Serge Gainsbourg: Heroický život

Osoba Serge Gainsbourga se dá pojmout třikrát a pokaždé jinak a pokaždé přesně, ano mě tady chybělo některé jeho provakce např. , ale tohle bylo zase takový něžný, citlivý, možná až moc na to o kterou osobu se jednalo. Já byl spokojen, ty známý holky byly trefený dokonale Laetitia Castu nepovažuji za herečku, ale BB dala dokonale a Lucy Gordon Jane Birkin rovněž no a hlavní bonbonek příchází s výkonem Eric Elmosnina ten vysloveně září. Já mám pro Sergeho velkou slabost, takže jsem si film užíval hodně a hodně i když bych mohl zrovna tak vyčítat, tohle tam nebylo, tohle zase hodně, tohle málo, ale Joann Sfar si šel za svým pojetím a zvládl ho dokonale. (21.01.2020)

Na životopisný, polodokumentární film neuvěřitelně silný výkon. Život jedné z největších francouzských ikon je podán velmi romanticky a subjektivně, díky tomu ale vzniká o to lepší film. Herecké výkony všech představitelů jsou na tenhle typ filmů opravdu dechberoucí. Škoda příliš nadsazené stopáže, která na konci ztrácí dech - I ke konci se stále jedná o sled vynikajících, silných scén, avšak režijní jednota se silně rozpadá. Stále však jeden z nejlepších biografických filmů za dlouhou dobu. Zvláště při srovnání třeba s biografickým filmem Serpahine, kde hraje stejná herečka Yolande Moreau. (29.03.2010)

Netradiční, atmosférický, zakouřený, skvělou hudbou a nádhernými ženami podbarvený biografický film, který mě zahrál na tu správnou strunu. Již animace k úvodním titulkům dává tušit, že zde nepůjde jen o další z tradičních biografií. Úžasný "ksicht", zpěvákovo alter ego pomáhá nahlédnout do složité duše Sergeho a at už je to fikce, či má pravdivý základ, tahle linie to povyšuje nad obyčejné životopisné snímky. No a popravdě řečeno, který z velikánů dějin, nebyl tak trochu více či méně "blázen"? Sečteno a podtrženo, tenhle film má svou duši, pěvecká čísla jsou skvostná a ač nekuřák, měl jsem opravdu velkou chuť jednu si zapálit. (08.06.2014)

Postava Serge Gainsbourga fascinuje obrovským tvůrčím potenciálem utápěným a rozpouštěným v alkoholu, cigaretovém kouři a vůni ženské kůže. Film je v tomto směru velmi přesvědčivý, ale zároveň je dobré vědět, že není určen pro diváka, který o Gainsbourgovi nic neví. Nepodává mu po lopatě jeho životopis, nesděluje, kde umělec ku slávě přišel či které skladby jej proslavily. (Nepoučený divák se pak po filmu ptal: A ta Charlotta Gainsbourg je nějaká slavná?) Ani Je t´aime nezazní ve filmu celá, takže divák může i nadále žít v domnění, že jde o milostnou píseň, přestože to není pravda. Ani já nejsem znalec Gainsbourga a až po filmu jsem se dozvěděla, že ta pasáž z Dvořákovy Novosvětské nebyl režisérův výmysl, ale citace Gainsbourgovy písně Initals BB, do níž si část Dvořákovy 1. věty půjčil. Mně osobně moc neseděly Gainsbourgovy obsese a představy ztvárněné figurami s papírovými hlavami, ale i tak pozitiva filmu jednoznačně převážila. (05.05.2010)

Spolu s nádhernou hudbou, převážně inspirovanou bluesem a jazzem, vytváří autoři melancholickou atmosféru, kterou chvílemi probleskne nějaký ten vtípek. Každopádně ale po zhlédnutí nebudete mít na nic náladu, budete toužit leda tak po láhvi červeného vína a krabičce cigaret. Pak už si k tomu pustit jenom francouzské šansony od Serge, případně Edith Piaf, a prohlížet si fotografie z dětství. (07.11.2010)