Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Lenka Vlasáková, Milan Mikulčík, Martin Huba, Daniela Kolářová, Antonín Kratochvíl, Anna Šimonová, Petra Hřebíčková, Martin Schulz, Ladislav Chudík (více)Obsahy(2)
Psychiatr Pavel Josek se těší uznání nejen ve své profesi, ale i v širší společnosti. Je totiž bývalým disidentem, signatářem Charty 77, který po boku své ženy snášel šikanování ze strany komunistické Státní bezpečnosti. Nyní se chystá převzít Cenu paměti národa a poskytuje rozhovory do dokumentárního filmu. Jeho zeť Luděk, jenž na dokumentu pracuje jako zvukař, se v rodině cítí jako méněcenný. Proto jej nenechá chladným Joskova složka z estébáckého archivu, kterou jeho kolegové získají. Vyplývá z ní, že Josek počátkem sedmdesátých let naopak s StB spolupracoval. Jako mladý psychiatr donášel na nadějného sochaře Bořka, který byl jeho sokem v lásce a který se nakonec nechal vyštvat z rodné země. Pro všechny členy Joskovy rodiny, včetně těch, kteří v inkriminované době nebyli na světě, tak nastává těžké období. Tím spíše, že každý má svůj úhel pohledu na to, co se odehrálo. Své k tomu může povědět i bývalý pracovník StB Kafka, jenž měl kdysi oba mladé muže na starosti a nyní si užívá klidného důchodu… (Česká televize)
(více)Recenze (747)
Velmi prijemne prekvapeni - skvele napsano a jeste lepe zahrano. Hrebejk se docela vytahnul tentokrat. Az na tu hudbu, ktera mi prisla misty zbytecna a hlasita - jinak dobry a pro me prijemny zazitek (jeste vlastne roku 2009). ()
Film z koprodukce TV Nova pod taktovku Jana Hřebejka. Kombinace, při které se mi nejednou zvihl kufr (vzpomínka na Nestydu). Dal jsem tomu rok, než jsem se odhodlal a lituji toho, že já vůl to neponechal v pomyslném trezoru. Ještě tak před 5 roky bych z mých úst nikdy nevypustil větu, že Jan Hřebejk je v současnosti režisérem ŠPATNÝCH televizních filmů. Děj se pomaličku rozjíždí, ale problém tkví v tom, že se už nerozjede, tím pádem se může filmový divák utlouct nudou. Jediný Ladislav Chudík (alias primář Sova) zahrál StBáka s takovou grácií až mi běhal mráz po zádech. Jeho výkon film trochu od toho pomyslného dna nadnáší a scenáristi mu možná mohli vyhradit více prostoru. ()
Tento film se mi opravdu nelíbil, ono koukat na filosofii je pěkná nuda. A ikdyž jsem za svůj názor dostal od učitelky literatury za 5 stále si trvám na svém, že jsem se nudil ()
Nelíbí se mi ani forma ani obsah. Myšlenka by asi špatná nebyla, ale to zpracování je nudné a hrozně rádoby umělecké. ()
Po dlouhý době konečně nějaký solidní český film. ()
Další z kýčovitých sraček dua tribůůůůny umělců Hřebejk-Jarchovský; tentokrát rádoby objektivní havlistická sonda o vině a trestu. ()
teď jsem dokoukala - název jako nějaký čajíček,ale chuť kafe,smrťáka....příliš moc silných okamžiků na to,abych je vypisovala jednotlivě ()
Opravdu vynikající a minimalistický výkon Chudíka, který tak ve své jediné, ale za to velmi dlouhé a zároveň nejlepší scéně filmu vytahuje celý snímek o level nahoru, jelikož je jinak zbytečně srážen různými vedlejšími odbočkami (Rodinné problémy dcery, dcera a její výlet do Švédska) a špatným castingem vedlejších rolí (Kratochvíl, Mikulčík). Zaměřit se výhradně na profesora a výslechy, mohl být film o něco lepší. ()
Je to taký film "pol na pol". Silná téma, ktorá ani zďaleka nie je naplno využitá. Prvá polovica filmu jedna veľká nuda (také nútené, prázdne, priam trápne dialógy som skutočne nečakala). Excelentné herecké výkony zabíjajú tie menej dobré. Možno som príliš mladá, možno som nič z toho nezažila, no myslím si, že keby šli do kina moji rodičia, starí rodičia či jednoducho tá "správna" generácia, pocítili by sklamanie. ()
Zatiaľ jednoznačne najprofesionálnejší film autorského tandemu Hřebejk/Jarchovský natočený z pohľadu viacerých postáv na disidentské zlyhanie jedného z aktérov príbehu. Táto „analytická" metóda pôsobí konfrontačne, zneisťujúco a dáva priestor divákovmu hodnotiacemu úsudku, no na druhej strane celý príbeh dusí v akejsi k a m m e r s p i e l, čím znižuje jeho spoločenský dosah. Samozrejme zmienení tvorcovia sa opäť nedokázali nevyhnúť obvyklým nadbytočným motívom a metaforám, hlavne na začiatku, a tak u mňa zo súboja s PROTEKTOROM a SEZÓNAMI odchádzajú s druhým miestom. ()
