Von Ryanův Expres

Jak říká Gemini, Frank Sinatra je herec daleko lepší, než Elvis (s jednou malou výhradou a to, že Elvis neumí hrát). Určitě je to jeden z nejpůsobivějších válečných filmů, pro mě stojí někde mezi skupinkou zahrnujících kusy jako: Tucet špinavců , Velký útěk, Kam orli nelítají, Děla z Navarone, Oddíl 10 z Navarone. Frankie v roli, občas mi přijde, že až spíš nedobrovolného amíckýho velitele a letce, pod jehož střízlivým přístupem se podaří utéct ne jednomu, ale téměř všem zajatcům, předvádí svůj standard, což znamená skvělý, ale ne oskarový výkon. A ten konec je opravdu nečekanej. Takhle končí velmi málo snímků, a ještě u míň z nich vám takovéto zakončení vadí. Děj je inteligentní a propracovanej a samozřejmě taky dost zamotanej a napnutej. (01.12.2005)

Miluji válečné filmy jež jež vypadají nějak takhle a mají jemný nádech nadsázky. Stejně tak miluji filmy o útěku z vězení stejně jako The Great Escape. Asi jsem sentimentální, ale přesto, že na staré filmy moc nekoukám, tak staré válečné filmy u mě před novou tvorbou jednoznačně vítězí. Tohle je jenom další ukázka toho, že se výborné emotivní, dobrodružné a dramatické filmy točily i bez různých digitálních efektů. Na závěr snad jenom dodám, že pokus se vám líbily filmy jako již zmiňovaný velký útěk, nebo Oddíl 10 z Navarone bude se vám líbit i Von Ryanův Expres (29.11.2010)

Naposledy jsem viděl Von Ryanův Expres někdy v roce 1996 nebo 1997 ještě na VHS. Po několika letech jsem bohužel naše video doslova zavařil neustálým sledováním Simpsonů, takže k většině svých véháeskových pokladů jsem se už nikdy nevrátil (respektive ne na tomto formátu). A zatímco například takové Božské relikvie jsem znal i dlouho poté zpaměti scénu po scéně, na Von Ryanův Expres jsem měl pouze útržkovité vzpomínky. Vybavoval jsem si snad jen scénu z tunelu a nálet Messerschmittů. A tak teď po těch letech koukám, po čtyřiceti minutách se objeví vlak a já stále koukám a koukám a žádná scéna mi není povědomá. Už už mě jímá podezření, že jsem si to ve svých vzpomínkách spojil s nějakým jiným filmem, ale ne, nakonec jsem se dočkal. Mnou zmiňované pasáže se mi shodou okolností jevily i teď jako úplně nejlepší ze všech, ale nezapomenutelných (hehe) okamžiků je tam rozhodně víc. Franka Sinatru jsem měl vždycky rád jako zpěváka i jako herce, takže k obsazení hlavní role (ani žádné vedlejší) nemám sebemenších výhrad. Už si nevzpomínám, jestli jsem tehdy viděl film s dabingem nebo s titulky (ale přikláněl bych se k první variantě), jelikož se mi nepodařilo najít údaj o roku vzniku první české verze. Tentokrát jsem měl tu čest s primáckou verzí z roku 2007 a i když s volbou dabérů nemám problém, s provedením už ano. Jedná se totiž o jeden z těch filmů, kde se mluví více než jedním jazykem. A zatímco angličtina je převedena do českého slova, němčina a italština mají místy anglické titulky. Vzhledem k tomu, že tam ty titulky v určitých scénách jsou, dá se předpokládat, že jsou dané dialogy pro děj/vykreslení postavy důležité. Česká verze je ovšem zvesela ignoruje, takže lidé neovládající angličtinu nemají občas vůbec ponětí, co se na obrazovce děje. Jakmile se však objevují v záběru pouze Němci, mluví si kliďánko po našem. S tím, koho tohle napadlo, by měli skoncovat jako se starým slepým ovčákem, který už dosloužil - vzít ho do stodoly s nabitou kulovnicí a odprásknout ho. Ale to jsem zbytečně odbočil, film rozhodně stojí za vidění. (13.05.2013)

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Velkolepý snímek o jednom velkém železničním útěku ze zajetí. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=k-umWzR3Z3M (09.07.2010)

Je to sice spíš dobrodružný než válečný film, trochu naivní, ale je to docela příjemné a sympatické pokoukání, které válku jako takovou nezlehčuje. U těchto starých válečných filmů se mi navíc líbí, že v nich vystupují spojenci jako spojenci, ne že si v nich např. Američani honí vlastní triko jako v jiném zachraňovaném Ryanovi. Shlédnuto po asi deseti letech dne 23.6.2010, slabší než Vlak (ten nezestárne) nebo Velký útěk, ale vzpomínka na staré časy. Malá technická: Němci během války neužívali neřízené rakety k bitevním útokům letectva na pozemní cíle (s výjimkou pokusů s raketami panzerschreck odpalovanými z letadel). Neřízené rakety (upravené verze pozemních "Nebelwerfer") užívali pouze proti vzdušným cílům, zejména bombardérům. (23.06.2010)