Lovná zvěř

To neustálé pobíhání od dynamického thrilleru k línému rodinnému dramatu může někomu vadit, ale zase na druhou stranu přesně odráží rozdílnost života obou hlavních postav. A snad i proto, že se mi ta druhá, dramatičtější část filmu líbila více než první, thrillerovější. A hlavně: uchvátil mě (opět) Sean Penn. Zastínit Naomi Watts, pokud má na plátně více minut, je kousek husarský. Obecně ale jde o lehce nadprůměrnou filipiku proti vládním a vojenským zájmům v Iráku. Taková dospělejší Zelená zóna. (16.03.2011)

║Rozpočet $22miliónov║Tržby USA $9,540,691║Tržby Celosvetovo $24,188,922▐ Tržby za predaj DVD v USA $2,833,974 //počet predaných kusov 188,848║ Psychologický thriller bez kúska akcie pre Douga Limana asi trošku mimo latka, dej je prevažne strašne statický s množstvom kecov, ktoré v danom podaní nijak nestrhnú, chýba tomu rázna svižnosť, ako samotný námet pre film to nebol zlý výber určite zaujímavá etapa z invázie do Iraku, herci fajn hrajú na doraz. /40%/ (22.01.2012)

Při sledování si nešlo nevzpomenout na výtečné Nothing But the Truth, avšak díky času, který byl ve férové hře věnován událostem předcházejícím stěžejnímu incidentu filmu, by byla (alespoň pro mě) potřeba delší stopáž. Nu což... Tento druh námětu mám rád a dvojici Penn & Watts jakbysmet - 70%. (14.02.2011)

Už třetí setkání Naomi Watts a Seana Penna nedopadlo dvakrát nejlíp. Myšlenky, které film nabízí, se u mě míjely účinkem. Popisuje totiž kontroverzní manipulace po kritickém útoku z 11. září a vkládá do příběhu vysoce postavený manželský pár, který musí čelit nepříjemné odvetě ze strany zlých hlavounů Bílého domu. Zajímavější se jeví druhá polovina snímku, která se už soustředí na dopady předešlého dění, kdy dvojice zachraňuje rozpadající se manželství. Jenže to už je tu riziko, zda chce ještě divák dál naslouchat. Ani ústřední duo zdaleka nejede na plný plyn, divák si přeje nějakou chladnokrevnou akční scénu (ta ale nepřichází), namísto toho se utápí v konverzačních scénách a přeje si, aby Doug Liman natočil zase nějakou svižnější (nerozuměj odbytého Jumpera) látku. I náročnější ale jakž takž utáhnul, utahal ostatně i mě – místy nechtěně, ke spánku!! (12.07.2011)

Ja musím Limanovi nechať, že dokáže natočiť strhujúci (alebo aspoň nadpriemerný) triler ľavou zadnou. Nemusí Vás zaujímať politika, aby ste si Fair game užili. Limanov neviditeľný štýl slúži námetu, ktorý chce niečo závažné povedať, takže akýkoľvek autorský vklad je zbytočný. Samozrejme Stone by tento scenár natočil oveľa svojráznejšie. Fair game je taký dôkaz toho, že Amerika je síce zkorumpovaná ako každá krajina sveta a priznať si chybu jej chvíľu trvá, ale môžete v nej natočiť o tom film bez toho, aby ste sa báli o svoju kariéru, alebo nebodaj život. V tom sa líši (a líšime?) napríklad od toho nešťastného Iraku, o ktorý tu ide. Takže Bush je tu už neviem koľký krát za idiota, Biely dom si ďalej hrá svoju hru, ale zlatá doba politického trileru sedemdesiatych rokov, keď politické čachre machre riešili Redford s Pacinom, je už preč. Fair game je viac doslovný a tlačí svoje myšlienky divákom trochu viac polopaticky do hláv. Vďaka Naomi sa ale prikláňam k vyššiemu hodnoteniu. (28.02.2013)