Čert vie prečo
Režie:
Roman VávraKamera:
Ramūnas GreičiusHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Táňa Pauhofová, Štěpán Kubišta, Csongor Kassai, Lubomír Kostelka, Ivan Shvedoff, Barbora Hrzánová, Eva Holubová, Iva Janžurová, Jan Unger, Pavel Marek (více)Obsahy(1)
V zemi krále Dobromila (J. Somr) si přestali vážit poctivé práce, čestnosti a úcty mezi lidmi. Do krajiny se místo toho postupně vkrádá moc pekla, a tak ti, ve kterých zůstal ještě zbytek slušnosti, raději prchají pryč. Trochu popletená bylinkářka Apolena (I. Janžurová) má sen, že krajinu zachrání „spasitel“, který přijede na oslu a vezme si královu dceru Aničku (T. Pauhofová) za ženu. Kdo by však věřil bylinkářce, která svými zázračnými lektvary vždy natropí víc škody než užitku? Když je v kraji nejhůř, král v bezmocnosti upíše svoji duši peklu a vládu převezme jeho podlý ministr (J. Lábus). Tehdy přichází do království nenápadný, veselý snílek Filip (Š. Kubišta). Když ho Apolena uvidí s oslem, je přesvědčena, že to je ten pravý zázračný zachránce. Nikdo netuší, že je to vlastně princ ze sousedního království… (Česká televize)
(více)Recenze (340)
Gay ví proč. Tak se nám snažili čerty trochu odlišit, podat jinak, než bývají v ostatních pohádkách, až z nich skutečně udělali takové typy čertů, kteří se vyskytují maximálně tak ve 4% pohádek. Jinak, děj byl již klasicky rozkodrcaný, postsynchrony byly příšerné. Ani ne tak tím, že se herci moc dobře netrefovali, jako spíš tím, že ty zvuky hlasu tam vůbec nebyly - plavaly úplně v jiné dimenzi. A ze všeho nejhorší bylo to dřevo za kamerou. Pořád točilo v jakémsi zmateném detailu hromadu scén, které měly být zabrané v celku. Jako bych měl na televizi přepnutý nějaký zoom. Za to bych kameramana poslal do toho teplého pekla, kde by ho mučili natahováním na nějaké kolo, z čehož asi malým dětem moc příjemně nebylo. ()
Kouzelné peklo, démonický čert, velmi příjemná služebná, poměrně sympatická princezna, několik dobrých vtipů a písnička, ke které Zuzana Navarová natočila geniální klip. Tím končí výčet pozitiv. Pohádka je podivně zblblická, hlavnímu hrdinovi má člověk většinu času chuť nafackovat, aby ho aspoň na chvíli probudil a při závěrečné svatbě nemáte pocit radosti, jak bývá obvyklé, ale spíš upřímné úlevy. ()
Čertovské pohádky mám rád, ale nemůžu si pomoct tady to bylo neuvěřitelně nezáživné. I přes krásnou výpravu a dobře vybraným lokacím, nemá tento snímek, ani za mák pravé pohádkové atmosféry. Chyba tkví ve scénáři, který si měl projít ještě alespoň dvěmi verzemi a naprosto rutinně odvedeným režisérským postem. Jako by byl celí film pod Romanem Vávrou jaksi nucený a to se bohužel odráží i na jinak skvělých hercích, kteří zde dosahují obyčejného průměru. ()
Pohádka, která neurazí, ale ani zvlášť nepotěší. 1) Usměvavá, chvílemi i vtipná něžná rozvláčná pohádka přiměřeně nudí...prostě taková typická česká pohádka. 2) Tradičně dobré herecké obsazení, příjemná výprava i kamera kontrastuje s odbytým scénářem, v němž chybí psychologická kresba postav, jasný děj a komplikovaným peripetiím odpovídající zápletka a vyvrcholení. Inu, když se neshodne scénárista s režisérem, vznikne pohádkový kočkopes. ()
Parádní výprava, množství dobrých herců, slušný soudtrack. To jsou klady. Ale jinak je to naprosto plochá bezduchá slátanina, ve které je přirozená snad jen Janžurová, jinak všichni jsou zcela bezradní. Nevím, jak je možné, že poslední léta vznikají tak trapné pohádky, asi je to tím, že ani sami účastníci filmu tomu projektu nevěří, alespoň já z nich mám vždycky pocit, jakoby na place duchem ani nebyli. 45% ()
