Na doraz

Inteligentná a civilná road-movie buddy komédia, ktorá vie byť bláznivo WTF a súčasne sa pevne držať na zemi a byť ľudskou. Jadrom vydareného scenáru sú na telo napísané postavy pre Downeyho a Galifianakisa a skvelo fungujúca chémia medzi nimi. Galifianakis tu už nie je iba tichou smiešnou postavičkou, akou bol v Pařbe vo Vegas. (20.01.2011)

Nečakane príjemné a zábavné. Vlastne ma kontrast medzi nudnými trailermi + mojím odporom ku Galifakinikafikanasovi a zábavnosťou filmu priam šokoval. To spojenie dokonale civilného Downeyho a absolútne mimózneho Galifakina-whatever je vynikajúco vyvážené. Chémia medzi nimi funguje bezchybne, k tomu sústredená réžia, ktorá presne vie, kam film smeruje. Mínusový bod za príliš veľký mexický úlet, naopak potlesk za rozhovor o "špeciálnej káve", smial som sa nahlas. Na rozdiel od Hangover je to ale čistá jednorázovka, opakovane by ma to už asi nebavilo. Hoci ktovie. (02.02.2011)

Posaďte do auta slizkého, řeckého buzeranta, k ruce mu dejte Robertka juniora a nechte je bez tzatziků cestovat po Route 66 na Festival trapnosti. A kdyby jim čistě náhodou cestou došly infantilní humory, nevadí! Vždycky mohou přeci zastavit na nějakém tom odpočívadle, kde si ten ztepilý Apolón vyleští rákos spolu se svým psem, což nepochybně v kategorii 13+ vyvolá salvy dusivého smíchu. (16.03.2011)

Nelze tomu upřít několik nápadů i slušně nastíněné charaktery. Humorem je to ale hrozně nevyvážené, takže film sem tam zcela nerozumně přepne z komediální road-movie do něčeho, co by mnohem líp vypadalo ve filmu Adama Sandlera (třeba bitka s vozíčkářem je úplně mimo). Downey i Galifianakis to táhnou, i když Downey je tentokrát minimálně využit. To Galifianakis působí mnohem živěji a překvapivě utáhne i dramatičtější sekvenci. Je možná škoda, že se tvůrci neodvážili víc zatlačit na dramatickou linku, protože těch několik málo vážnějších momentů je nečekaně silných. Skoro mám podezření, že to na papíře byla hořká komedie a pak někomu došlo „ale sakra, lidi chodili na Pařbu ve Vegas, tak to musí být hlavně taškařice“. Ani ryba, ani rak, ale nenudil jsem se. (30.11.2010)

Mám rád Phillipse za to, že nechá Galifianakise jít až na dřeň. Krom pár momentů tu toho ale moc nezbylo a při těch hrátkách na vážnější notu to ústřední dvojici šlape výrazně hůř, něž když se snaží prokousat dalším průserem. Phillipsovi tentokrát nevyšlo to dravé tempo a dojíždí i na absenci vyloženě dobrých nápadů, které v Hangoveru sypal z rukávu. A ta psychologie postav není kolikrát úplně konzistentní (Downey hraje Downeyho a zároveň někoho, kdo se snaží být Downeym. A je znát, že se v mnoha scénách vyloženě ztrácí a tohle mu tak úplně stoprocentně nesedlo). Zatímco Hangover uvítám kdykoliv znovu s otevřenou náručí, nad touhle "pousmávací sázkou na jistotu" s pár dobrými fóry se při filmově-opíjecích seancích zřejmě už nesejdeme. (06.11.2010)