Rumah Dara

Z bytu osoby s vizáží Sadako před důchodem a ostrou jehlicí ve vlasech bych vzal s omluvným výrazem zpátečku už po pár sekundách. Jenže hrdinové filmu evidentně neviděli žádný duchařský horror. Matka spolu s pointou pro mě znamenaly hlavní plus tohoto jinak nepřekvapivého exploitationu západního střihu. Takže řeznická zástěra, ostré nástroje včetně motorovky, několik amputací, řvoucí hlavní postavy koupající se v malinovce a pár policejních trdel na patrole předurčených k porážce. A sem tam samozřejmě nějaká nelogičnost. Ale posledni půlhodinku má Macabre slušně gradovanou, nutno uznat. Být napínavější, zkrátit úvodní část a nekašlat na budování atmosféry, šlo by hovořit o schopné asijské konkurenci současným elitním evropským exploiťákům. 6-7/10 (15.07.2010)

Asiati jsou prostě blázni a pro oko evropskýho diváka ještě o to víc, takže buď jejich hororovou tvorbu zblajznete i s navijákem anebo odmávnete. Když pomineme Japonce (jejichž horory už jsou přeci jen víc mainstream, ne nepodobný tomu americkýmu), tak asijské fláky... to je prostě peklo :-)) (vzpomínám si třeba na výborný Kuntinalak). No a tady Macabre... co dodat, pokud vám nevadí červeně vymalovaný interiér, směle do něj, po zhruba úvodních (a ukecaných) dvaceti minutách se rozjedou nefalšovaný jatka, ve kterých nezahálí ani stará dobrá motorovka. U mě spokojenost převeliká, takhle má vypadat současnej exploitation. (19.01.2015)

Asijské horory někdy není lehké přijmout, ale když je přijmete, tak se vším všudy, i s pomalinkým rozjezdem, kdy přejete 'adrenalin' všem zúčastněným, jen aby se už něco začalo dít... a pak je najednou toho adrenalinu až moc, ale máte, co jste chtěli. Každopádně se tu snoubí dvě základní pravidla- nebrat stopaře + nechodit na návštěvu k cizím lidem, dokud se nepřesvědčíte, co přesně mají rádi k večeři. (20.01.2015)

Oproti svému krátkometrážnímu předskokanovi z roku 2007 se v jeho o dva roky mladší celovečerní verzi téměř nedočkáte hluchých míst, zatímco krve i jiných tělesných tekutin si naopak užijete dosytosti. Jen musíte hodně radikálně potlačit vaši mozkovou činnost, protože oběti se v ní chovají tak extrémně dementně, že si poprávu zasluhují důkladné rozmašírování. O to se pilně snaží nejen Matka (Shareefa Daanish je tu mnohem lepší než minule), ale i Dcera (nepřesvědčivá krasotinka) a Syn (povedený pošuk s šílenýma očima). Směrem ke konci děj nabírá na stále větší a větší bizarnosti, kterou jsem si dobře užíval. Film hodnotím stejně jako jeho staršího předchůdce, ačkoliv mě bavil ještě víc; děsně mě ale štvala jeho skákající ruční kamera. (21.07.2019)

Tvůrčí duo The Mo Brothers se proslavilo krátkometrážním slasherem "Dara", který umě kombinoval brutalitu s nadsázkou a černým humorem. Ve svém celovečerním debutu se pokusili starou premisu rozvést do více jak čtyřnásobné stopáže. Ačkoli mnohé ingredience z "Dary" zůstaly zachované (herci, postava Dary, obchod s lidským masem a boj obětí o holý život), bohužel byly delikátní suchý humor a precizně budované napětí tentokrát nahrazeny absurdní vážností, směšně klišovitými vysvětlujícími pasážemi a bohužel i špetkou trapného lidového humoru. Dvousečná je dramaturgie filmu, kde tvůrci evidentně chtěli kontinuálně stupňovat exces od klidného začátku až po hystericky drastické finále. Ačkoli posledních dvacet minut filmu dává velkolepě vypjatou zábavu, první půlhodina pouze zbytečně natahuje stopáž a prostředek je zase (zřejmě opět kvůli natahování stopáže) roztříštěn na epizody kolísavé kvality. (10.10.2009)