Snídaně u Tiffanyho

Knížka Trumana Capota se celá spíš než na příběh soustředí na zajímavou osobnost hrdinky Holly Golightlyové a na prostředí, kde žije. Je moc dobře, že to tak zůstalo i ve filmu, kde Audrey Hepburnová hraje něco, co by do ní jinak nikdo neřekl - suverénní dívku, která se ráda obklopuje výstředními věcmi a lidmi a okouzlujícím způsobem se prezentuje jako dáma velkého světa, třebaže nemá ani vindru. A to všechno v New Yorku, prezentovaném jako ideální místo k životu. Krása. Ale jistý rozdíl tu přece je. Film je film a je třeba přikrmit diváka i romantickou zápletkou. Ta v knize pochopitelně není, protože hlavním hrdinou a vypravěčem byl sám Truman Capote a ten dával přednost mužům. 80% (09.01.2006)

Už dávno sa nestalo, že by ma sladká limonádová romantika dokázala dojať až k slzám, preto som stavil stávku na istotu a pustil som si túto ospevovanú ódu. Ale očakávaný zámer a cieľ sa však v plnom rozsahu nedostavil. A škoda, že tam nešupli ešte o kúsok viac toho humoru. Napriek tomuto, všetko ostatné je presne tak ako má byť, príbeh vkusný a zápletka originálna, dospelá, vyzretá a nov(odobej)šia. Keď to všetko navyše zahrajú (!) elegantní a na pohľad príjemní herci, nie je nad čím rozmýšľať. A tá mačička bola trefa do čierneho. 80%. (27.12.2007)

Hovorí sa, že „poslušné ženské sa dostanú do neba, zlobivé tam kam chcú“ a presne o tom bola pre mňa táto sladká romantika...a scenár nebol až tak podstatný. Zásluhou geniálneho hereckého výkonu Audrey som tej malej mršnej Holly odpustila veškerú naivitu, vypočítavosť a sebectvo a emočne ma úplne dostala. Zo všetkých najlepšie však zahral neskutočne rozkošný Hollyn kocúr – ten ma bavil zo všetkého najviac. Raňajky u Tiffanyho majú údernú pointu, sladký záver a viem si predstaviť pustiť si to znova, znova a znova... (04.09.2008)

Rád bych zde vysvětlil, proč jsem tenhle film nikdy neviděl celý, až nyní (dokoukaný vyloženě na sílu), a proč mi přijde odpudivý. Především éterická Audrey tu hraje mimořádně extra nesympatickou dilinu (já vím, záměr). Připomíná mi fifleny z gymplu, které moc dobře věděly, že jsou neodolatelně lákavé pro své klučičí protějšky, a tak záměrně provokovaly, jen aby se dle svých slov "dobře bavily". Audrey tu přesně v tomto stylu předvádí neodolatelná kukadla, účesy, róby etc. (povrchní svět módy), ale z úst vypouští takové banality, že by se za ně styděl snad i začínající scénárista. Navíc příběh je tu doslova nulový. Komediální prvek - domácí pán hájící svoje práva na večerní a noční klid, je asi to nejlepší, co tenhle film nabízí. Ono vlastně není o čem psát, nezasmějete se a jestli se dojmete, je s otazníkem (já ne - není nad čím, ačkoli se filmaři snaží, seč můžou). Z celé filmografie Audrey Hepburn asi nejslabší film. Film, který mě vyloženě štve. (22.01.2023)

Film, ve kterém je pouze jediný herec, tedy herečka, všechno ostatní je kompars. A naleštěný panák, co jí hraje kamaráda, na falešně charakterní postavu nemá schopnosti, takže snaha udělat z něj hlavní roli selhává. Další wtf zkažení "klasiky" je role, která měla být komická - japonský soused v podání M. Rooneyho. Fakt zhnusující. Poměrně syrová delší povídka z reality byla zmasakrována do kulis pro Audrey, s velmi pochybnou a nerealistickou omáčkou. Aspoň ten slaďák Moon River že si vystřihla a ukázala, že umí zpívat (což jí v My Fair Lady znemožnili)... (03.03.2013)