude přítomné, úplně samozřejmé násilí, to vše v příkrém rozporu s obvyklým obrázkem idylického „amerického snu“, kterým byla do té doby prezentována Amerika padesátých let. To je zachyceno dobře, ale nemá to takovou sílu jako kniha, kde je HS velmi úderný, zpravidla už ve třetí větě jde na věc a navíc používá extrémně explicitní jazyk a detailní popisy násilných a sexuálních scén. Ve filmu si ze zřejmých důvodů takovou explicitnost dovolit nemohou a tak to trochu působí jako drsnější gangsterky. Hodně příjemná byla muzika Marka Knopflera! Kniha mi asi nastavila očekávání, které reálně nebylo možno splnit. Nejsem asi v tomto případě schopen úplně objektivního hodnocení. Váhám mezi 3-4. ()
Selbyho literární předloha je obrazem horkého Pekla. Čeho přesně obrazem je filmové zpracování, není jasné. Snad akorát toho, jak převedení na plátno knihu vycucne, ponechá z ní jen kostru, a zůstane tím pádem takřka prázdné. ()
Nepřehledný a zmatený obraz jedné americké chudé dělnické čtvrti - prostitutka, dělníci a jejich stávka, těhotná dcera....mišmaš velmi svižný a nenudící, leč až na scénu s lehkou děvou Tralala a jejím povyražením s dělníky nevýrazný. ()
V pražských kinech se promítal od 16. 5.1991 (Světozor) ()