Jan Hřebejk je génius průměrnosti, kolem kterého se protěžováním v médiích vytvořila aureola lidového umělce. Malý úkrok z obvyklé snahy větřít se divákovi do přízně byl, právě zmíněnými médii, prezentován jako odvážné účtování s naší minulostí. Ačkoli nelze vyloučit, že i tandem Hřebejk - Jarchovský pocítil potřebu vyjádřit se k minulosti odvážněji než doposud, faktem je, že vzhledem k upadajícímu zájmu publika mohla trocha kontroverze jejich filmům jenom prospět. Navíc stará generace odchází a ta nová se kritickému vyjádření k minulosti nebrání, vždyť to není její minulost, ale minulost jejich rodičů. Jejich film trpí obvyklými neduhy: postavy nemluví, ale "vtipně" glosují a vůbec to celé působí spíš jako televizní inscenace. Podstatou příběhu je účtování postav lékaře, jeho ženy, estébáka a umělce-disidenta s osobní historií. Proto je nepochopitelné, proč je tolik prostoru ve filmu zpočátku věnováno postavě zetě, když nakonec vyšumí bez nějakého opodstatnění. Stejně jako postava Japonce Kawasakiho, který dal filmu název. ()
Jsem rad,ze se konecne nekdo chopil tematu minule viny,s kterou se mnozi-nasi zemi nevyjimaje-nechteji nebo neumeji poprat a srovnat.Zapomente na Hrebejka,jako rezisera komedii,tohle je drama jako britva a dozniva jak dobre zrajici syr.Skvely scenar,mistrovska rezie a vynikajici herci-zejmena tandem Vlasakova-Kolarova.Ladislav Chudik je pak vynikajici tresnickou na dortu.Hrebejk mistrovsky a s citem vypravi pribeh o schovanem kostlivci ve skrini a o tom,co my lide jsme zac a jak se chovame nejen k ostatnim,ale sami k sobe.Vyrostl nam tady opravdu velky reziser a zacina byt pro kazdeho,jen trochu filmoveho divaka,radosti,tesit se na jeho dalsi film.Tak Honzo do toho!Tohle je u me jasnych 100%. ()
Ze začátku hrozně nepříjemná podívaná, hlavně díky postavě Luďka, ale postupně tomu Hřebejk dává hloubku, styl se mění a trošku vypadá jako dokument. Konec dobře graduje a je docela silně emotivní, což chválím. ()
Hřebejk adoruje Oscara a Oscar neprichádza. Nakoniec Kawasakiho ruži dá punc kvality excelentné podanie starého eštébáka mojim bývalým susedom p. Chudíkom. ()
Hmmmm.. po delší době novodobý český flm, co má sílu a vzal mě. Herci nejsou jako z reklamy, ale skutečně hrají, což je krása pozorovat. Linie příběhu pěkně ubíhá, příjemně graduje a líbí se mi i použití symboliky, to mám ráda. Kdo chce, tak ji vidí, kdo ne, bývá ochuzen, jak to tak bývá :-) ()
Existují filmy, které vás napoprvé velmi pobaví, ale s každým dalším shlédnutím zjistíte, že vás baví méně a méně, protože jsou pod povrchem prázdné. Kawasakiho růže je pravý opak. Je to hluboký film o relativitě viny a svědomí, o nejednoznačnosti pravdy a o tenké hranici mezi dobrem a zlem. Jen je podán tak komorně, že si toho ne každý divák ihned všimne. ()
Tady lze pochválit jenom nápad a snad i "standarní" herecké výkony starších, co měli na výplatnici asi největší číslo.(Huby a Kolářové). Dobrá třetina zbytku obsazených rolí plnila učebnicovou funkci nadbytečnosti. Scénáristický maglajz, plácající symboliky přes symboliky. Dyť ono o hovno jde. Čím více, tím lépe, čím více intelektuálních pruhů Honzku, tím více intelektuálního Adidasu. A když se konečně dobabráme konce, kde "nečekaně" dojde na sypání si popela na hlavu, co se nestane. Pravda nám tentokrát nezvítězila nad nenávistí: "And the winnwer is: Mr. Tony Kratochvíl from Sweden". ()
Kdo je bez viny, at hodi kamenem. ()
Nezkousl jsem Hřebejkovo hulvátství, když si neurvale otevíral držku na kámošku a nezkousl jsem ani jeho novou filmovou křeč, ve které by se měla většina herců za svoji zfušovanou práci stydět. Pan scénárista jakbysmet. Jak mohl někdo dopustit nechat postavy mlet takový hovadiny nechápu. Zajímavé téma, ovšem tristně zpracované. P.S. Ví někdo proč se Kawasakiho růže jmenuje Kawasakiho růže? Je v tom hlubší myšlenka, nebo je to Hřebejkův výkřik do tmy? ()
Velké překvapení a až na pár okamžiků bych nepoznal, že to točil Hřebejk. Poutavý příběh a parádní kamera přiková oči k plátnu a už nepustí. Škoda jen, že v pár místech se scénář tak trochu rozsype a skočí nesmyslně moc daleko od hlavní linky. Herci hrají nadoraz, všemu se dáuvěřit a za scénu v lese by si dámy zasloužily nějakou speciální cenu. Doufám, že si někdo uvědomí jak moc dobře tento snímek vypadá vizuálně a vezmou si příklad. Scény s vyprávěním starého STBáka jsou neskutečně mrazivé a působivé a vyvolávají přesně tu nechuť, kterou mají. Doufám, že se Hřebejk ještě chvíli obejde bez svých ohraných tváří a zase nás něčím podobně smete. ()
Reklama