The Runaways

Tak pro mě osobně by se tento film točit rozhodně nemusel - za prvé: o existenci The Runaways jsem neměla páru, až na jeden "flák", který, jak se ukázalo, stejně nahrála až Joan Jett samotná - za druhé: krom toho, že tato rocková kapela byla výjimečná ve světě mužských hudebních seskupení tím, že byla jako první ryze dívčí, nebyla ničím jiným zajímavá, pokud tedy někoho zvlášť neberou zfetované mladistvé z rozvrácených rodin - za třetí: neoslnil mě ani rozpačitý konec, kde se mně dalo na vědomí, jak se Cherie Currie po dlouhém boji vyhrabala ze svých závislostí... no jistěéééé, proto v současnosti vyřezává motorovou pilou sochy :-D. Důvod, proč jsem si snímek vybrala, byla pouhá zvědavost na zajímavého Michaela Shannona, který se mi jeví stále zajímavějším, což je jedním z kladů tohoto filmu, druhým je Dakota Fanning, ke Kristen Stewart se snad ani nebudu vyjadřovat a celek mně vyzněl jako jeden velký, pubertální trapas, na který každý, komu se stal, kouká rychle zapomenout. (03.04.2012)

O nejakejch Runaways jsem v zivote neslysel, coz je ale v podstate fuk, tohle je klasickej biografickej film, kde mame zacatky kapely, uspech i pad. A nastesti to slape od samotnyho zacatku, svizne odsejpajici dej, perfektni pisnicky. Bohuzel poslednich 20 minut uz se nic nedeje a kdyby tu nebyly, tak se nic nestalo. Co se tyce herecek, konecne se Stewart a Fanning dokopaly k nejaky poradny roli, takze Stewart neni ta kravka ze Stmivani, ale pusobi skutecne vcelku drsnacky, nadava, chlasta, akorat to haro je dost hrozny. Co se tyce Dakoty, ta uz nastesti povyrostla a nedela svoji typickou prechytralou urvanou holku, dostala nejvyzivnejsi roli, perfektne ji zahrala, ale tu drsnacku ji s tim jejim xichtem proste neverim. Nicmene ja tu mam jinyho favorita, skvele ujetyho Shannona v roli producenta. Nebejt tech opruzackejch poslednich 20 minut, mozna bych premejslel i o paty hvezdicce, takle jen solidni ctyri a po case zase perfektni hudebni film. (12.08.2010)

Pekne natočené, úprimné, zábavné, sexi a so super hudbou... skrátka paráda. O niečo podobné sa snažili napríklad aj tvorcovia minuloročného detinského pokusu o generačnú výpoveď, s názvom Don't Stop. No, každý nie je Floria Sigisimondi. Krásne prepracovala každý záber a obrázok a aj poleno akým je v poslednej dobe Kristen Stewart, dokázala prinútiť aby sa tou Joan Jett naozaj stala. Veril som jej to. Veril som emóciám v Dakotiných obrovských očiach, veril som tomu I Love Rock N' Roll. 85%, s citom a obrovskými sympatiami. A srdcovkou na záver. (26.05.2013)

Z filmů žánru životopisného/hudebního se během let stala předvídatelná podívaná, která rezignuje na vypravěčskou originalitu a místo toho nabízí pouze popisné epizody ze života známých postav, na jejichž popularitě staví atraktivitu celého filmu. Takové filmy jsou pak vděčnými látkami pro herce toužící po nějaké té oscarové nominaci. Povětšinou to jsou filmy technicky precizní a dobře zahrané, které fungují jako vděčné inscenace pro zaryté fanoušky a „náborové filmy“ pro diváky tvorbou umělce, o němž film vypráví, neposkvrněné. V těchto případech se pak ikonické momenty ze života hlavní postavy a samotný výkon herce, jenž tuto postavu ztvárňuje, staví mnohem výše nad potenciální záměry o inovativní přístup k látce a umělecké ambice samotných filmových tvůrců, následkem čehož se z takovýchto filmů stává sterilní a ničím nevybočující podívaná. Toto tvrzení samozřejmě není možné brát jako pravidlo, spíše se jedná o lehce nakažlivý mor postihující ty méně osobité snímky daného žánru. Např. Joe Wright skrze sobě audiovizuální virtuozitu povýšil životopisného Sólistu na osobitou podívanou, která jen prostě nepopisuje životní příběh.____ Film The Runaways vykazuje většinu výše uvedených znaků, avšak režisérka Floria Sigismondi, která natáčela klipy např. pro Marilyna Mansona (Tourniuet, The Beautiful People) a Davida Bowieho (Little Wonder,…), tématu své celovečerní prvotiny rozumí natolik, že se jí podařilo nijak originálně pojatý scénář poutavě zadaptovat v duchu 70. let a éry glam-rocku. Díky ní jsou The Runaways i přes svou předvídatelnost a scénáristickou „zaprděnost“ (což však neplatí o svěže pojaté úvodní scéně s menstruací…) svižnou a zábavnou podívanou, která zaručeně potěší fanoušky kapely. Největší rozruch tento film vzbudí nepochybně skrze obě hlavní aktérky, Dakotu Fanning a Kristen Stewart, které v rolích odvážných rockových div Cherie Currie a Joan Jett celkem rázně zaútočily proti všeobecných představách o jejich osobách, jak je prezentují média a vnímá širší společnost. Dakota se proslavila jako talentovaná dětská herečka a nyní na prahu dospělosti ve filmu vystupuje v erotickém prádle, šňupe koks, „fuckuje“ a pálí jednu cigaretu za druhou. Stejně tak i energická Kristen Stewart v punkovém sestřihu a pánské kožené bundě ani vzdáleně nepřipomíná tu křehkou Bellu ze série Twilight, která ji proslavila. Vzhledem k úvodu mého textu to bude nejspíše znít jako vynucené klišé, avšak je nutné dodat, že se obě herečky svých partů zhostily na výbornou, což platí i o jejich hlasovém projevu – to, že jsou ve zpívaných pasážích ponechány jejich hlasy, mě velmi potěšilo. Tradičně skvělý je Michael Shannon v roli producenta Kima Fowleyho jakožto jediné výraznější mužské postavy. ____ The Runaways nepředstavují žádnou (r)evoluci ve svém žánru, ale pro své výše zmíněné kvality si nepochybně zaslouží pozornost. 75% (22.07.2010)

Bohužel celkem standardní biopic. Pokud jste jich pár viděli, budete celou dobu naprosto přesně vědět, co vás čeká, žádná překvapení se nekonají. Nicméně pokud se zajímáte o kapelu The Runaways, nebo hudební historii obecně, jde o dějepisnou lekci dějepisu poměrně věrnou a především zábavnou. Necelá dvouhodinovka uteče jako voda, protože co si budeme povídat, sex, drogy a rock and roll byly, jsou a budou přitažlivé. Soundtrack je víc než fajn a Kristen Stewart opět dokazuje, že má v sobě víc, než jen skelný upíří pohled. Dakota je taky v klidu a navíc obě docela slušně zpívají, takže nečekejte zázraky, ale rozhodně palec nahoru. (10.09.2010)