Galerie (34)
Zajímavosti (15)
- Scéna, kde princ Filip (Štěpán Kubišta) v pekle ukradne oba úpisy (svůj a krále Dobromysla) a Ďábel nakonec v domnění, že Filip ukradl jen svůj úpis, první ukradený úpis spálí (ten, je ale ve skutečnosti králův), je nesmyslná. Protože sám Ďábel zjistil, že Filip ukradl „svůj“ úpis díky tomu, že ví vše. Jak je tedy možné, že díky jeho vševidoucí moci nezjistil i to, že ukradl i úpis zpečetěný krví Dobromysla a onen důležitý úpis zrovna nechává spálit. (holyterry)
-
V Pekle, které výtvarný supervizor František Lipták pojal jako pohádkovou variaci na Hieronyma Bosche, si lze všimnout celé řady důmyslných (většinou mučících) nástrojů, které tvůrci popsali takto:
- Pekelný stroj na válcování hříšníků: Účelem tohoto zařízení je vymačkat z hříšníků poslední zbytky duše. Dá se též užít k prodlužování trupu a končetin či jiným masážním technikám. Dopravní pás slouží k usnadnění manipulace s hříšníkem.
- Lechtací stroj: Důmyslnou mechanikou tohoto zařízení šimráme hříšníka na chodidlech až k naprostému ochabnutí nejen hříšnýchm, ale jakýchkoli myšlenek. Délka je nastavitelná dle těla klienta pro případ, že už nebyl předem upraven na jiném zařízení. Lechtací havraní pírka byla pochopitelně chemicky i tepelně zbavena veškerých posvátných účinků.
- Pila: Pekelný nástroj ke zpracování kmenů na výrobu dřevěného uhlí. Kmeny se získávají od pozemských prodejců výměnou za odpustky, protislužby či pekelná platidla, jako je bobek z kozla nebo šakalí pazour - ten se v pekle obzvlášť cení. Dřevěným uhlím se výborně udržuje konstantní teplota (365,25 stupně Bertíka) pod kotly s hříšníky. Parní pila může být alternativně poháněna ručně - otáčením kliky.
- Tavič mincí: Důmyslný stroj na tavbu zlaťáků za účelem ražby nových. Dnes bychom řekli pračka špinavých peněz. Mince s portrétem odepsaného panovníka padají shora do velké nálevky a do necek pod strojem vytéká již přetavený kov. K výrobě mincí se ještě používá formovací stůl na odlévání zlatých prutů, řezačka, na které se z nich krájejí nové mince, a raznice mincí nových.
- Pekelná raznice na mince: Do pekla se transportují mince s motivy vládců peklem plundrovaných království, které se právě na tomto razícím stroji přerážejí na mince s portrétem peklem dosazených "správců." U samotné raznice klečí hříšník (většinou hamižník), o jehož jazyk se chladí údery rozpálené mince. Stroj obsluhuje další hříšník, takže celé zařízení má i terapeutický význam.
- Pekelná pec: Komunikační prostředek pekla s pozemšťany, vhodný k přepravě jak předmětů, tak živých břemen. Nejvíce je používán jako potrubní pošta pro přepravu zlaťáků do pekla. Čas od času jej k dopravě používá i sám Lucifer. Mimoto se dá použít na pečení hus či jiných živočichů dozlatova. Pohyblivý čertík funguje jako návěstidlo věcí nekalých.
- Pekelný lis: Užívá se především k lisování hříšníků za účelem lepšího uskladnění. Jeho zdánlivě jednoduchá mechanika vykazuje vysokou účinnost. Nejeden z klientů by jistě, kdyby mohl, potvrdil, že v jednoduchosti je síla někdy až brutální.
- Luciferův trůn: Všimněte si neotřelého designu. Praktický způsob, jak si z pozemských protivníků sestrojit pohodlné posezení. "Nejhorším trestem pro vládce a urozené je nicota a zapomnění," říkává s uspokojením Lucifer, hově si v trůně z ponížených králů. (NIRO)
- Na námětu se podílel i mistr pohádkových nápadů Miloš Macourek. (109)
Reklama