Von Ryanův Expres

[3,5*]     "It would take you too long to strangle a man, Colonel. The average Nazi would get impatient while you were doing it."     Strhujúci príbeh úteku zo zajateckého tábora, v ktorom vystupuje pomerne pestrá skupina postáv, čo sa národností týka. Scény v zajateckom tábore ešte nie sú nakrútené príliš pútavo (aj napriek zaujímavej postave vedúceho tábora Battagliu v podaní Adolfa Celiho), no po nastúpení do vlaku sa začína parádna jazda, ktorá sa nezastaví až do konca filmu. Potom je to už jedno veľké dobrodružstvo prešpikované napätím, na ktorom sa výdatne podieľa znepokojivá hudba Jerryho Goldsmitha (trochu pripomínajúca hudbu z filmu Planeta opic (1968)). A keď už tá atmosféra začína byť neznesiteľne hustá, v pravom čase príde na odľahčenie výborný humor (veľmi som sa pobavil na kňazovi-nacistovi). Herecky vynikajú Frank Sinatra (ako spevák mi veľa nehovorí, ale herec je to slušný) a Trevor Howard. V 60. rokoch sa s podobnými vojnovými snímkami doslova roztrhlo vrece, ale väčšina z nich už dnes pôsobí dosť zastaralo a hlavne naivne. "Von Ryanov Expres" však patrí k svetlým výnimkám (spoločne napríklad s filmom Velký útěk (1963)). (05.05.2022)

Úvodní pasáž v italském zajateckém táboře připomínala spíš parodickou grotesku na útrapy války a je faktem, že snímek se komediálnímu odlehčování nevyhýbal ani dále. Obsazení a únos transportního vlaku a jeho průjezd okupovaným územím však již poskytly odlišný, zasazením jedinečný dramatický obrázek, vrcholící slavnou finální scénou. (17.08.2017)

Trochu méně nabubřelé a trochu méně nudné než Velký útěk. Jinak ale podobná americká poválečná klasika: němci jsou tu úplný neschopný paka se slepými náboji, italové vesničtí burani a angláni - ti divní s těma svýma pravidlama a podivným smyslem pro pravidla, ovšem samozřejmě vůbec nevědí která bije, dokud nepřijde americký plukovník a neukáže jim jak se to dělá. Naštěstí groteskní lágr brzy opustíme a vydáme se na zajímavější projížďku po italské botičce. Němci jsou sice pořád dost blbí, ale aspoň to odsejpá a týpek z Knight rideru si tu střihne náckovskýho lajtnanta par exceláns  :) i ta němčina mu jede, že by Štaindler moh závidět... No a pak se nám to ke konci trochu posere, bo lidičky se tam začnou chovat jako trubky, mašinfíra když na ně nalítaávaj mesršmídy, tak místo aby zůstal v tunelu a počkal až je to přestane bavit, tak uhání furt dál a jak vyjedou z tunelu tak to hnedka zase zchytají. Pak jim to zasype cestu a voni zas místo aby šli tunelem, vydají se tou nejidiočtější cestou po ochozu kolem skal, kde je můžou porád likvidovat ty letadla atd. Zkrátka jednohubka na jeden pokuk dobrý. S dřívěji viděným Vlakem nelze kvalitativně srovnávat. PS: zapoměl jsem zmínit geniální scénu s kutálením se zevnitř kolejiště směrem ven mezi koly jedoucího vlaku, při prchání z vagonu. Vážně by mě zajímalo jak to točili, bo to vypadá velmi realisticky, ale netuším jakým trikem by se to v roce 65 dalo natočit a pochybuju, že by si to i sebelepší kaskadér lajznul na reál. Každopádně vzalo mi to na chvilku dech. (02.02.2023)

Důvod puštění: Film se odehrává ve vlaku; útěk. Nedosahuje kvalit válečných Kellyho hrdinů nebo Velkého útěku, o Tuctu špinavců nemluvě, ale je to nadprůměrný snímek kterému chybí trochu víc napětí a doprovodné hudby. 3* málo 4 moc. # [viděno: TV, 5.1] # příběh 7 | hudba 0/7 | humor 1 | akce 3 | napětí 2 | pustil bych si znovu 6 (30.07.2012)

Naposledy jsem viděl Von Ryanův Expres někdy v roce 1996 nebo 1997 ještě na VHS. Po několika letech jsem bohužel naše video doslova zavařil neustálým sledováním Simpsonů, takže k většině svých véháeskových pokladů jsem se už nikdy nevrátil (respektive ne na tomto formátu). A zatímco například takové Božské relikvie jsem znal i dlouho poté zpaměti scénu po scéně, na Von Ryanův Expres jsem měl pouze útržkovité vzpomínky. Vybavoval jsem si snad jen scénu z tunelu a nálet Messerschmittů. A tak teď po těch letech koukám, po čtyřiceti minutách se objeví vlak a já stále koukám a koukám a žádná scéna mi není povědomá. Už už mě jímá podezření, že jsem si to ve svých vzpomínkách spojil s nějakým jiným filmem, ale ne, nakonec jsem se dočkal. Mnou zmiňované pasáže se mi shodou okolností jevily i teď jako úplně nejlepší ze všech, ale nezapomenutelných (hehe) okamžiků je tam rozhodně víc. Franka Sinatru jsem měl vždycky rád jako zpěváka i jako herce, takže k obsazení hlavní role (ani žádné vedlejší) nemám sebemenších výhrad. Už si nevzpomínám, jestli jsem tehdy viděl film s dabingem nebo s titulky (ale přikláněl bych se k první variantě), jelikož se mi nepodařilo najít údaj o roku vzniku první české verze. Tentokrát jsem měl tu čest s primáckou verzí z roku 2007 a i když s volbou dabérů nemám problém, s provedením už ano. Jedná se totiž o jeden z těch filmů, kde se mluví více než jedním jazykem. A zatímco angličtina je převedena do českého slova, němčina a italština mají místy anglické titulky. Vzhledem k tomu, že tam ty titulky v určitých scénách jsou, dá se předpokládat, že jsou dané dialogy pro děj/vykreslení postavy důležité. Česká verze je ovšem zvesela ignoruje, takže lidé neovládající angličtinu nemají občas vůbec ponětí, co se na obrazovce děje. Jakmile se však objevují v záběru pouze Němci, mluví si kliďánko po našem. S tím, koho tohle napadlo, by měli skoncovat jako se starým slepým ovčákem, který už dosloužil - vzít ho do stodoly s nabitou kulovnicí a odprásknout ho. Ale to jsem zbytečně odbočil, film rozhodně stojí za vidění. (13.05.2013)